VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: Prohlédněte si více než sto skleněných plastik v Železném Brodě

Železný Brod - V Železném Brodě je k shlédnutí unikátní výstava k sedmdesátiletému výročí skleněné plastiky. Technologie vznikla tady.

27.8.2013
SDÍLEJ:

Výstava 70 let skleněné plastikyFoto: Petr Červa

Asi těžko byste našli jinde v republice a těžko i po světě městečko s vyšší koncentrací vystavených skleněných plastik než v Železném Brodě. Vždyť technologie tu spatřila světlo světa skoro přesně před sedmdesáti lety.Kromě stálé expozice skleněné plastiky v železnobrodském městském muzeu a Prostoru pro sklo Jaroslavy Brychtové a Stanislava Libenského v areálu bývalého podniku Kolora, tu ve čtvrtek minulého týdne odstartovala výstava s názvem 70 let skleněné plastiky.

Výstava je rozdělená do dvou částí. První je k vidění v Městské galerii Vlastimila Rady v budově radnice a druhá v novém Sklářském muzeu na Poříčí. „V galerii jsou vystavené první pokusy profesora Brychty s přetavovaným sklem, nejstarší skleněné plastiky a reliéfy. Prostor doplnilo i několik plastik současných autorů," přiblížil starosta Železného Brodu André Jakubička.

Pořadatelé výstavy, kterými jsou město Železný Brod, městské muzeum a firma Detesk pozvali k účasti na výstavě výtvarníky, kteří zahájili cestu za sklem na železnobrodské sklářské škole jako studenti, anebo na ní nyní působí jako profesoři.

„V části věnované současnosti, která je k vidění ve Sklářském muzeu na Poříčí, se svými díly představí i řada dalších autorů například Jan Exnar, Stanislava Grebeníčková, Milan Handl, Ivana Houserová, Martin Hlubuček, Marta Havlíčková, Tomáš Košťál, Zuzana Kynčlová, Vladimíra Klumparová, Zdeňka Laštovičková, Zdeněk Lhotský, Petr Mandl, Ladislav Oliva st. a Ladislav Oliva ml., Rony Plesl, Oldřich Plíva, Vladimír Procházka, Anna Polanská, Jaromír Rybák, Gizela Šabóková, Markéta Šílená, Ivana Šrámková, Pavel Trnka, Aleš Vašíček a další. V obou expozicích budou rovněž díla Jaroslavy Brychtové a Stanislava Libenského," informoval zástupce ředitelky Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě Martin Hlubuček.

„Spolu s výše uvedenými výstavami si mohou návštěvníci prohlédnout více než sto skleněných objektů," doplnil Hlubuček.

O skleněné plastice slovy Antonína Langhamera, významného znalce českého skla

Technika vznikla roku 1943 ve figurkářském oddělení sklářské školy, které trápil nedostatek vhodného skla na výrobu vinutých, foukaných a hutních figurek, ale přibývalo pro ni nepoužitelných zbytků. Končily by v odpadu, ale válečná nouze nutila uvažovat o jejich dalším využití.

„Profesor Jaroslav Brychta a jeho spolupracovníci je začali rozemílat, znova stavovat v sádrových formičkách a přetavené destičky doplňovat u kahanu zhotovenými detaily. Zrodily se první skleněné reliéfky použitelné jako brože a jiné ozdoby. Jejich výroba se technologicky i výtvarně rychle zdokonalovala," popisuje významný znalec českého skla Antonín Langhamer, který výstavu 70 let skleněné plastiky uvedl.

Profesora Brychtu zhodnocování odpadového skla zaujalo natolik, že se je rozhodl využívat velkoryseji. Slibný vývoj nové techniky byl po roce přerušen obsazením školy německým wehrmachtem. Bezprostředně po skončení války se k nápadu vrátil a v roce 1946 přizval ke spolupráci dceru Jaroslavu.

Vytvořila několik nevelkých, ale půvabných barevných reliéfů a váziček s figurálními motivy a roku 1947, již na Akademii výtvarných umění v ateliéru profesora Jana Laudy, vymodelovala a jako klauzurní práci z čirého skla ve formách utavila triptych Ruce sklářů. Profesor Brychta vyvíjel novou techniku ve škole, ale když se stal roku 1948 jejím ředitelem, měl na ni málo času.

Přiměl profesora Jana Černého, aby se jí věnoval v oddělení broušení skla. V polovině 50. let vzniklo ve škole oddělení tavené skleněné plastiky. Existovalo do roku 1961.

V národním podniku Železnobrodské sklo vzniklo roku 1950 technicko - výtvarné středisko, v němž byla po absolvování pražské Akademie zaměstnána také Jaroslava Brychtová.

Zaměřila se na tavenou skleněnou plastiku. V polovině 50. let začala na vývoji nové techniky a jejím využití zejména v architektuře spolupracovat se Stanislavem Libenským, který se stal ředitelem sklářské školy. Jednu z prvních společných prací Misku s dívčí hlavou, vystavili ještě bez většího ohlasu na XI. trienále v Miláně.

„O rok později na Světové výstavě EXPO 58 již ale Brychtová získala s Igorem Korčákem a Stanislavem Libenským Velké ceny za touto technikou realizovaná a v Bruselu vystavená díla," doplnil Langhamer.

V 60. letech začalo období rozkvětu tavené skleněné plastiky a jejího ovlivňování ateliérové sklářské tvorby.

Skleněné městečko

Výstava 70 let skleněné plastiky potrvá až do konce září, otevřeno mají v obou výstavních prostorech denně od 10 do 12 a od 13 do 16 hodin.

A to není ze skleněné plastiky vše. Ve dnech 14. a 15. září, kdy se bude konat VII. ročník Skleněného městečka, bude přístupná také expozice tavených skleněných plastik z pelechovského studia Zdeňka Lhotského na Chlístově.

O festivalu Skleněné městečko bude Jablonecký deník informovat.

Autor: Jan Sedlák

27.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Derby Slavia - Sparta
52

Jako utržení ze řetězu. Slavia a Sparta byly na lovu v cizině

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies