VYBERTE SI REGION

Rajčata ze svítících skleníků bych nikdy nejedl

Liberecko - /ROZHOVOR/Proč je nutné, aby v noci byla skutečná tma? Čím je světlo ze skleníků v polské Bogatynii pro okolí nebezpečné? O co se Astronomický ústav Akademie věd snaží? Odpovědi na otázky se dozvíte v následujícím rozhovoru.

18.2.2016
SDÍLEJ:

Obří skleníky na rajčata a okurky u polské elektrárny Turów na česko-polsko-německé hranici.Foto: ČTK/Radek Petrášek

Dění kolem obřích skleníků na rajčata a okurky u polské elektrárny Turów na česko-polsko-německé hranici začíná nabírat na obrátkách. Jak už Deník informoval, do boje za zastínění skleníků se vydal jak Liberecký kraj, tak i Správa CHKO Jizerské hory, Lesy ČR a Astronomický ústav AV ČR. Ve sklenících, které provozuje koncern Citronex, se svítí dlouho do noci, což se negativně odráží na životním prostředí. Kvůli intenzivnímu světlu v noci už začínají mizet z okolí některé živočišné druhy. Jak problematiku světelného smogu vnímá jeden z našich předních expertů Pavel Suchan z Astronomického ústavu.

Světlo ze skleníků na pěstování rajčat a okurek v polské Bogatynii řeší i Astronomický ústav AV ČR. Jeho zástupce Pavel Suchan se kvůli noční záři ze skleníků sešel i s hejtmanem Martinem Půtou a jeho náměstkem Josefem Jadrným.

PAVEL SUCHAN je tajemníkem Astronomického ústavu AV ČR. Je expertem na problematiku světelného znečištění, resp. ochranu pozorovacích podmínek a nočního životního prostředí.

Proč skleníky tolik vadí?

To světlo ze skleníků je extrémní. Já tomu říkám kondenzovaná lidská hloupost, protože jde najednou o zdroj, který odpovídá stotisícovému městu. Z toho se dá usoudit, jak moc to svítí.

Jaký byl cíl schůzky s hejtmanem?

Tím prvním důvodem je Jizerská oblast tmavé oblohy. Ta vznikla v roce 2009 a šlo o první takovouto oblast na území Evropy a o první přeshraniční oblast na světě. Rozkládá se na území dvou států Česka a Polska, to jinde není, jde o unikát. Je to místo, kde se aspoň trochu zachovává původní noční životní prostředí. Na Jizerku se sjíždí lidé ze všech koutů, aby pozorovali noční oblohu. Druhým důvodem, proč jsme se obrátili na vedení Libereckého kraje, je obecně problém světelného znečištění. Někomu může připadat, že světelný smog je jen pseudoproblém, že vadí jen astronomům, protože nevidí pořádně na hvězdy, ale tak to není. Světlo v noci zasahuje do přírody, mizí z ní kvůli tomu některé živočišné druhy, především hmyz, který potřebuje prahovou tmu a tu nenachází. Tím pádem to pak v potravním řetězci má fatální následky v biodiverzitě. Není hmyz, mizí ptáci, kteří se jím živí a tak dále. Správa CHKO Jizerské hory už má zmapováno, že v oblasti kolem Hrádecka kvůli tomu silnému nočnímu osvětlení mizí některé druhy zpěvného ptactva. Postižený tím je ale i člověk, protože světla má být co nejvíce ve dne a naopak co nejméně v noci. Světlo v noci je v podstatě jed.

Jed? Není to přehnané?

Ne, jedině za tmy v našem těle vzniká melatonin, což je nejúčinnější antioxidant, ochraňuje nás před vznikem rakoviny. Ale hlavně je to hormon, který v našem těle synchronizuje cirkadiální rytmy, tedy vnitřní hodiny. Stačí opravdu málo světla, třeba když jde člověk v noci na toaletu a rozsvítí si jen na minutu lampu s bílým světlem, tak v tu chvíli si na tři hodiny přeruší výrobu melatoninu ve svém těle. Proto je důležité, aby v noci byla skutečně tma. Existují jasné studie, které vycházejí z pokusů s lidmi, kteří pracují na noční směny. Tedy v noci za světla pracují a pak spí ve dne. Ale pokud spíte přes den, tak se žádný melatonin netvoří. V sítnici oka se nachází tzv. gangliové buňky, které mozku řeknou: nene, teď není noc. Takže jediná pomoc je pak spát se zavázanýma očima, aby se ty buňky oklamaly. Stačí si i přečíst esemesku v noci, to je ostré modré světlo, na to jsou ty gangliové buňky také velmi citlivé a opět vydají mozku pokyn, že není noc.

Skleníky, které mají rozlohu 10 hektarů, vydávají světlo jako stotisícové město.

Takže v noci vadí i pouliční lampy?

Když mají špatný kryt nebo bílé světlo, tak ano. V Liberci už jsme řešili jeden případ, kdy v Rochlici bylo venkovní osvětlení s ostrým bílým světlem, které svítilo lidem do oken. Radnice zareagovala perfektně, vyměnila bílé světlo za oranžové, které není tak ostré.

Už jste měřili intenzitu světla ze skleníků v Bogatynii?

Ano, měření provádíme. Máme srovnávací snímky z doby, kdy skleník nesvítí a když svítí. A máme hlavně tzv. jasové mapy. To jsou snímky pořízené celooblohovou komorou, je na nich vidět celá obloha. Z toho je patrná intenzita osvětlení v místě, kde skleník svítí. Měří tam i Němci, takže jsme schopni se s nimi spojit a dát dohromady relevantní podklady.

Jak moc světlo ze skleníků zasahuje do Jizerské oblasti tmavé oblohy?

Kupodivu zatím příliš ne. Když se měří v zenitu, v nadhlavníku, tak se to pohybuje v chybě měření, není to tak silné. Ale čím víc k obzoru, tak tam ten světelný bochánek od Turówa najdeme. Ale v tuto chvíli ještě zásadním způsobem Jizerská oblast tmavé oblohy zasažena není. Nicméně, pokud by bylo pravdou to, co firma Citronex (provozovatel skleníků) deklaruje, tedy že rozšíří skleníky na desetinásobně větší plochu než jsou dnes, tak pak to bude světelný výkon odpovídající zhruba městu Praha. To by pak zasáhlo tmavou oblohu nejen v Jizerských horách, ale i ve velké části Libereckého kraje. Už teď je to světlo ze skleníků vidět až u České Lípy, dělali jsme i srovnávací snímky z Druzcova za Osečnou. Pokud se plocha skleníků zvýší ze současných 10 na avizovaných 100 hektarů, tak to bude znát všude v kraji.

Co se s tím dá dělat?

Všichni se shodujeme na jednom obrovském handicapu a sice že neexistuje zákonná podpora ani v České republice, ani v Polsku, která by se týkala světelného znečištění. Takže jediná možnost je teď tlačit na dohodu o zastínění těch skleníků. To je naším cílem. Ať si klidně svítí jak chtějí, když si myslí, že o takto přisvícená rajčata je zájem, já bych je tedy z takto osvícených skleníků nikdy nejedl, ale to je jiná věc. Hlavně ať nesvítí tam, kam nemají. Určitě nechceme, aby se ty skleníky zavřely, to rozhodně ne. Vím, že v tom výběžku kolem Bogatynie je veliká nezaměstnanost, takže nikdo z tamní samosprávy asi nebude proti skleníkům, které dávají místním práci, bojovat, ani my nechceme. Chceme jen účinné zastínění.

Obří skleníky na rajčata a okurky u polské elektrárny Turów na česko-polsko-německé hranici.

A jsou prostředky, jak to udělat?

Ano, taková technologie existuje. Například v Holandsku je takových skleníků spousta, a dokonce právě jedna z holandských firem se kvůli světelnému znečištění zastínění skleníků věnuje. Technické řešení existuje. Já jsem panu hejtmanovi přivezl vytištěnou cenovou nabídku té holandské firmy, na kolik by zastínění skleníků u Turówa přišlo. Spojili jsme se s tou firmou, aby bylo vidět, že to skutečně lze provést a aby bylo při těch jednáních na čem stavět. Což samozřejmě neznamená, že by to musela dělat právě tato firma, je to jen jako příklad.

Nicméně, když není žádný zákon o světelném znečištění, tak jak to chcete provést?

Případ skleníků u elektrárny Turów ukazuje, jak je to celé nesmyslné. Někdo si může rozsvítit světla kolik chce, svítí ostatním a to že to vadí přírodě, nikdo neřeší. Máme v tomto plnou podporu Správy CHKO Jizerské hory a Lesů ČR. Ale paradoxně možná tento případ povede k tomu, že se s tím začne něco dělat. Hejtman Půta už o tom mluvil s premiérem Sobotkou i s ministrem životního prostředí. Musím říct, že jsem mile překvapen, jak se k tomu Liberecký kraj postavil. Hned nás vyslyšeli a jednají. Pan hejtman dokonce přišel s nápadem, že by se oslovili zdejší europoslanci, aby se téma probralo i v Bruselu. Protože je jasné, že jednání s Poláky v momentě, kdy se není možné opřít o žádnou legislativu, bude hodně těžké. Já osobně jsem jednal snad se všemi ministry životního prostředí o zákonné úpravě světelného znečištění a nikdy se to nepovedlo. S výjimkou roku 2002 v zákonu o ochraně ovzduší, ale pak to šlo v další novele zase pryč. Přitom existují v Evropě vzory, jak to dělat. Snad se to Libereckému kraji podaří prosadit, pomůžeme jim se vším, co bude potřeba.

Které státy mají v legislativě upraveno svícení v noci?

Jedny z prvních zákonů byly v Americe. Například v Connecticutu platí zákon, který říká: jestliže svítíš kamkoliv jinam než dolů, tak ti na to nedáme veřejné prostředky. V Evropě je na tom nejlépe Itálie, tam to v roce 2000 začalo platit v Lombardii a v roce 2004 ten zákon zpřísnili a dnes platí ve 13 regionech. V roce 2007 k tomu přistoupilo i Slovinsko. Tam to proběhlo formou vládního nařízení, které říká, že do deseti let bude vyměněno všechno veřejné osvětlení tak, aby světlo nesvítilo všude možně, ale jen dolů. Francouzi zase zakázali svítit ve výlohách od 23 hodin do 2 do rána. To osvětlení totiž nemá negativní vliv jen na přírodu a člověka, ale je to také ekonomika. Zbytečně vyrobené světlo, zbytečná elektřina, to stojí peníze.

Jednáte i s polskými kolegy astronomy?

Samozřejmě, komunikujeme s polskými kolegy, kteří s námi zakládali Jizerskou oblast tmavé oblohy, ale zatím nic nepodnikli. U nás v Česku už bylo tolik článků, ale Poláci zatím nic. Ale doufám, že se to teď změní.

Autor: Jana Pavlíčková

Místo události:
18.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Írán pohrozil odvetou za možnost zavedení amerických sankcí

Teherán/Washington - Írán dnes pohrozil odvetou za čtvrteční rozhodnutí Senátu amerického Kongresu schválit zákon, který o dalších deset let prodlužuje možnost zavedení protiíránských sankcí. Podle Teheránu jde - v případě jeho uplatnění v praxi - o jasné porušení loňské dohody o íránském jaderném programu.

Rath opět zamíří do soudní síně, tentokrát žaluje státního zástupce

Praha - Bývalý středočeský hejtman David Rath znovu míří do soudní síně, tentokrát v roli žalujícího. Jeho žalobu na státního zástupce Petra Jiráta, který dozoruje Rathovu korupční kauzu, začne soud veřejně projednávat v únoru. Redakce to zjistila z justiční databáze Infosoud. Rathovi vadí některé výroky, které o něm Jirát řekl v rozhovoru pro média.

V Praze končí kongres evropských socialistů

Praha - V Praze dnes končí třídenní kongres Strany evropských socialistů. V rámci jednoho z diskusních panelů v Kongresovém centru promluví k účastníkům mimo jiné lídr britských labouristů Jeremy Corbyn. Jednání by mělo uzavřít přijetí deklarace.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies