VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Revoluce se před 25 lety rodila na českolipském náměstí i v kině

Českolipsko – V osmdesátých letech pořádal v České Lípě autobusové zájezdy na promítání trezorových filmů do Drážďan. „V NDR se totiž mohly promítat filmy, ve kterých hráli zakázaní čeští herci, kteří emigrovali. U nás to nešlo," vzpomíná Roland Schür, v roce 1989 ředitel Správy kin v České Lípě.

16.11.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
34 fotografií

Shromáždění na tehdejším Mírovém náměstí (dnes Náměstí T.G. Masaryka) v České Lípě 27. listopadu během generální stávkyFoto: z archivu p. Jana Řípy z České Lípy

Dnes dvaašedesátiletý muž žije v Praze a s Českou Lípou už mnoho kontaktů neudržuje. V listopadu 1989 byl ale osobně u několika klíčových událostí, díky kterým se revoluční atmosféra začala šířit a ovládla také Českou Lípu.

Chcete studenty?

V neděli 19. listopadu 1989 přijeli do České Lípy studenti z pražských vysokých škol a chtěli Českolipany informovat o tom, co se děje v Praze. „Nebyla to inciativa, která by vzešla od někoho z České Lípy, ale ti studenti tehdy systematicky objížděli větší města mimo Prahu a chtěli vystoupit i u nás," vzpomíná Schür.

Pamatuje si, že vystoupit právě v kině byl od studentů dobrý tah. „Zrovna se totiž hrál nějaký atraktivní film, takže někdejší Velké kino (bývalo v místech dnešního bowlingového centra hotelu Olympia v Bulharské ulici – pozn. red.) bylo nabité," vzpomíná tehdejší šéf kina. Pražští studenti mu oznámili, o co jim jde, a žádali, aby mohli ještě před začátkem promítání k divákům promluvit a sdělit jim, co se v Praze děje.

„Chvíli jsme tehdy váhali, jestli jim to dovolit. Někteří členové z výboru tehdejšího Filmového klubu mě od toho zrazovali. Nakonec jsme se rozhodli, že to uděláme tak, že se zeptáme diváků, jestli by informace od studentů chtěli slyšet. A všichni byli pro," říká Roland Schür.
Tak se do České Lípy poprvé a od přímých aktérů dostaly informace o tom, co se děje v Praze a co lze v nejbližších dnech očekávat.

Základ v OF

Kromě toho, že organizoval zájezdy na promítání zakázaných filmů, Roland Schür také z němčiny překládal a tlumočil celou řadu videozáznamů a kazet, které se tehdy šířily na černém trhu. Tyto zkušenosti a některé jiné kontakty ho vlastně automaticky přivedly mezi tehdejší zakládající členy českolipského Občanského fóra.

Schür je tak mimo jiné podepsaný pod programovým prohlášením českolipského Občanského fóra, které vytvořila pracovní skupina OF vzniklá 23. listopadu 1989. Kromě Schüra v ní byl například nestor českolipských zastupitelů Miroslav Hudec, také signatář petice Několik vět, pozdější poslanec, velvyslanec i ředitel českolipského gymnázia Vojtěch Deyl (zemřel r. 1999), legenda českolipského ochotnického divadla Václav Klapka nebo porevoluční šéf Okresního národního výboru Petr Veltrubský.

V Novém Boru se první informace o tom, co se děje v Praze, začaly šířit prostřednictvím shromáždění, která se podobně jako v České Lípě začala pravidelně konat na hlavním náměstí. U jejich zrodu stáli kromě studentů také místní signatáři petice Několik vět, zejména evangelický farář Miloslav Vašina (který byl i signatářem Charty 77) nebo lékařka Lenka Šepsová a její manžel Miroslav Šeps.

„Původně jsme počítali s tím, že se na Den lidských práv, tedy 10. prosince, zúčastníme plánované demonstrace v Praze. Tím, že došlo k listopadovým událostem, tak se všechno velmi urychlilo," vzpomíná dnes lékařka Lenka Šepsová, v letech 1990 až 92 také poslankyně České národní rady.

Díky poslouchání Hlasu Ameriky získala ještě během víkendu 18. a 19. listopadu první informace o tom, co proběhlo v Praze včetně toho, že při demonstraci na Národní třídě měl údajně zemřít jeden student. „A v pondělí nebo v úterý za mnou přišli studenti. Jeden z nich mě znal, protože jeho sestra bydlela u nás v baráku, a navrhoval, abychom v Novém Boru spustili určitou formu občanského hnutí, dělali protestní akce a upozorňovali na to, co se děje," vzpomíná Lenka Šepsová.
Tak začalo v Novém Boru první shromáždění na náměstí.

„Je třeba si uvědomit, že nebyly žádné mobily, my jsme tehdy neměli ani pevnou linku, neexistovaly kopírky, byly jen cyklostyly. Jediné, co se k nám dostávalo, byly tiskoviny, které vozili studenti z Prahy, a z nich jsme každý večer na náměstí četli a informovali jsme o tom, co je nového v Praze," pamatuje si Šepsová.

„Vůdců revoluce" bylo v Novém Boru více. Například v Crystalexu, největší fabrice ve městě, stál v čele převratných momentů pozdější dlouholetý odborový předák koncernu a sociální demokrat František Kuric.

Autor: Michael Polák

16.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Budova Národní galerie. Ilustrační foto.

Národní galerie je zavřená i dnes, otevřít zkusí příští týden

MAJITELKA pivnice U Hnáty Dana Zikmundová.

Ceny jídel a pití v restauracích v prosinci stouply o tři pct

AKTUALIZOVÁNO

FOTO, VIDEO: Tatečtí připravili veselý masopust

Tatce – Pěkné, téměř jarní počasí již jen s lehkým větříkem přálo v sobotu tradičnímu masopustu v Tatcích.

Krpálek při premiéře ve vyšší váze porazil světovou dvojku Nateu

Judista Lukáš Krpálek hned při premiéře v nejvyšší váhové kategorii ukázal, že bude znovu patřit mezi hlavní favority. Olympijský vítěz porazil na Grand Prix v Düsseldorfu světovou dvojku Daniela Nateu, Rumuna vážícího přes 170 kilogramů, a je ve čtvrtfinále.

DOTYK.CZ

Deset filmů, které měly získat Oscara

Největším poctou, jaké se může filmařovi dostat, je bezpochyby Cena Akademie neboli Oscar. Letos se bude konat již 89. ročník. O rozdělení cen rozhoduje americká Akademie filmového umění a věd, předávání poté obvykle probíhá koncem února v hollywoodském Dolby theatre. Hlavní cenu si během let odnesly slavné snímky jako Lawrence z Arábie, Kmotr nebo Titanic. Najdou se ale úspěšné filmy, které takové štěstí neměly. Dotyk.cz vybral deset z nich, které si sošku Oscara určitě zasloužily.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies