VYBERTE SI REGION

Před 100 lety se narodil Václav Špůr, v Doksech založil Letní kolej esperanta

Doksy - Profesí ekonom, dlouholetý ředitel spořitelny v Doksech i zástupce ředitele okresní zemědělské správy v České Lípě. A ve volném čase také velký milovník tenisu i cizích jazyků.

15.7.2015
SDÍLEJ:

Učitelé Letní školy esperanta v roce 1947 v Doksech, Václav Špůr je druhý zleva. Foto: archiv

To je stručná vizitka Václava Špůra (1915 1996), muže, který v polovině 20. století proslavil Doksy na mezinárodní úrovni právě kvůli výuce cizího jazyka a ne ledajakého. Kromě němčiny a angličtiny, které Špůr také výtečně ovládal, byl velkým milovníkem umělého jazyka esperanto. Díky organizačním schopnostem Špůr po válce propojil právě zájem o esperanto a rekreační potenciál Doks a Máchova jezera.

Špůr, který se narodil 13. července 1915, tedy přesně před sto lety, založil v Doksech unikátní Letní kolej esperanta.

„Po osm let, od roku 1946 do roku 1954, se zde příznivci esperanta učili tento jazyk ve třech kurzech; pro začátečníky, pro pokročilé a v semináři pro učitele esperanta," popsala Renata Mauserová, ředitelka Městského kulturního střediska v Doksech a aktivní esperantistka, v roce 2012 v Dokském zpravodaji. „Pro značný zájem byla každým rokem Letní kolej esperanta obohacena o další kurz, v roce 1947 to byl řečnický kurz a v roce 1948 konverzační."

Od roku 1948 byla v rámci Letní koleje esperanta vypisována také literární soutěž Květinové hry (v esperantu Floraj Ludoj), v níž byly oceňovány původní práce psané v esperantu. „Zvláštní cena byla určena těm, kteří zhudebnili esperantský text," upozornila Mauserová.

„Účastníci esperantské školy skládali závěrečné zkoušky a vysvědčení z této školy mělo mezi esperantisty mezinárodní uznání. O proslulosti LKE v Doksech svědčí velký počet uchazečů, až tisíc," doplnila ředitelka dokského kulturního centra. Podle ní bylo tehdy aktivitě esperantistů nakloněné i město. „Esperantisté přinesli za osm let trvání LKE do městské pokladny 1,5 milionu korun a odpracovali spoustu brigádnických hodin při žních."

Esperantisté byli v Doksech tak oblíbení, že pro ně dokští ochotníci ze spolku Karel Hynek Mácha nastudovali a sehráli veselehru Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně v esperantu, tedy pod názvem Nokto en Karlův Týn. „Ochotníci sklidili velký úspěch a uznání esperantistů, vždyť nikdo z herců esperanto neuměl!" ocenila Renata Mauserová.

Letní škola esperanta v Doksech by dál pokračovala, kdyby ji komunistický režim nezakázal. „Jazyk, který nerespektoval státní hranice ani železnou oponu, smýšlení esperantistů zaměřené spíše kosmopolitně, přátelství, které nerozlišuje jazykovou ani státní příslušnost, o politické orientaci ani nemluvě, to bylo v komunistickém Československu nepřijatelné," vysvětlila Mauserová.

LKE byla v roce 1954 zrušena, Václav Špůr musel zásadně utlumit svou bohatou zahraniční korespondenci a byl trvale objektem zájmu StB. Po roce 1989 se Špůr k výuce esperanta v Doksech vrátil, ale slavná Letní kolej už obnovena nebyla.

„Spousta Doksáků ale prošlo rukama pana Špůra a ví, co esperanto je, někteří jím i hovoří," uzavřela Renata Mauserová.

Letní školy esperanta.

Autor: Michael Polák

15.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies