Vladimír Dlouhý přijel tento týden do Libereckého kraje, kde se setkal se zástupci podnikatelů i dalšími odborníky, se kterými diskutoval o strategii podpory podnikatelů v Libereckém kraji, zlepšování podnikatelského prostředí a rozvoji Hospodářské komory v následujících letech. Jaká je podle něj hospodářská kondice kraje a jak zlepšit situaci na Frýdlantsku? se dozvíte v rozhovoru.

Jak hodnotíte hospodářskou kondici Libereckého kraje po dnešní návštěvě?

Myslím si, že stejně jako česká ekonomika, která se opět dostala do fáze růstu, je na tom dobře. Hned na počátku mojí návštěvy jsem se setkal s hejtmanem Libereckého kraje a bavili jsme se například o nezaměstnanosti, která je na Liberecku poměrně nízká, ale samozřejmě kolem Frýdlantu je situace opačná. Bavili jsme se také o tom, že by bylo možná dobré některé další investiční zóny orientovat mimo oblast Liberce a Jablonce nad Nisou. Bavili jsme se také o tom, zda-li by hospodářská komora mohla pomoci při snažení kraje o to, aby se zlepšila dopravní infrastruktura a regionální spojení a také o tom, kde vzít prostředky na zlepšení stavu silnic II. a III. třídy. Celkově jsem měl z návštěvy dobrý pocit. Byl jsem v Liberci a Jablonci, kde jsem jednal s místními hospodářskými komorami. Celkový pocit je tedy pozitivní, i když poslední dva dny všichni žijeme ve strachu z propadu ruského rublu, myslím si ale, že bychom měli být optimisty a věřit, že Česká republika v příštím roce definitivně nastartuje hospodářský růst, a to se odrazí i v Libereckém kraji.

Jak konkrétně by Hospodářská komora mohla pomoci nastartovat hospodářský růst v Libereckém kraji?

Jednak by to mohlo být to, co jsem zmiňoval, s panem hejtmanem jsme se bavili o možnosti asistence při jednání s novým ministrem dopravy. Hejtman přislíbil, že nám našel několik bodů, které jsou pro Liberecký kraj klíčové, a které by při jednání s ministrem mohla Hospodářská komora podpořit. Druhá věc je pomoc při projektech, která má přivést větší ekonomickou aktivitu i do těch složitějších části Libereckého kraje. Třetím bodem, o kterém se vedla docela bouřlivá diskuze, bylo zjednodušení administrativy pro podnikatele tak, aby nebyli zatíženi větší byrokracií. Těch věcí, se kterými může Hospodářská komora pomoci, je celá řada.

Včera jste se v Událostech Čt vyjadřoval k novému způsobu kontroly tržeb maloobchodníků. narazil jste na toto téma i v libereckém kraji?

No, určitě jsem na to narazil, toto opatření je známo pod heslem elektronická evidence tržeb. Řada našich členů se mě například ptala, jestli bylo správné, že jsme tomuto projektu dali podporu. Já si myslím, že to v obecné rovině bylo správné rozhodnutí, protože každé opatření, které pomůže zefektivnit a zvýšit výběr daní, je třeba podpořit. Elektronická evidence je samozřejmě ambiciozní projekt, protože to bude znamenat i nějaké ústupky na straně podnikatelů. Jak už jsem řekl v televizi, Hospodářská komora bude velice pečlivě projekt sledovat, aby to skutečně nebyly kroky, které budou znamenat vyšší administrativní zátěž pro podnikatele. Pokud by to k tomu mělo směřovat, rozhodně se ozveme.

Při Vašem výstupu jste také zmiňoval, že kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale nic nedokáže. Setkal jste se v Libereckém kraji s nějakým projektem, který Vás zaujal a mohl by sloužit jako příklad pozitivní invence?

Myslím si, že dobrým příkladem je VÚTS. I z hlediska tradice je činnost VÚTS výjimečná. Tryskové stroje jsou stavěny na tom téměř přelomovém vynálezu z roku 1952, já jsem se šel podívat na muzejní exponát, který mají v sídle vystavený. Samozřejmě se jedná o podnik, který má trochu nadstandardní postavení, ale jeho propojení s Technickou univerzitou, jeho vazba na významné klienty u nás i v zahraničí, ale i jeho schopnost aplikovat poznatky vědy a výzkumu v konkrétním praktickém životě, jsou výjimečné.

Byl jsem se podívat i v Preciose a setkal jsem se s panem Karlem. To je velmi zajímavý podnikatel, ale je to trochu jiný druh podnikání.

Zmiňoval jste Technickou univerzitu v Liberci, která se také zabývá aplikovaným výzkumem, myslíte si, že užší specializace na konkrétní segmenty trhu je cestou k úspěchu?

Otázkou vůbec je, jestli nemalé finanční prostředky, které se v České republice z rozpočtu vydávají na oblast vědy a výzkumu, jsou správně rozdělovány na základní a aplikovaný výzkum. Myslím si, že bychom měli klást větší důraz na ten výzkum aplikovaný. Říkám to, aniž bych chtěl brát Akademii věd prostředky na základní výzkum. měl by se hledat způsob, jak konkrétně by mohly podniky navázat na výsledky výzkumu. Z toho mi pak vychází, že je potřeba soustředit se na užší oblasti, na pilotní projekty a tam, kde můžeme proniknout především na zahraniční trhy. To znamená, nemít příliš široký záběr podpory, ale soustřeďovat se na ty hlavní vybrané oblasti.

Setkal jste se s několika podnikateli, byl mezi nimi někdo, kdo vás oslovil s konkrétním požadavkem o pomoc nebo asistenci ze strany hospodářské komory?

My se nechceme prezentovat jako někdo, kdo vždycky když přijede do kraje a je tam nějaký problém, tak ho vyřeší. My jsem se bavili třeba o tom, že Liberec a Jablonec nad Nisou jsou spojeni dvěma silnicemi, pokud se nemýlím, a jedna z nich byla v nedávné době uzavřena. Podniky, které jsou na této trase, se o této uzavírce předem vůbec nedozvěděli. Některé z nich se pak né vlastní vinou ocitly ve velice obtížné finanční situaci. To si myslím, že je špatný postup, podniky by se toto měly dozvědět předem a měl by jim být zajištěn alespoň základní způsob, jak pokračovat v ekonomické aktivitě. Pokud to nejde, tak by jim měla být poskytnuta nějaká pomoc. Ta situace je už ale vyřešena. Podniky to nějakým způsobem přežily a existují dál, ale myslím si, že to je zrovna takový necitlivý přístup. Hospodářská komora by měla být minimálně předem informovaná. S podnikateli jsme se pak bavili právě o tom, jak by v budoucnu mohla Hospodářská komora v podobné situaci pomoci a jak případně reagovat.

V minulosti jste vyjadřoval nesouhlas se sankcemi proti Rusku, řada podniků z Libereckého kraje například ze sklářského průmyslu s Ruskem i nadále obchoduje, sankce se jich nedotkly. Myslíte si, že mají sankce skutečný dopad na ruskou ekonomiku?

Fakt, že se některých podniků sankce nedotkly, je důkaz toho, že ty sankce nejsou to hlavní. Já tvrdím, že sankce nemají v mezinárodní politice místo. To ale neznamená schvalování ruské zahraniční politiky, naopak, ale jsem přesvědčen, že sankce nejsou efektivní nástroj.

I za současnou ruskou krizí a dramatickým poklesem rublu jsou spíše nízké ceny ropy a dlouhodobě špatná hospodářská politika Ruska, než dopad sankcí. Zároveň se tyto sankce mohou obrátit proti nám, pokud by se Rusko rozhodlo, že nebude spolupracovat s našimi firmami. Sankce podle mě ani nemají nějaký zásadní dopad na zahraniční ruskou politiku, naopak spíše posilňují postavení prezidenta v ruské společnosti.

Myslíte si, že sankce se nějakým způsobem odrazily na propadu rublu?

Myslím si, že ano, ale až jako třetí faktor. Významnějšími vlivy byl pokles cen ropy a špatná hospodářská politika Ruska, které by navíc bylo v krizi, i kdyby ceny ropy neklesly a nebyly sankce.

Apple nedávno ohlásil, že kvůli propadu ruské měny, přestane v Rusku prodávat své výrobky. Myslíte si, že se to může dotknout i českých firem?

Samozřejmě. Před tím než se rubl opět trochu stabilizoval to začínalo vypadat jako měnová krize, v Rusku k tomu koneckonců došlo i v roce 1998. Má to dopad nejen na ekonomiku, ve které krize probíhá, ale i na její okolí, do kterého patří i Česká republika.

Reakcí Ruska na sankce bylo vyhlášení zákazu na dovoz některých komodit. V současné době se jedná o tom, že Evropská unie by mohla zpětně vynahradit ztráty podnikatelům, kterých se zákaz dotkl. Angažuje se v jednání i Hospodářská komora?

Ano jsem v kontaktu, ale já si myslím, že bychom v tomto směru neměli očekávat nějaké veliké zázraky. Pokud dostanou některé české podniky podporu, tak bychom tomu neměli bránit, ale naopak pomáhat. Nemyslím si, ale že to budou významné finanční prostředky.