Tolik stručný popis zajištěné lezecké cesty na Frýdlantské cimbuří. Via ferratu, železnou cestu, plánovalo sdružení Vodní brána. To má na svém kontě i ferratu nad Jizerou u Semil a na Kočičích kamenech u Bílého Potoka. Plány na zpřístupnění Frýdlantského cimbuří pro lidi, kteří nejsou vysloveně horolezci, ale rádi lezou po skalách, se datují od roku 2013. Teď se vize ferraty podobné té v Dolomitech či Alpách rozplynula. Agentura ochrany přírody a krajiny vydala zamítavé rozhodnutí.

„Ferrata měla vést Národní přírodní rezervací Jizerskohorské bučiny, tedy v první ochranné zóně," uvedl ředitel liberecké AOPK Jiří Hušek. Důvodů pro odmítnutí ale měli ochranáři víc. Dokument s jejich námitkami čítá 15 stran. „Nejdůležitější důvod proč jsme ferratu nepodpořili, je fakt, že na Frýdlantském cimbuří hnízdí kriticky ohrožený sokol stěhovavý a je tam i populace sýce rousného," upřesňuje Hušek.

Zváží odvolání

Sdružení Vodní brána s rozhodnutím ochranářů nesouhlasí. „Nechtěli jsme ničit přírodu, naším záměrem naopak bylo vytáhnout lidi ven a dát jim možnost přírodu naopak blíž poznat a užít si ji," komentuje rozhodnutí ochranářů předseda spolku Martin Marek. „Pokud jde o sokola stěhovavého, tak chápu, že v době hnízdění by byl problém tam lézt. Proto jsme navrhovali, aby ferrata byla v provozu jen od srpna do října, ale ani to neprošlo."

Nápad na ferratu vzbuzoval ale emoce od samého počátku. Od těch nadšených, až po ty silně kritické. „Jezdíme s přítelem na ferraty do Dolomit a je to báječné. Myslím, že taková cesta na Frýdlantské cimbuří by byla krásným zážitkem," zmínila například Martina Hošková.

Petr Krause to vidí jinak. „Jizerky jsou už teď narvané lidma, měli bychom chránit místa, kde je ještě klid a kus opravdové přírody. Ferraty patří do Alp, ne k nám." Podle Martina Marka se sdružení musí ještě pořádně seznámit s důvody odmítnutí. Nevylučuje přitom, že se proti rozhodnutí odvolají.