VYBERTE SI REGION

Obávám se, že jsou ohrožená lidská práva všech, říká jejich ochránkyně

Nový Bor /ROZHOVOR/ - Oblast Blízkého východu a dodržování lidských práv je motorem Markéty Vinkelhoferové

18.3.2012 9
SDÍLEJ:

V Afghanistánu se Markéta Vinkelhoferová, rodačka z Kamenického Šenova, nesetkala s nenávistí vůči Evropanům. Zaskočila ji ale obrovská chudoba, v níž místní lidé žijí.Foto: archiv Markéty Vinkelhoferové

Součástí filmového festivalu Jeden svět, jež právě začal v Novém Boru, jsou také besedy s diváky po vybraných projekcích. Jejich tématem bude zejména problematika lidských práv. Jednou z pozvaných diskutujících je i Markéta Vinkelhoferová, která se systematicky a intenzivně věnuje studiu oblasti Blízkého východu. Šestatřicetiletá rodačka z Novoborska poskytla Českolipskému deníku rozhovor.

Odkud pramení tvůj zájem o Blízký východ? Kdy ses začala o tuto oblast zajímat a proč?

V roce 1999 jsem odjela pracovat do Izraele jako au-pair. O Blízký východ jsem se trochu zajímala už před tím, ale tehdy to pro mě byla úplně nová zkušenost. Poprvé jsem byla mimo Evropu, žila jsem převážně v Jeruzalémě, kde se intenzivně prolíná židovský a arabský svět. Zažila jsem tam izraelsko-palestinský konflikt z obou stran, třeba začátek palestinského povstání, tzv. Druhé intifády, v roce 2000. To byl asi hlavní impuls, který mne přiměl k hlubšímu studiu společnosti, politiky a kultury Blízkého východu.

Půl roku jsi pobývala v Afghánistánu. Jaký byl asi ten největší šok pro tebe, Evropanku, v konfrontaci s tamními společenskými a kulturními podmínkami?

Život v Afghánistánu dost znepříjemňovaly každodenní překážky: nedostatek elektřiny a vody, obtíže v pohybu kvůli bezpečnosti. Většinu času jsem netrávila s Evropany, ale s místními. Byla jsem s nimi ráda, ale žijí v obrovské chudobě, kterou jsem nikdy před tím neviděla. Jejich příbytkem je nejčastěji jednopatrový hliněný domek bez kanalizace. Afghánistán je země zmítaná válkou, která trvá v různých podobách víc jak třicet let. Tamní společnost je zdevastovaná, ovládaná vojenskými náčelníky, kteří se dnes bohužel těší podpoře západních zemí. A naděje na zlepšení je podle mne zatím v nedohlednu.

Po 11. září panuje ve světě i v ČR jistá antipatie a někdy i otevřené nepřátelství vůči muslimům a islámu. Jakou zkušenost máš s muslimy a islámem? Liší se mediální obraz od reality?

Realita se od mediálního obrazu liší hodně. Média často zaměřují pozornost na terorismus a radikální formy islámu a ty pak vztahují na všechny muslimy. Tento obraz nám podsouvá, že islám je neslučitelný s naší kulturou. Odpor k muslimům přitom často slouží jen jako zástupné téma našich daleko palčivějších problémů: neutěšené ekonomické situace, odcizení lidí od politiky a tak dále. Je ironií, že strach z muslimů je přítomen v Česku, kde téměř žádní nežijí. Ke mně se muslimové vždy chovali pohostinně a přátelsky. S nenávistí vůči Evropanům jsem se osobně nesetkala nikdy.

V uplynulém roce proběhly v řadě zemí severní Afriky a Arabského poloostrova četné revoluce. Jak myslíš, že se situace bude vyvíjet dál? Co nyní pro nově nastolené režimy bude nejtěžším úkolem, který musí řešit?

Situace je v každé zemi trochu jiná. V Egyptě de facto drží stále hlavní otěže moci armáda, v Libyi bylo zase pro Západ výhodné intervenovat kvůli ropě a povstání. Asi nejdrsnější situace je v Sýrii. Armáda tam masakruje civilisty jako na běžícím pásu, i když lidé věří, že se její moc zlomí. Což se zatím nestalo. Revoluce ukázaly, že mnoho Arabů touží po demokracii, jenže překážky, kterým čelí, jsou obrovské. Ať už se jedná o soupeření etnik, vměšování velmocí nebo překonávání konzervativních společenských struktur. Obecně myslím, že staré i nové režimy mají bohužel velký zájem na tom, aby se zase tak moc nezměnilo.

Věnuješ se lidským právům i v rámci ČR, co vnímáš jako největší problém u nás?

Politiku současné vlády zejména v sociální oblasti. Jmenovitě bezhlavé škrtání, „reformy“, o kterých se tvrdí, že jsou nutné, a samozřejmě obrovská korupce. To všechno dohromady tvoří koktejl, který má a bude mít dopad na nás všechny, ať už patříme mezi střední nebo nižší vrstvy. Budou klesat příjmy, poroste zadlužení domácností, stejně jako řádění exekutorů, které je už dnes ohromné. Politici nám často říkají, že se máme chovat odpovědně, ale sami se tím neřídí. Jen rozeštvávají lidi proti sobě. Obávám se, že v této situaci jsou ohrožena lidská práva nás všech.

Jsi velmi aktivní, předpokládám, že se opět chystáš někam vycestovat. Kam to bude?

Letos v létě se s mužem chystáme na pár týdnů do Spojených států, kde jsme téměř rok žili. Rádi bychom se také opět podívali na Blízký východ.

Máš kromě své práce a profesních aktivit ještě čas na koníčky? Co děláš ve volných chvílích?

Mým koníčkem je moje práce. Snažím se sledovat dění u nás i v zahraničí a stále se vzdělávat. Volné chvíle trávím četbou anebo diskuzemi s přáteli. Pokud mi zbývá čas, a toho opravdu není mnoho, podnikám výlety do přírody.

Pocházíš z Novoborska, procestovala jsi řadu zemí a můžeš srovnávat. Myslíš, že je náš region něčím výjimečný, specifický? Vracíš se sem ráda?

Vracím se moc ráda. Vyrostla jsem v Kamenickém Šenově a jeho okolí opravdu výjimečné je. Na cestách jsem vždycky vzpomínala na několik oblíbených míst z Lužických hor například cestu přes les z Prysku do Kytlice nebo Mlýnů. Je v tom i kus nostalgie, moje dětství.

Jana Maněnová

Autor: Redakce

18.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies