VYBERTE SI REGION

Sklářský průmysl v Čechách stále vydělává

Liberecký kraj - Na rozdíl od textilního průmyslu, který v regionu krachuje, se výrobcům a producentům skleněných výrobků daří a jejich tržby rostou.

17.10.2013
SDÍLEJ:

Sklářský průmysl stále vyděláváFoto: Deník

Sklářský průmysl na tom není tak špatně, jak si lidé myslí. Podle nově zveřejněné analýzy nečeká výrobce a producenty skleněných výrobků stejný osud jako textilní průmysl v regionu. Zpráva s názvem Ekonomický, sociální a kulturní význam sklářského a bižuterního průmyslu v České republice, kterou zpracovala Technická univerzita v Liberci (TUL), analyzuje změny trhu za posledních 22 let a mimo jiné uvádí fakta, která sklářskému průmyslu předpovídají rozvoj a zvyšování tržeb.

Podle Vlastimila Hotaře z TUL se v roce 2009 vyrobilo na území České republiky asi 1,5 procenta světové produkce výrobků ze skla.

„Sklo ale nejsou jen skleničky. Sklářská výroba je velmi rozmanitá a produkuje širokou škálu výrobků, které se dají rozdělit do několika kategorií. Ploché sklo (nezušlechtěné i zušlechtěné), obalové sklo jako láhve, konzervové sklo, skleněná vlákna izolační, výztužná i textilní. Klasikou je tzv. užitkové sklo, mezi které patří ozdobné a umělecké výrobky. Pak jsou tady autoskla, stavební sklo, zrcadla, tyče, trubice, optické a osvětlovací sklo," vysvětlil Hotař.

Sklář už je pouhým symbolem odvětví

Navíc zdůraznil fakt, že sklářská výroba je veřejností často vnímána jako výroba s vysokým podílem ruční práce, kde sklář pracuje přímo s roztaveným sklem. Podle Hotaře je sklář už pouze symbolem sklářství, které se stále více soustředí na automatizovanou a mechanizovanou výrobu. Studie uvádí, že v roce 1991 tvořila produkce tzv. designového skla, kam patří třeba bižuterie, 55 procent z celkových tržeb výrobců skla, o dvacet let později už je to jen čtvrtina. Poptávka po sklu technického charakteru naopak roste, v současné době tvoří asi 75 procent všech tržeb.

„Hlavní část produkce vyrábí stroje. Dobře to můžeme vidět na příkladu výrobní linky AGC Flat Glass v Teplicích, která je největší sklárnou v Čechách. Každá linka denně vyrobí asi 600 až 700 tun technického skla. Když si to představíme jako pás široký 3 a půl metru, tak je to dohromady asi 20 kilometrů plochého skla za den. Samozřejmě ta linka běží celý rok," popsal situaci Hotař.

Automatizace výroby se odrazila i na počtu zaměstnanců ve sklářském průmyslu. Na konci loňského roku zaměstnávalo odvětví 17.500 lidí, v roce 1991 jich ale bylo dvojnásobek. S automatizací výroby klesají i nároky na zaměstnance, tradiční ruční výroba skla se dnes na tržbách odvětví podílí sotva ze tří procent, z celkových tržeb se jedná asi o 750 milionů korun.

Zatímco klesá počet zaměstnanců, kteří zpracovávají sklo rukama, produkce skla stále roste. Za posledních 22 let se více než zdvojnásobila. Tržby výrobců a producentů skleněných výrobků vzrostly o 160 procent, při přepočtení cen roku 1991 se jedná o vzrůst asi 26 procent.

„Zajímavým závěrem je, že sklářský průmysl dokázal kompenzovat pokles zaměstnanců v nahrazované ruční výrobě novými místy v automatizovaných provozech. Navíc sklářský průmysl nebyl, jako jedno z mála odvětví průmyslu zasažen razantním poklesem tržeb v době transformace," zhodnotil výsledky analýzy Hotař.

Technické sklo je na vzestupu

Sklo technického charakteru, které je napojeno na další průmyslová odvětví, například automobilový průmysl, zažívá období konjunktury. Problém užitkového skla a jeho prodeje se začal objevovat po roce 2001. K uzavření největších závodů na jeho výrobu došlo v letech 2008 a 2009, to mělo za následek velký nárůst nezaměstnanosti v kraji.

„Příkladem může být Novoborsko, kdy se 1360 zaměstnanců firmy Crystalex ocitlo v lednu 2009 bez práce. Pak následovalo uzavření i středních a malých výrobců jako byla firma Egermann, Doctor Optics, huť Klára nebo sklárny Bratří Jílků," uvedl Hotař.

Toto masové propouštění mělo za následek zvýšení míry nezaměstnanosti na Novoborsku ze 7 procent na konečných 16 procent. V celém Libereckém kraji se pak zvýšil počet nezaměstnaných na 11 procent. Sklářský průmysl je navíc silně vázán na export a kurz koruny.

Podle studie se v České republice vyprodukuje kolem 4,5 procenta evropské produkce skla a okolo 1,5 procenta produkce světové. Nejdůležitějšími partnery sklářských firem jsou EU, ČR, Rusko a U.S.A. Zveřejněná fakta poukazují na to, že firmy očekávají v roce 2020 růst tržeb asi 23 procent. Důležitým faktem je, že pokud se hovoří o českém sklářském průmyslu, je nutné zmínit, že většina skláren na našem území je vlastněna zahraničními majiteli.

Studenti se ve škole věnují především designu skla, ale sklářské firmy mají odlišné požadavky

Nová analýza sklářského průmyslu v Čechách přinesla zajímavou informaci o uplatnění studentů sklářských oborů. Podle jejích závěrů existuje kvůli nízké spolupráci mezi průmyslovou sférou zastoupenou sklářskými podniky a vzdělávacími institucemi disproporce mezi tím co se studenti na školách učí a co po nich vyžadují potenciální zaměstnavatelé.

„Střední sklářské školy jsou přednostně zaměřené na design užitkového a uměleckého skla. To je dáno poptávkou po studijních oborech žáky a studenty a nízkou aktivitou sklářských podniků, které by absolventy technických oborů viditelně poptávaly," řekl spoluautor studie Vlastimil Hotař.

To znamená, že ačkoliv je vzdělávací systém sklářských odborníků na vysoké úrovni, nedaří se mu zásobovat firmy dostatkem kvalitních technicky vzdělaných absolventů.

Sklářský průmysl stále vydělává

Ilona Jindrová, ředitelka Vyšší odborné školy sklářské v Novém Boru, poukazuje na nezájem o technické obory ze strany studentů, kdy poslední technology přijala škola v roce 2001.

„Když jsem do školy přišla v roce 1983, tak samostatné učiliště vychovávalo řemeslníky pro sklářský průmysl a otevíralo se osm tříd sklářských ročníků. Dvě třídy z toho byli jenom rytci. V dnešní době nemáme ani jednoho, posledního učitele jsem musela propustit," řekla Jindrová.

Škola se teď snaží současný stav změnit. Po odmítnutí sloučení se školou v Kamenickém Šenově, kam se přesunula výuka výtvarného zpracování skla, se novoborská škola rozhodla spustit od září 2014 nový studijní obor Uměleckořemeslné zpracování skla.

„Jedná se o obor, pro který jsme si kdysi psali vlastní osnovy. Obor se více odklání od navrhování a designu a zaměřuje se na řemeslné dovednosti. Navíc je značně posílena odborná praxe na dílně," uvedla ředitelka školy Ilona Jindrová a dodala, že by obor mohl zaplnit mezeru na trhu práce a odpovědět na volání sklářských firem.

Další nový obor, který bude zaměřen na technické dovednosti studentů, se otevře na Sklářské škole v Železném Brodě. Zdeňka Laštovičková, ředitelka školy, připravila ve spolupráci s firmou Preciosa studijní obor Technologie skla, jehož studenti by měli od firmy získat speciální stipendium, které by je ke studiu motivovalo.

Autor: Petr Vodseďálek

17.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš je nejvlivnější Čech. Na vyhlášení v Bruselu ale nebude, je nemocný

Praha – Zatímco v tuzemsku Andrej Babiš schytává kritiku za elektronickou evidenci tržeb a musí vyřešit i svůj střet zájmů, aby postavení politika a podnikatele sladil se zákonem, ve světě ho vnímají jako významnou osobnost. Po ceně časopisu GlobalMarkets pro nejlepšího ministra financí rozvíjejících se evropských zemí za rok 2016 ho nyní bruselský server Politico.eu vybral jako Čecha, který letos nejvíc přispěl k formování Evropy. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

AKTUALIZOVÁNO

Tragédie u Draženova. Mladý řidič zemřel po střetu s nákladním autem

Draženov - K tragické dopravní nehodě došlo po půl šesté večer na hlavní silnici od Domažlic na Draženov nedaleko odbočkyna Petrovice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies