Do současné doby tam totiž za letošek evidují 15 případů onemocnění touto infekční nemocí, což znamená oproti loňskému roku nárůst o stovky procent. „V celém Libereckém kraji se loni touto nemocí nakazili tři lidé,“ upřesňuje vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Liberci Jana Prattingerová.

Po příčině nákazy zatím hygienici marně pátrají, i když podezření mají. „Máme hypotézu, že žloutenkou se lidé nakazili z regionální potraviny, která je typická pro tuto oblast. Pravděpodobně byla na trhu jen velmi krátkou dobu, protože v opačném případě by se nakazilo daleko větší množství lidí,“ vysvětluje.

I kvůli relativně malému množství nakažených se hygienikům zřejmě nepodaří příčinu nákazy vypátrat. „Žloutenka má poměrně dlouhou inkubační dobu, až padesát dnů. A my při odhalování původce nákazy musíme spoléhat na lidskou paměť, která po tak dlouhé době někdy selhává,“ podotýká Prattingerová.

Prevence: mytí rukou i očkování

Žloutenkou typu A u nás lidé onemocní nejčastěji při zahraniční cestě. V případě Turnovska ale nikdo z nakažených v cizině nebyl. Případů onemocnění přitom může být celkově ještě více, ne vždycky ale nemocný zjistí, že chorobu má. „Příznaky se vůbec objevit nemusí nebo mohou být podobné chřipce. Jde o bolesti hlavy, svalů, kloubů, nevolnost a horečku.

K lékaři přivádí nemocné spíše až zažloutnutí bělma či kůže nebo světlá stolice a tmavá moč,“ vysvětluje Prattingerová.

Proti nákaze žloutenkou typu A, nazývanou také nemocí špinavých rukou, často nepomůže ani důsledná hygiena, i když mytí rukou by mělo být základem prevence. Onemocnění lze předcházet očkováním, které ale zdravotní pojišťovny nehradí.