VYBERTE SI REGION

Před 100 lety se narodil Václav Špůr, v Doksech založil Letní kolej esperanta

Doksy - Profesí ekonom, dlouholetý ředitel spořitelny v Doksech i zástupce ředitele okresní zemědělské správy v České Lípě. A ve volném čase také velký milovník tenisu i cizích jazyků.

15.7.2015
SDÍLEJ:

Učitelé Letní školy esperanta v roce 1947 v Doksech, Václav Špůr je druhý zleva. Foto: archiv

To je stručná vizitka Václava Špůra (1915 1996), muže, který v polovině 20. století proslavil Doksy na mezinárodní úrovni právě kvůli výuce cizího jazyka a ne ledajakého. Kromě němčiny a angličtiny, které Špůr také výtečně ovládal, byl velkým milovníkem umělého jazyka esperanto. Díky organizačním schopnostem Špůr po válce propojil právě zájem o esperanto a rekreační potenciál Doks a Máchova jezera.

Špůr, který se narodil 13. července 1915, tedy přesně před sto lety, založil v Doksech unikátní Letní kolej esperanta.

„Po osm let, od roku 1946 do roku 1954, se zde příznivci esperanta učili tento jazyk ve třech kurzech; pro začátečníky, pro pokročilé a v semináři pro učitele esperanta," popsala Renata Mauserová, ředitelka Městského kulturního střediska v Doksech a aktivní esperantistka, v roce 2012 v Dokském zpravodaji. „Pro značný zájem byla každým rokem Letní kolej esperanta obohacena o další kurz, v roce 1947 to byl řečnický kurz a v roce 1948 konverzační."

Od roku 1948 byla v rámci Letní koleje esperanta vypisována také literární soutěž Květinové hry (v esperantu Floraj Ludoj), v níž byly oceňovány původní práce psané v esperantu. „Zvláštní cena byla určena těm, kteří zhudebnili esperantský text," upozornila Mauserová.

„Účastníci esperantské školy skládali závěrečné zkoušky a vysvědčení z této školy mělo mezi esperantisty mezinárodní uznání. O proslulosti LKE v Doksech svědčí velký počet uchazečů, až tisíc," doplnila ředitelka dokského kulturního centra. Podle ní bylo tehdy aktivitě esperantistů nakloněné i město. „Esperantisté přinesli za osm let trvání LKE do městské pokladny 1,5 milionu korun a odpracovali spoustu brigádnických hodin při žních."

Esperantisté byli v Doksech tak oblíbení, že pro ně dokští ochotníci ze spolku Karel Hynek Mácha nastudovali a sehráli veselehru Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně v esperantu, tedy pod názvem Nokto en Karlův Týn. „Ochotníci sklidili velký úspěch a uznání esperantistů, vždyť nikdo z herců esperanto neuměl!" ocenila Renata Mauserová.

Letní škola esperanta v Doksech by dál pokračovala, kdyby ji komunistický režim nezakázal. „Jazyk, který nerespektoval státní hranice ani železnou oponu, smýšlení esperantistů zaměřené spíše kosmopolitně, přátelství, které nerozlišuje jazykovou ani státní příslušnost, o politické orientaci ani nemluvě, to bylo v komunistickém Československu nepřijatelné," vysvětlila Mauserová.

LKE byla v roce 1954 zrušena, Václav Špůr musel zásadně utlumit svou bohatou zahraniční korespondenci a byl trvale objektem zájmu StB. Po roce 1989 se Špůr k výuce esperanta v Doksech vrátil, ale slavná Letní kolej už obnovena nebyla.

„Spousta Doksáků ale prošlo rukama pana Špůra a ví, co esperanto je, někteří jím i hovoří," uzavřela Renata Mauserová.

Letní školy esperanta.

Autor: Michael Polák

15.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies