VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Parkán Panteonu v Malé Skále asi opraví historickou technologií

Malá Skála - Projektant Vít Mlázovský, expert na středověké stavby, vytváří projekt rekonstrukce sesutého nádvoří.

21.1.2013
SDÍLEJ:

Zřícená opěrná zeď na PanteonuFoto: Deník

Zajímavé rozuzlení může mít snaha obce Malá Skála o opravu zřícené opěrné zdi. Po pádu zdi na podzim 2010 došlo k sesuvu části nádvoří, které spojuje skalní hrad Vranov a dominantní kapli.Zástupci obce poté absolvovali kolečko jednání, zejména na Ministerstvu kultury. Někdejší ministr Jiří Besser na Malou Skálu zavítal i osobně. Ale peněz se obec nemohla a stále nemůže nikde dovolat. „Rozhodli jsme se, že dále nebudeme žádat o dotaci z Operačního programu životního prostředí. Čekali jsme na schválení dlouho a nakonec jsme stejně neuspěli," popsal Michal Rezler, starosta Malé Skály.

Obec již disponovala projektem, který počítal s vybudováním nové železobetonové zdi a znovu zasypáním nádvoří. Řádově za třicet milionů korun.

Historickou cestou

Zdejší zastupitelstvo se ale rozhodlo oslovit inženýra Víta Mlázovského, který s oblibou pracuje s tradičními technologiemi oprav historických objektů. „Překvapilo nás, když pan Mlázovský řekl, že pomocí starých stavebních technologií může být stavba o dost levnější," poznamenal starosta obce.

Projekt kanceláře Víta Mlázovského počítá s vystavěním stejné zdi, jež se zřítila ze strmého svahu. „Chceme s pomocí horolezecké techniky a jednoduché lanovky vyzvednout kvádry staré zdi ze strže a stavět z nich. Pod nádvořím ale nebude masa hlíny, jež způsobila pád zdi," popsal Mlázovský.

Stará finta

Projektant chce využít fintu, jíž používali dávní stavitelé od nepaměti. Mezi průrvou ve skále chce v několika patrech vystavět klenby tak, že prostor mezi zdí a plochou nádvoří bude dutý.

„Pod nádvořím by byl tak metr materiálu. Důležité je, že u paty opěrné zdi bude otvor, kterým se bude dát vlézt dovnitř a provádět kontrolu, případně prostory mezi klenbami čistit," poznamenal Mlázovský.

Stejná technologie je využita mimo jiné třeba v pilířích Karlova mostu v Praze.

Projektant navíc předpokládá, že cena rekonstrukce podle jeho projektu bude až řádově nižší než cena, s kterou operuje projekt železobetonové zdi.

Problémem takové opravy je totiž i přísun materiálu na místo. Na nádvoří se prostě nedostane stavební technika.

Příjemná budoucnost?

Vít Mlázovský se do fyzické realizace projektu vrhne až na jaře. „Musíme skalní průrvu důkladně změřit," vysvětlil.

Na práci se již těší. „Myslím, že to bude příjemná akce. Bude nás bavit tradiční postup prací a obec zase potěší, že ušetří," doplnil Mlázovský, jež se podílel na návrhu středověkého jeřábu na hradě Točník či dřevěného mostu na hradu Krakovci (známý z filmu Ať žijí duchové).

Vedení obce je na projekt Víta Mlázovského zvědavo. „Určitě se poohlédneme ještě po nějaké dotaci, ale té se v drtivé většině případů musí přizpůsobit projekt, což je špatně. Takže když peníze neseženeme takhle a pokud bude projekt pana Mlázovského levnější, vrhneme se na to vlastními silami," doplnil Michal Rezler.

Havárie 2010

Již v létě roku 2010 statik varoval obec, že opěrná zeď je natolik vyboulená, že hrozí zřícením.

Abnormálně vlhký podzim pak dokonal dílo zkázy. „Absolutně jsme tak rychlý průběh nepředpokládali," poznamenal statik Jiří Starý, který zkoumá zámky a hrady doslova v celé republice.

Jen pár dní poté, co Jablonecký deník o havarijním stavu zdi informoval, se zeď zřítila. Několik kamenů se dovalilo až k blízkosti domů v podhradí. „Vypadá to, že padal celý blok zdi," popsal Jiří Nejedlo, tehdejší starosta Malé Skály. Naštěstí se v době pádu dole v lese nikdo nepohyboval.

Obecní úřad, statik, památkáři a pronajímatelé hradu Vranov na místě zřícené opěrné zdi provedli po několika dnech místní šetření. Výsledek? Za pád mohlo extrémně vlhké počasí.

Všichni zainteresovaní tehdy věřili, že oprava se podaří provést do letní sezony 2011. Máme tu rok 2013 a zřícený parkán je stále zakryt plachtou.

Panteon a Vranov

Strážní hrad Vranov se rozkládá na úzkém a strmém pískovcovém útesu nad Jizerou. Byl založen Heníkem z Valdštejna okolo roku 1425. V současné době je považován za nejdelší a nejkomplikovanější skalní hrad v Čechách.

Největších změn doznal v první polovině 19. století, kdy panství koupil textilní podnikatel František Zachariáš Römisch. Ve zříceninách i blízkém okolí dal umístit romantické pomníky a mohyly. Celé bývalé hradiště nazval Pantheon. Dodnes se v areálu zachovala Síň tří císařů.

Dominantou Panteonu je novogotický letohrádek s břidlicovou věžičkou z roku 1826.

Autor: Jan Sedlák

21.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Dálnice D8, ministr dopravy Ťok, premiér Sobotka
1 20

Buďte trpěliví, prosí řidiče Ťok

Právník Pavel Franc
4

Aktivista Franc: Bez tlaku občanské společnosti by protikorupční zákony nebyly

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies