VYBERTE SI REGION

Příběh posledního řeholníka v České Lípě

Česká Lípa /ČESKOLIPSKÁ VÝROČÍ/ - Před 100 lety, 23. prosince 1915, se narodil Josef Ivan Peša, poslední augustinián, který působil v České Lípě.

23.12.2015
SDÍLEJ:

Josef Ivan Peša při kázání v bazilice Všech svatých v České Lípě.Foto: archiv Evžena Policera

Jeho jméno nechybí na žádném seznamu významných osobností spojených s Českou Lípou. Většina obyvatel města ale o něm dost možná nikdy neslyšela. Ti, jež se s ním osobně setkali, ale na svého „otce Ivana" dodnes vzpomínají s hlubokou úctou i obdivem.

Augustiniánský kněz Josef Ivan Peša (1915 1996) působil jako duchovní v České Lípě v drsných normalizačních časech od roku 1969 až do porevoluční doby v roce 1992. Byl posledním českolipským augustiniánem a zanechal za sebou hlubokou stopu. Navzdory normalizaci je jeho éra spojená s významným rozkvětem církevního života ve městě i v přilehlých obcích okolo České Lípy. Josef Ivan Peša, poslední českolipský řeholník, se narodil 23. prosince 1915 v moravské Olešnici, v těchto dnech uplyne od jeho narození rovných 100 let.

K důležitým i trpkým životním zkušenostem přišel Peša ještě před svým příchodem do České Lípy. V třiadvaceti letech coby absolvent teologie na Karlově univerzitě složil řeholní slib v řádu augustiniánů a o rok později byl v Praze vysvěcen na kněze. Jeho prvním působištěm byl kostel u sv. Tomáše v Praze na Malé Straně. Později odešel do augustiniánské komunity v Dolním Ročově.

Otec Peša s dětmi a mládeží po mši svaté v českolipské bazilice.

Po komunistickém puči v roce 1948 se začala Pešova životní cesta duchovního těžce komplikovat. V dubnu 1950 byl v rámci Akce K, kterou pořádala Státní bezpečnost, internován do kláštera v Oseku u Duchcova. Po internaci mu byla uložena tříletá vojenská služba u pomocných technických praporů PTP. Po ukončení tvrdé vojny se mu státní správa „odměnila" odnětím souhlasu k duchovní službě a Peša musel nastoupit do civilního zaměstnání.

S lehkou nadsázkou řečeno, možnost návratu k původnímu a vysněnému poslání duchovního otevřela v té době již třiapadesátiletému Pešovi až Česká Lípa. Tím, kdo propojil pronásledovaného kněze s malým okresním městem, byl slavný kardinál Štěpán Trochta (1905 1974). Coby biskup litoměřické diecéze usiloval Trochta o to, aby se v České Lípě obnovilo působení augustiniánů, a proto do Lípy povolal právě Josefa Ivana Pešu.

„Páter Ivan Peša byl velmi skromný, pracovitý a hluboce zbožný kněz. Svými modlitbami i oběťmi se zasloužil o velké obrození náboženského života ve farnosti, o skutečně aktivní život dětí, mládeže, rodin i starších lidí," popisuje Evžen Policer, jáhen českolipské farnosti, kterého s Pešou pojilo dlouholeté přátelství. „Otec Ivan míval kolem sebe stále mnoho nadšených pomocníků, kterým byl velkým příkladem ve skromnosti, pokoře, ale i dovedl inspirovat k opravdovému dobrému životu."

Otec Peša při mši svaté s ministranty, kterými byli jako děti dnešní českolipští zastupitelé Petr Novák a Jan Policer.

Ani v České Lípě neušel Josef Ivan Peša pozornosti Státní bezpečnosti a místních soudruhů. „Musel mnohé vykonávat velmi obezřetně, ale dokázal se vyhýbat střetům s tehdejší mocí. Při „soudružských návštěvách", byl k těmto lidem vlídný a uměl si udržet od nich odstup, nevyvolávat konflikt," vzpomíná Evžen Policer. „Podařilo se mu udržet i mnohé aktivity, jako například dětské mše s doprovodem kytar i po roce 1970, kdy práce s dětmi a mládeží byla vždy, s ohledem na státní správu, riziková."

V době působení Josefa Ivana Peši v České Lípě bylo opraveno velké množství kostelů ve městě i v jeho okolí. Peša má například zásluhu na zásadní rekonstrukci českolipského kostela sv. Máří Magdaleny i na významných opravách v Bazilice Všech svatých. Většinou se sám na těchto opravách aktivně podílel. „To jsem se naučil od soudruhů," komentoval prý obvykle údiv ostatních nad jeho zručností na stavbách. „Dokázal řídit některé náročné práce, stavět lešení a pohybovat se na něm s pracovními nástroji a žádná práce na stavbě mu nebyla cizí," vzpomíná Evžen Policer.

S kardinálem Trochtou (vpravo) při mši v kostele sv. Máří Magdaleny v České Lípě.

Peša byl v České Lípě v trvalém kontaktu s kardinálem Trochtou. „Otec biskup kardinál Trochta byl v České Lípě několikrát při různých liturgických slavnostech, ale i na soukromé návštěvě. Dával otci Ivanovi často najevo, že právě tak si představoval působení augustiniánů v České Lípě," doplňuje Evžen Policer.

Trochta již v roce 1969 povolal k Pešovi do České Lípy také dalšího augustiniánského kněze, pátera Václava Josefa Holase (1917 1982). Ten ale setrval přímo v České Lípě jen krátce, již roku 1970 převzal správu farnosti v Zákupech (poté, co zemřel zdejší kněz a další významná osobnost Českolipska, páter Jan Maria Sury). A v době Pešovy éry působil v České Lípě coby augustinián také řádový bratr Jiří Marada.

Českolipské působení Josefa Ivana Peši ukončila až v roce 1992 těžká nemoc. Po zbytek života do roku 1996 zůstal oblíbený kněz v péči příbuzných v rodné Olešnici na Moravě. Tady také 30. října 1996 Peša zemřel. Byl posledním augustiniánem, který působil v České Lípě.

VZPOMÍNKY EVŽENA POLICERA, JÁHNA ČESKOLIPSKÉ FARNOSTI:

„Měli jsme ho rádi a on nám lásku a pozornost opětoval"

Otci Ivanu Pešovi jsme byli nápomocni v jeho začátcích v naší farnosti. Býval hostem u nás a po nějakou dobu jsem mu zařídil i obědy v závodní jídelně, kam jsme spolu chodili. Moji rodiče a celá naše rodina navázala s otcem Ivanem velmi úzkou spolupráci, kdy jsme se s ním setkávali celá léta prakticky denně, hlavně při bohoslužbách a jejich přípravě.

Krátce po jeho nástupu přichází do České Lípy další augustiniánský kněz, P. Josef Holas. Toho s otcem Pešou spojovalo krom příslušnosti k řádu augustiniánů i stejné rodiště ve farnosti v Olešnici na Moravě. Třetím augustiniánem v České Lípě byl řádový bratr Jiří Marada.

P. Ivan Peša byl velmi skromný, pracovitý a hluboce zbožný kněz. Svými modlitbami i oběťmi se zasloužil o velké obrození náboženského života ve farnosti, o skutečně aktivní život dětí, mládeže, rodin i starších lidí.

Miloval hudbu a byl také dobrým muzikantem. Vyučoval děti ve hře na harmonium a varhany, na flétnu a zpěvu. V letech, kdy nesměl působit jako duchovní, doprovázel na mnohých místech bohoslužby hrou na varhany. Mimo hudbu, kde byl skutečně velkým znalcem a nacházel v ní i své vyjádření vztahu k Bohu a lidem, věnoval se překladatelské činnosti liturgických textů. Tyto pak na psacím stroji přepisoval, a tak vzniklo několik nádherně uspořádaných liturgických knih.

Míval kolem sebe stále mnoho nadšených pomocníků, kterým byl velkým příkladem ve skromnosti, pokoře, ale i dovedl inspirovat k opravdovému dobrému životu.

Za jeho působení v České Lípě se uskutečnily i mnohé koncerty v Bazilice Všech svatých. Zvláštní pozornost věnoval otec Ivan každoročně poutní slavnosti sv. Augustina, kdy při poutní mši svaté zpíval chrámový sbor od Svatého Tomáše z Prahy. Poutním kazatelem býval často P. Vít Mareček, významný člen augustiniánů a především představený českolipského kláštera v době jeho likvidace, kterou v rámci Akce K pořádala StB v 50. letech. Tyto poutě bývaly nejen duchovním, ale i velkým kulturním zážitkem.

Mnoho lidí, když se mohlo setkat s P. Ivanem v pracovních montérkách při nejrůznějších opravách, snad ani nenapadlo, jaká osobnost před nimi stojí.

P. Peša nikdy mnoho nevyprávěl ani o své internaci, ani o službě v PTP. Spíše jsme slýchávali: „To jsem se naučil od soudruhů". Dokázal řídit některé náročné práce, stavět lešení a pohybovat se na něm s pracovními nástroji a žádná práce na stavbě mu nebyla cizí. V tom všem mu byl hodně nápomocen bratr Jiří a mnoho dalších přátel z farnosti. Někdy přijížděli i lidé z jeho rodiště Olešnice, několik dní zde pracovali.

Otec Ivan byl velmi milý ke všem, se kterými se setkával. Jednoduše řečeno, měli jsme ho rádi a on nám lásku a pozornost opětoval.

Článek vznikl s laskavou pomocí pana Evžena Policera, současného trvalého jáhna katolické farnosti v České Lípě.

Autor: Michael Polák

23.12.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Třetina mladých Japonců věří, že se upracuje k smrti

Mladické nadšení a optimismus u Japonců do třiceti let nehledejte. Z celé planety jsou nejvíce pesimističtí. Mají strach z budoucnosti a bojí se mít i děti.

Italský premiér Renzi po prohře v referendu ohlásil svou demisi

Řím - Italský premiér Matteo Renzi Renzi po těžké porážce v nedělním referendu o reformě ústavy ohlásil, že dnes podá demisi. V televizním vystoupení řekl, že výsledky referenda jsou naprosto jasné a že přebírá plnou odpovědnost za porážku.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies