VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šedesát libereckých studentů daruje kostní dřeň

Liberec - Nevídaná solidarita: Studenti TUL chtěli pomoci nemocné spolužačce, dali naději nemocným leukémií po celém světě.

23.4.2013
SDÍLEJ:

Český registr dárců kostní dřeně se včera rozrostl o 60 nových adeptů, kteří mohou zachránit lidi na celém světě nemocné leukémií. Kuriózní je, že jde pouze o studenty Technické univerzity Liberec (TUL), kteří se zapojili do výzvy svých spolužáků.Foto: Deník/ Tomáš Lánský

Český registr dárců kostní dřeně se včera rozrostl o 60 nových adeptů, kteří mohou zachránit lidi na celém světě nemocné leukémií. Kuriózní je, že jde pouze o studenty Technické univerzity Liberec (TUL), kteří se zapojili do výzvy svých spolužáků.

Původně se pouze hledal vhodný dárce pro nemocnou absolventku ekonomické fakulty Vendulu. Lavinovitý zájem však umožnil rozšířit registr dárců kostní dřeně, který má ve správě pražský IKEM. „Jsme okouzleni zájmem studentů i vstřícností školy. S takovou odezvou jsme vůbec nepočítali," pěla na mladé dárce chválu pověřená lékařka IKEMu Lenka Záhlavová.

Studenty nejspíš přesvědčil nejen smutný příběh ex-spolužačky, ale i to, že jim lékaři dali 14 dní na rozmyšlenou a ještě za nimi přijeli. „Byla jsem napůl rozhodnutá, ale nakonec to vyšlo díky tomu, že za mnou přijeli a nemusím do Prahy na odběry," potvrdila Kateřina Lapšíková, studentka II. ročníku textilní fakulty.

Krev studentů odebraná při návštěvě lékařů IKEMu v Liberci poputuje na testování tkáňových, takzvaných HLA znaků do laboratoře. Podle nich se posléze bude hledat shoda s těmi, co potřebují transplantaci kostní dřeně. Shoda se může najít hned a nebo také nikdy.

Někdo nedá nikdy

„Můžeme je oslovit třeba za 5 nebo za 10 let. A nebo vůbec. V registru jsou uvedeni do svých 60 let, pokud je změna zdravotního stavu z něj nevyřadí," upřesnila Gabriela Hošková, odborná pracovnice pražského IKEMu.

Do registru dárců se může dostat každý, komu je mezi 18 a 35 lety a váží nejméně 50 kilo. Musí být zdravý a nebrat dlouhodobě žádné léky. Vyloučeni jsou tak astmatici a alergici. Liberečtí studenti se tato kritéria dozvěděli už předem během přednášky odborníků z IKEMu, takže „výtěžnost" během odběrů byla takřka stoprocentní. „Vyřadili jsme jenom jednu dívku, u které se ukázala být problém jedna z prodělaných nemocí, ale 99% zájemců o zápis do registru vyhovuje, což je vynikající," radovala se Gabriela Hošková.

Samotný odběr kostní dřeně je na celé záležitosti nejsložitější, přestože u řady uchazečů k němu nemusí nikdy dojít. Klasickou a osvědčenou metodou je odběr z kosti v oblasti beder pod celkovou anestezií. Zákrok nebolí, po jeho skončení ale mnozí pacienti hlásí přechodné bolesti zad.

Metoda separace

Druhá metoda je šetrnější a rychlejší. „Jde o odběr buněk přímo ze žilním krve procesem, kterému se říká separace, kdy vám krev berou z žíly na předloktí, vyčleňují z ní plazmatické buňky a na druhé ruce vám krev zase vracejí zpátky do oběhu," popsala metodu Gabriela Hošková. Ani tato metoda se ale neobejde bez následků pár dní po jejím absolvování lidé pociťují stav podobný chřipce. „O rizicích vím, ale ve srovnání s tím, že zachráním člověku život, o nic nejde. Stojí to jen minimum času a úsilí," je přesvědčena Kateřina Lapšíková, studentka II. ročníku textilní fakulty TUL, který přišla darovat krev na rozbor.

To, že se studenti takto hromadně zapojili, vidí lékaři z IKEMu jako ukázku jejich vyspělosti a solidarity. „Jsme moc rádi za jejich rychlou odezvu. Dali jsme jim 14 dní na rozmyšlenou a většina souhlasila. Roli jistě sehrála i naše přednáška, která možná odstranila mýty a pověry o dárcovství kostní dřeně, které mezi lidmi přetrvávají," dodala Lenka Záhlavová, zodpovědná lékařka IKEMu.

Snahu studentů před dvěma týdny ocenil rektor TUL Zdeněk Kůs. „Nebudu se chlubit cizím peřím, je to z jejich hlav. My jsme je vůbec nenutili. Ale udělali mi radost. Dokazují, že vzdělání neznamená jenom se něco naučit, ale také pomoc slabším a soucit s druhými," komentoval iniciativu rektor.

Podle informací z IKEM nalezne zhruba třetina lidí s poruchou krvetvorby dárce v rodině. Pokud takové štěstí nemá, je nutné hledat vhodného dárce v národních a mezinárodních registrech, kde je nyní asi 21 milionů dárců, v České republice jich je přes 60 000.

Autor: Tomáš Lánský

23.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
9

Učitelé nechtějí kariéru s papíry

Věčný oheň. Ilustrační foto.
8

Nedůstojná pohřební praxe dál pokvete. Hromadný svoz nebožtíků neskončí

Zneužití osobních dat? Pokuta půl miliardy

Lidé budou moci snáze požadovat vymazání informací, které by je poškodily. Za rok jim to umožní nové nařízení EU.

Zpěvačka Špinarová byla uvedena do Síně slávy cen Anděl

Do Síně slávy hudebních cen Anděl byla dnes in memoriam uvedena zpěvačka Věra Špinarová. Majitelka nenapodobitelného hlasu zemřela letos v březnu ve věku 65 let. 

Slovenský symbol okupace 1968 vyjde na známce

Muž, který si před hlavní sovětského okupačního tanku v centru Bratislavy odhaluje hruď a kterého zachytil fotograf Ladislav Bielik, se objeví na známce i na pamětní minci. Příští rok se známka, kterou vydá Slovenská pošta, objeví pro zájemce přesně 21. srpna 2018 při 50. výročí srpnové invaze do Československa.

Odpad třídí stále více lidí. Radnice je motivují i dárky

Rok od roku Pardubice rozšiřují území, na němž mohou obyvatelé rodinných domů odkládat do samostatných kontejnerů biologicky rozložitelný odpad. Od roku 2007, kdy město s odděleným ukládáním bioodpadu začalo, ho separuje 2750 domácností. Letos byl sběr rozšířen i do okrajových částí města – do Lánů na Důlku a Opočínku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies