VYBERTE SI REGION

Povodně v Libereckém kraji rozhodně nejsou fenoménem dneška

Liberecký kraj - Nejvíce srážek spadlo v roce 1897 v Jizerských horách. Středoevropský rekord nebyl dosud překonán. Dokonce ani před třemi lety.

4.6.2013
SDÍLEJ:

Protržená přehrada v době, kdy byla plná vody.Foto: Deník archiv

V sobotu 7. srpna 2010 zasáhla severní Čechy nejničivější povodeň v novodobé historii. Tisíciletá voda zaplavila přes dva a půl tisíce domácností, vyžádala si pět lidských životů, škody byly postupně vyčísleny na více než osm miliard korun. Lidé na Frýdlantsku, Chrastavsku a v dalších desítkách obcí, kteří včera a o víkendu s obavami sledovali předpověď počasí, mají události srpnové soboty stále v živé paměti.

Při bleskové povodni tehdy spadlo kolem 200, místy až 270 milimetrů vody na metr čtverečný. Srážky, které dopadly převážně na západní stranu Jizerských hor, ovšem nedosáhly zdaleka takové intenzity jako při vůbec největší povodni v historii regionu, v roce 1897.

Povodně v kraji1846 - už v lednu zmiňují kronikáři velkou vodu na úpatí Jizerských hor a Krkonoš. Důvodem bylo prudké tání sněhu.
1850 - rozsáhlé záplavy v povodí všech zdejších řek.
1858 - v srpnu voda zaplavila povodí Jizery, Kamenice a Lužické Nisy. Zatopena byla oblast až k Mladé Boleslavi a podstatná část Liberce, Smržovka a Tanvaldsko.
1875, 1888 - série letních povodní v celých Čechách. V roce 1988 voda zaplavila rozsáhlé oblasti v celém regionu.
1897- červenec, povodeň připravila o život přes stovku lidí, naměřeny byly rekordní srážky 345 mm.
2002 - vylitím hrozil tok Černé a Bílé Desné, vodu zadržela přehrada Souš.
2010 srpen, tisíciletá voda zaplavila Chrastavu a Frýdlantský výběžek. Vyžádala si 5 obětí.
2010 - Další povodeň zasáhla Liberecko a Českolipsko v září, lidé museli být znovu evakuováni. (sve)

V osadě Jizerka tehdy naměřili 300 milimetrů a na Nové Louce dokonce 345 milimetrů na metr čtverečný.

„Šlo o největší množství srážek ve střední Evropě vůbec. Tento rekord nebyl dosud překonán. Ani v roce 2010," potvrdil ředitel Povodí Labe Jaroslav Jaroušek.

Následky povodně byly ničivé. „Pokud by se něco takového přihodilo při dnešní hustotě zástavby, škody by byly nedozírné," potvrdil odborník.

Podle autorů knížky Jizerskohorské přehrady a katastrofa na Bílé Desné se průběh podobal apokalypse. Přesycené toky se obrovskou rychlostí a hukotem řítily do údolí. Tragédie spočívala v tom, že nešlo „pouze" o povodí Lužické Nisy, Jeřice a Smědé. „Srážky zasáhly celou oblast Jizerských hor, takže se kromě nich rozvodnily také Jizera a Kamenice, Černá a Bílá Desná a všechna ramena Lužické Nisy," přiblížil opět ředitel Povodí Labe a připomněl, že povodeň v obrovské míře zasáhla také Jablonec nad Nisou a Liberec.

Černá Nisa a Jeřice strhly podle líčení pamětníků, jak jej zachytili autoři zmiňované publikace, několik set metrů silnic a cest. „V obcích podél Lužické Nisy a Harcovského potoka bylo podemleto 500 domů a 30 jich bylo úplně zničeno," popisují autoři.

Miroslav Nevrlý ve své Knize o Jizerských horách zmiňuje, že jen na české straně povodí zahynulo 120 lidí!

Poškozeny byly fabričky i velké továrny v Dolním Polubném, Josefově Dole, Tanvaldě, v Kořenově, Kateřinkách. Voda vystoupala i do ulic Liberce, který se ještě příliš nevzpamatoval z povodní, jenž oblast opakovaně zasáhly v druhé polovině 19. století.

Jen při povodni v roce 1858 bylo ve spodní části Liberce zatopeno na tři stovky domů, které musely být později strženy, a velké újmy doznala i Liebiegova textilka. Podle autorů citované publikace údajně sám Liebieg přišel málem o život při záchranných pracích. Právě baron Liebieg spolu s dalšími velkými průmyslníky v regionu, zejména se sklářským magnátem Riedlem, iniciovali vznik jizerskohorských přehrad.

K jejich stavbě se přistoupilo postupně v rozmezí let 1902 až 1915, kdy byla dokončena přehrada Souš.

Oldřichov jen na papíře

Systém dokonale vymyšlené a propojené soustavy vodních děl obsahoval ještě návrh na přehradu na toku Jeřice v Oldřichově v Hájích, který však zůstal pouze na papíře. O důsledcích na rozsah posledních povodní se stále spekuluje.

Vzorový projekt byl dílem předního evropského odborníka na vodní díla Otto Intzeho. Od jeho narození mimochodem právě letos uplyne 170 let.

„Kapacita přehradních nádrží byla vypočítána přesně podle dlouhodobě naměřených srážek," popsal unikátní soustavu přehrad ředitel Povodí Labe Jaroslav Jaroušek.

Podle něj šlo o první vodohospodářskou soustavu nejen na území Rakouska-Uherska, ale celé Evropy.

Vodní dílo, neobvyklé svým rozsahem nejen na tehdejší dobu, téměř o osmdesát let později doplnila přehrada v Josefově Dole, vystavěná v letech 1976 1982.

Nádrž o rozloze 138 hektarů měla sice především sloužit jako zásobárna pitné vody pro Liberecko a Jablonecko, přesto právě ona výrazně přispěla ke zmírnění povodní v roce 2010.

„Dokázala zadržet 1,7 milionu krychlových metrů vody. Pokud by nebyla, pod vodou by skončila celá oblast, řekl tehdy ředitel povodí.

I díky tomu se další karamboly oblasti na dlouhá léta vyhnuly a zůstala až na výjimky v podobě okolí Višňové a zejména části Předlánce ušetřena i při rozsáhlých povodních v letech 1997 i 2000. V roce 2002, kdy deště zasáhly znovu, sice bylo preventivně evakuováno několik desítek osob v Desné, hráze soušské přehrady ale tehdy dokázaly nasycené toky tamních říček díky regulaci zadržet.

Protržená přehrada na Bílé DesnéDesná v Jizerských horách Přehrada na Bílé Desné je jedinou protrženou přehradou z více než 180 vodních děl v České republice.
Její hráz byla sypaná a to, společně s nekompetentními zásahy vedoucího stavby Emila Gebauera, způsobilo v roce 1916 její havárii. Vydržela tedy jen rok. V září 1916 se v hrázi objevily trhliny. Hrázný ani nestačil zvednout stavidla, aby ji vypustil, a hráz se protrhla. Voda se valila do údolí ničivou silou. K dílu zkázy napomáhala dravému proudu i beranidla v podobě stromů, kamení i částí podemletých domů. Škody byly tehdy nedozírné. Při katastrofě zahynulo v září 1916 62 lidí. Zničila 29 obytných domů, 11 brusíren skla a 95 rodin zůstalo bez přístřeší, přes tisíc lidí přišlo o práci. Úplný rozsah materiálních škod nebyl nikdy přesně určen, ale odhady hovořily o milionech korun.
Dnes připomíná katastrofu jen torzo, vyhlášené v roce 1996 národní kulturní památkou, a pomník všech dvaašedesáti obětí. (sve)

Autor: Jana Švecová

4.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Prosinec bude teplotně průměrný, nejchladněji bude mezi svátky

Praha - Následující čtyři týdny budou teplotně průměrné, nejchladnější by mělo být období mezi svátky. Nejvíce srážek má spadnout už příští týden, celkový prosincový úhrn by ale neměl vybočit z dlouhodobého průměru. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies