VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Opera hledá jazyk, kterému současný divák rozumí

Liberec /ROZHOVOR/ - Rozhovor s Tomášem Pilařem, režisérem chystané inscenace opery Giuseppe Verdiho Síla osudu, která má premiéru v pátek 24. května.

19.5.2013
SDÍLEJ:

OPERA ZKOUŠÍ Verdiho Sílu osudu. Na snímku herci Věra Poláchová, Pavel Vančura a klečící režisér Tomáš Pilař.Foto: Petr Zbranek

Opera Giuseppe Verdiho Síla osudu (La forza del destino) míří do Liberce. Dílo, které mělo premiéru pro Verdiho netypicky mimo Itálii až v dalekém Petrohradu, patří bezesporu k vrcholným operám italského tvůrce. V Divadle F. X. Šaldy ho mohou diváci poprvé vidět v pátek 24. května od 19 hodin. Pod Ještěd ji přináší tým vedený šéfem opery a dirigentem Martinem Doubravským a mladým režisérem Tomášem Pilařem. Nejen o novince v rozhovoru s ním.

Co dnes přivede mladého člověka k tomu, aby se věnoval operní režii?

Především opera samotná. Já o režii snil už od předškolního věku a čím dál více se utvrzuji v tom, že to je povolání, ve kterém mě každá nová práce obohatí o něco překvapivého a zajímavého. S každou operou prožívám nové dobrodružství, a pokud bych měl zavzpomínat, tak většinu těch opravdu silných zážitků jsem prožil právě v opeře.

Jaký máte názor na operu jako útvar?

Opera je pro mě koncentrát toho nejsilnějšího z hudby, dramatu a výtvarného umění, který mi umožňuje zažít takřka rituální okamžik oproštění se od všedního časoprostoru a splynutí s uměním ve své nejvrcholnější podobě. Opera je pro mě „tady a teď", do kterého se promítá poselství třeba stovky let mrtvého génia, zároveň s poselstvími desítek umělců na scéně nebo v orchestřišti.

Proč si myslíte, že dnes lidé chodí či nechodí na operu?

Myslím, že opera byla v Česku v posledních dvaceti letech dost ochromená zamrzlým inscenačním přístupem předrevolučních dob, kdy se jaksi pozapomnělo, že opera je vlastně divadlo. V porovnání s činoherní, ale i například s populární kulturou opeře jaksi ujel vlak, který teď těžko dohání. Opera musí stále hledat jazyk, kterému současný divák rozumí, musí mu nabízet odpovědi na jeho otázky a hlavně ho nesmí nudit. Operní postava musí být rovnocenně zpěvákem i hercem a stejně tak opera musí být koncertem i strhujícím dramatem.

V Liberci režírujete operu Síla osudu od Giuseppa Verdiho. Jaký máte vztah k Verdiho operám?

Shodou okolností byl Verdiho Maškarní ples první operou, kterou jsem ve čtyřech letech viděl. Verdi je pro mě výjimečný zejména šťastnou rukou při výběru nadčasových a lidských operních témat, dále obrovskou citovou angažovaností, která ovšem neklouzá jen po povrchu a do třetice skvělou schopností nasadit a udržet dramatický rytmus. Jeho opery mají spád a nenudí ani v dnešní době rychlých střihů a zkratkovité dramatické řeči, na kterou jsme nyní zvyklí.

Kdyby někdo řekl Verdiho Síla osudu a požádal Vás o komentář co byste řekl?

V první řadě je to velká romantická opera se vším všudy. Osobně mě na ní nejvíce zajímá téma hledání vlastní zodpovědnosti, viny, a dále dějový rámec temného společenského ovzduší plného válek a náboženského fanatismu. Dohromady je to velká dramatická freska plná rozsáhlých sborových scén, ale i vyostřených osobních konfliktů, to vše podtržené Verdiho výsostně romantickou hudbou.

A jaká bude Vaše inscenace?

Ve své koncepci hledám rovnováhu mezi velmi křehkou, osobní linií příběhu, ve které se tři mladí lidé snaží vypořádat se svojí vinou, a mezi rozmáchlými obrazy velkých společenských zvratů napoleonské Evropy, které jsou v této opeře zachyceny v šesti velkých sborových scénách. Vzhledem k tomuto konkrétnímu společensko-historickému kontextu, který považuji pro vývoj děje za důležitý, jsem se rozhodl pro kostýmy v duchu historického minimalismu odkazující ke konci osmnáctého století. Na výtvarném vyznění inscenace se bude zásadně podílet také náročný světelný design a scénografie snažící se konzistentně zachytit hned deset různých prostředí, od lesní jeskyně přes válečné pole, až po klášterní klauzuru. Z režijních prostředků jsem pro tuto operu zvolil co možná nejdetailnější psychologickou práci se zpěváky, fyzické herectví a proměňující se dynamiku jevištního rytmu.

Na závěr obligátní otázka je podle Vás důležitější hudba, nebo slovo (děj…)?

Jsou si rovnocenné a do triumvirátu bych přidal ještě vizuál, který v mém pojetí není ve službách dramatu, ale tvoří z nich organický celek. Ale i přesto bych dodal, že s dobrou hudbou, ale špatným dějem máte šanci vytvořit pěknou inscenaci, ale naopak už jen těžko.

Autor: Redakce

19.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ekonom Pavel Kohout
1

Komentář Pavla Kohouta: Jak je tomu s eurem

Donald Trump, Emmanuel Macron a Theresa Mayová na sicilském summitu G7.
AKTUALIZOVÁNO
13

Víme, jak bolí Bataclan i Manchester, shodli se Mayová s Macronem

Příběhy falešných obětí z Manchesteru. Naletěl i slavný deník Daily Mail

Každá událost přináší nejen opravdové hrdiny a oběti. Už od nepaměti se rodí nepraví hrdinové, vítězové a poražení. Titanic měl své nepravé přeživší i nepřeživší. Sociální sítě umožňují lhářům ucházet se o pozornost. Také výbuch sebevražedného atentátníka v Manchesteru už zrodil na internetu neexistující oběti.

Zkasírovat hosta před každou cigaretou? I to může „přinést" protikuřácký zákon

Jste číšníkem v restauraci a host, který vypil třeba tři piva a jednu štamprli, se zvedne s tím, že si jde ven zapálit. Budete mu důvěřovat, nebo ho zkasírujete hned? I s takovými situacemi si budou muset v restauracích poradit poté, co začne 31. května platit protikuřácký zákon.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Na Sicílii jednají státy G7. Venku je léto, v jednacím sále bude chladno

Všechno je jednou „poprvé". Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je toho tento týden „napoprvé" dost. První zahraniční cesta, první setkání s papežem, první jednání v NATO. Také setkání osmi světových ekonomických velmocí pod hlavičkou G7 je pro amerického politika první. Tentokrát se na něj vydal do Taorminy na Sicílii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies