VYBERTE SI REGION

Před 70 lety českoslovenští vojáci popravili v Boru německé obyvatele

Nový Bor - Několik hodin trvající lynč a nakonec poprava. Na náměstí v dnešním Novém Boru zastřelili 2. června 1945, téměř měsíc po skončení války, českoslovenští vojáci z českolipského pěšího pluku bez jakéhokoliv soudu osm německých obyvatel města ve věku od 25 do 79 let. Mezi oběťmi byly také dvě ženy.

2.6.2015 5
SDÍLEJ:

Rodina Johanna Langera (v uniformě), který byl 2.6. 1945 mučen a zastřelen na náměstí v dnešním Novém Boru. Langerovi v té době bylo 72 let. Foto: nassmer.blogspot.cz

„Popravě předcházelo sadistické mučení. Zadržení si podle svědectví museli kleknout na dlažbu a potom je bili gumovými obušky do obnažené horní části těla a přes chodidla, dokud oběti neztratily vědomí. Potom jim polili hlavu studenou vodou, aby je vzkřísili, a mučení pokračovalo," popsal už dříve průběh smrtícího novoborského dramatu novoborský publicista Jan Tichý, který se o událost do hloubky zajímal a na její motivy také napsal novelu Třicet dva hodin mezi psem a vlkem.

Důvodem k zastřelení mělo být podle písemného rozkazu přechovávání zbraní. Před popravčí četu vojenského oddílu, ve kterém sloužili váleční partyzáni i gardisté dobrovolníci, se muselo postavit sedm lidí. Osmá oběť, Albert Rachmann, byl zastřelen až po popravě při dodnes nevysvětleném pokusu o útěk z náměstí. Mezi sedmi pPomník obětem novoborského excesu, vybudovaný r. 2006.ředtím zastřelenými Němci byl i jeho mladší bratr.

Těla mrtvých nechali vojáci pro výstrahu ležet přímo u zdi radnice na náměstí. „Byl to hrozný pohled. Ti zastřelení tam leželi ještě den nebo dva potom. Byli celí nafouklí. A mezi nimi ty ženy. Pamatuji si, jak můj táta řekl, že bysme se za to měli stydět," vzpomínal na události z června 1945 ve filmovém dokumentu Hra o kámen otec bývalého novoborského starosty Jindřicha Mareše.

Gardisté ten den podle rozkazu zadrželi celkem 31 osob. Ty, které nepopravili, odvezli následující den i s rodinnými příslušníky za hranice. Během tohoto transportu zahynul německý primář novoborské nemocnice Alfred Träger. Zmizel při zastávce autobusu a dodnes není jasné, jak zemřel a kde je pochován.

Novoborský incident je největším známým poválečným excesem na Českolipsku a vypovídá o tom, jaká atmosféra panovala ještě několik týdnů po skončení války. „Starousedlíci německé národnosti, tedy absolutní většina obyvatel Českolipska, se na konci války ocitli v táboře poražených a jejich společenské postavení se během několika týdnů radikálně změnilo," popsala výchozí situaci ředitelka Státního okresního archivu v České Lípě Jana Blažková ve studii, kterou v roce 2008 publikovala ve vlastivědném sborníku Bezděz.

Lynč i v Mimoni

K větším poválečným excesům na Českolipsku nedošlo. „Byly tu jednotlivé případy, které měly povahu buďto individuálního kriminálního činu nebo střetnutí, ve kterém se německý obyvatel bránil nějakému nebo domnělému násilí. V pozdějším období se tu objevily případy Němců, kteří byli vyhnáni v první vlně a vraceli se sem. Snažili se tu sebrat něco ze svého původního majetku. A z toho docházelo i k ozbrojeným střetům," popsal nedávno v rozhovoru pro Českolipský deník historik Ladislav Smejkal.

V Mimoni bylo 31. května asi třicet až čtyřicet mužů vyhnáno na náměstí a tam byli biti a týráni, přičemž dva starší to nepřežili. „K pokusům o jakési trestání tu docházelo, ale nešlo o výrazné zásahy jako byl ten borský," dodal Ladislav Smejkal.

Opatření proti Němcům

•17. května 1945 vládní nařízení zrušilo veškeré výhody německých obyvatel a určilo jim dávky potravin, jaké náležely Židům. Antifašisté mohli požádat o výjimku. Všechny osoby německé národnosti byly povinny nosit bílou pásku na levém rukávě, nesměly vycházet v nočních hodinách a nesměly mít rozhlas

• konec května 1945 na pokyn ministerstva dopravy byli všichni Němci, včetně antifašistů, vyloučeni z přepravy

• Dekret prezidenta republiky 5/1945 rozhodl o znárodnění podniků v majetku státně nespolehlivých osob

• 19. června 1945 Dekret prezidenta republiky o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech

Oběti na životech byly v Mimoni ještě v polovině května 1945

Kapitulace německé armády „ukončila" válku 8. 5. 1945, přesto mnoho rudoarmějců ještě položilo své životy i později. Andrej Fedorovič Dudčenko. Padl při osvobozování Mimoně při vší smůle až 13. května 1945. Byl zabit německými občany, měl stejný osud jako rudoarmějec neznámého jména v Hradčanech (tehdy Kummer am See), kterého Rudá armáda nepohřbila, ale odvezla na jiný hřbitov. A. F. Dudčenko sloužil u 646. pěšího pluku 152 pěší divize Ukrajinského frontu Rudé armády, který se podílel na osvobození nejen Mimoně, jež mu byla osudná a kde jeho ostatky leží na městském hřbitově. Narodil se na Ukrajině a žil do nástupu na frontu ve městě Poltava. V Rudé armádě sloužil od 18. února 1944. Dne 2.10. 1944 byl vyznamenán medailí za odvahu, poté, co byl jako střelec tehdejší 1. střelecké roty od 5. do 30. srpna 1944 v bojích pod městem Minsk-Mozovětskyj varšavského okruhu lehce raněn. Po uzdravení nastoupil na směr pod Berlín a odtud na Prahu přes Liberec. (Autor textu: Václav Bilický, obč. sdružení Český svět Ralsko)

Autor: Michael Polák

2.6.2015 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Do chřtánu vulkánu: geologové kopnou do sopky i příští rok

Cheb – Vyhloubit několik metrů dlouhou štolu a nechat veřejnost nahlédnout do chřtánu vulkánu. To je projekt, na kterém už několik měsíců pracuje Geofyzikální ústav Akademie věd v Praze. Geologové už dokonce část bývalé štoly z 19. století ve vyhaslé sopce Komorní hůrka vyhloubili. Nyní už je jasné, že projekt bude zdárně pokračovat i v příštím roce, kdy na něj Akademická rada Akademie věd věnuje dalších 200 tisíc korun.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Trump vybral za ministra práce šéfa fastfoodového řetězce

Washington - Budoucí americký prezident Donald Trump chce do čela ministerstva práce dosadit ředitele fastfoodového řetězce Andrewa Puzdera. Trumpův štáb to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Puzder stojí v čele společnosti CKE Restaurants Holdings, na volební kampaň newyorského miliardáře přispěl v květnu částkou 150.000 dolarů (3,8 milionu Kč).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies