VYBERTE SI REGION

Podnikání s chudobou. Lidé bydlí v otřesných podmínkách

Frýdlantsko - Nová situační analýza mapuje čtyři sociálně vyloučené lokality na Frýdlantsku.

19.11.2015
SDÍLEJ:

Romové - ilustrační fotoFoto: Deník/Martin Divíšek

Bulovka, Višňová, Nové Město pod Smrkem, Frýdlant čtyři místa, která podrobně mapuje Situační analýza, kterou si nechal zpracovat Mikroregion Frýdlantsko. Jednou z oblastí, na kterou se zaměřuje, je i bydlení v sociálně vyloučených lokalitách. „Na Frýdlantsku roste počet lidí, kteří se kvůli dluhům a exekucím dostali do bytové nouze. Obce přitom většinou nemají dostatek obecních sociálních bytů, a proto jsou lidé odkázáni často na soukromé podnikatele," uvádí za zpracovatele Jakob Hurrle ze sdružení Sedmý kontinent.

Lidé v těch domech žijí v otřesných, nehumánních podmínkách, neteče tam voda. Nájem je přitom třikrát vyšší než v obecních bytech. Jakob Hurrle, zpracovatel analýzy

Například ve Frýdlantě spoluvlastní sedm takových bytových domů pro nemajetné podnikatel Radim Urban . V Situační analýze je označen jako „obchodník s místní chudobou." Jeho domy jsou ve Frýdlantě vnímány jako zdroj problémů s chudými Romy. „Lidé v těch domech bydlí v otřesných, nehumánních podmínkách, neteče tam voda, protože faktury Frýdlantské vodárenské společnosti pan Urban neplatí. Do jedné místnosti například protéká kanalizace, ale majitel to neřeší. Nájem tam přitom vybírá třikrát vyšší než kolik činí nájem v obecních bytech," uvedl Hurrle. Vlastník objektů přitom tyto byty cíleně pronajímá chudým Romům, kteří často nemají jinou možnost bydlení než právě u něj.

Vykoupení domů?

Kvůli svému zadlužení ale nemají tito lidé šanci získat od města sociální byt, protože radnice vyžaduje mimo jiné bezdlužnost žadatele. Zpracovatelé analýzy proto radnici doporučují, aby zvážila odkoupení těchto domů s cílem vybudovat zde smíšené standardní a sociální bydlení. „O takovém kroku určitě neuvažujeme," říká starosta Frýdlantu Dan Ramzer. Podle něj má město jen velmi malé pole působnosti.

„Z hlediska stavebního zákona na pana Urbana příliš nemůžeme, protože domy prošly kdysi kolaudací a teď jsou v jeho vlastnictví. Aktuálně tam pomáháme řešit výstavbu čističky odpadních vod, už v minulosti jsme tam pomáhali při havárii přípojky, s nájemníky komunikujeme prostřednictvím romského terénního pracovníka, zavede se tam i funkce správce budov," dodal Ramzer.

Ze šetření sdružení Sedmý kontinent dále vyplývá, že zmíněné domy jsou v kritickém technickém stavu, což se odráží i na velkých energetických ztrátách. „Ti lidé tam platí zálohy na elektřinu tři tisíce a více korun měsíčně. Přitom je velmi obtížné bez důkladné revize určit, kde přesně ty ztráty vznikají a jak obtížné je jejich řešení," stojí v analýze. Někteří nájemníci se tak neustále zadlužují, aby měli na zaplacení vysokých záloh a nebyli odpojeni od sítě. „Máme za to, že jednou z možností, jak přimět majitele domů, aby se situací víc zabýval, je vystavit mu zákazu pobytu na území obce," dodal Hurrle. To ale podle starosty Ramzera není možné. „Pan Urban není obyvatelem Frýdlantu, takže mu nemůžeme nic takového nařídit, to je nemožné." Deník požádal o vyjádření i Radima Urbana, na žádosti ale nereagoval.

Migrace chudých

Dalším problematickým místem na Frýdlantsku s vysokým zastoupením romské menšiny je Bulovka. Kolem čtyřiceti Romů tam žije například v nezkolaudovaném domě zvaném Traktorka v Arnolticích Bulovce. Objekt je přitom v exekuci a lidem hrozí vystěhování. Pomocnou ruku tamním Romům nabízí nezisková organizace Amaro Suno. Podle starostky Romany Šidlové je velkým problémem i rostoucí migrace zadlužených domácností, které se točí v několika bytovkách na území obce. Objekty přitom patří opět soukromníkům, kteří ani nepocházejí z Frýdlantska. „Nájemníci se neustále mění. Lidé sem přijdou z Nového Města pod Smrkem, pak jdou zase do Frýdlantu, pak se zase vrátí k nám my o nich ale vůbec nevíme, nejdou se přihlásit. Co čtvrt roku je tam nový člověk," uvedla Šidlová. Právě vznik okruhu takto migrujících chudých rodin považují zpracovatelé analýzy za velmi závažný fenomén Frýdlantska.

V Novém Městě jsou pak nejproblematičtější tamní holobyty a soukromý objekt „Na statku", kde se pronajímatel rovněž cíleně soustředí na chudé lidi. Značnou část bytů ve městě vlastní pak společnost CPI, která má ale podle analýzy poměrně dobře zpracovaný systém pronajímání bytů tak, aby se jednotlivé domy či vchody nestaly vyloučenými lokalitami.

„Bylo by dobré, kdyby se obce na Frýdlantsku spojily a vytvořily společný sdílený fond sociálních bytů a upravily pravidla pro jejich užívání, například omezily v některých případech požadavek na bezdlužnost žadatele o obecní byt," stojí v analýze. Někteří lidé totiž na Frýdlantsku žijí podle autorů studie v tak nedůstojných podmínkách, že nemají šanci se z nich bez pomoci druhých dostat.

Autor: Jana Pavlíčková

19.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies