Podle historika Jaroslava Zemana sídlilo v domě České sociální demokracie. „Budova sloužila jako spolkový dům českého dělnictva. Kromě kinosálu tu byla i tělocvična a pořádala se tu divadelní představení," připomněl Zeman.

Ve výčtu zmizelých libereckých kin nesmíme opomenout ani Reformní kino v dnešní Pražské ulici. Hrát začalo v roce 1910, kvůli výběru žánru, který sázel hlavně na tehdy oblíbené kovbojky, ho sami diváci brzy sami překřtili na Revolverkino. Promítalo se také v sále YMCY v Revoluční ulici.

Podle publicistky Gabriely Garbové Volné vznikala kina nejen v centru Liberce, ale také v jednotlivých čtvrtích. „Od roku 1920 se promítalo v Horním Růžodole, v hostinci u Votočků a od roku 1932 v nové budově ve Šlikově ulici," uvádí. „V Horním Růžodole žila tehdy česká menšina a kino tak bylo pojmenováno symbolicky na Bio Lípa," doplňuje Jaroslav Zeman.

„Další kino vzniklo v Rochlici, kde bylo v roce 1924 postaveno nové kino s názvem Praha," popisuje Garbová.

Podle pamětníků promítalo ještě v 70. letech. „Vzpomínám si, že se tam jezdilo ještě tramvají," uvádí jeden z nich. Před válkou bylo otevřeno také kino ve Vratislavicích. Podle informací na stránkách městské části vzniklo přestavbou bývalé místní elektrárny a promítat začalo v roce 1925.