V České Lípě proběhlo ve čtvrtek další soudní řízení s obžalovaným bývalým starostou Ralska Miroslavem Králíkem a tajemníkem města Oldřichem Němcem.
Oba se zodpovídají z údajného nekalého nakládání s obecními prostředky při stavbě dětského hřiště ve vyloučené lokalitě Ploužnice. „Společným jednáním jako úřední osoby, v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, překročili svou pravomoc," uvedla v obžalobě státní zástupkyně Barbora Mildeová.
Státní zástupkyně dvojici mužů obžalovala na základě trestního oznámení podaného Jiřím Hanzlem z místního nízkoprahového sdružení Lampa. Hanzl se věnuje práci s chudými dětmi.
Známá jména
V poslední době se často v soudních případech z Ralska vyskytuje jméno místního podnikatele Vladimíra Grössera. S ním před zhruba dvěma měsíci skončil dohodou soud kvůli neoprávněnému nakládání s majetkem Libereckého kraje. Řízení bylo tehdy zastaveno i díky tomu, že škodu už předtím kraji zaplatil. A Grösser je i zásadní postavou aktuálního případu. Vladimír Grösser byl tentokrát k soudu předvolán jako svědek, ale na jednání se nedostavil. Předseda českolipského okresního soudu Milan Vencl jednání odročil na 14. září tohoto roku.
Jako hodně měst na severu Čech má i Ralsko takzvanou sociálně vyloučenou lokalitu. V tomto případě se jedná o Ploužnici, kde se radní rozhodli už přibližně v roce 2012 vybudovat hřiště. Ploužnice je pro představu sídliště v bývalém vojenském prostoru, postavené sovětskou armádou, s jednou hernou a večerkou se základními potravinami. V oblasti panuje podle Agentury pro sociální začleňování zhruba 40% míra nezaměstnanosti.
Terén, na kterém mělo zmíněné hřiště stát, bylo potřeba pro daný účel upravit, hlavně tedy vyrovnat.
Přípravy
Tehdejší místostarosta Ralska Miroslav Tůma měl vypracovat "marketingový průzkum". V tom Tůma porovnával ceny materiálů vhodných pro terénní úpravy u různých dodavatelů. Vybral čtyři firmy, mezi kterými byla i firma Slaten pana Grössera. Ta jediná nabízela místo běžného kamenného štěrku betonový recyklát, který je v porovnání s přírodním materiálem podstatně levnější.
„Jednalo se o složitý terén, který jsme chtěli jako město zvelebit, nabídka pana Grössera byla nejvýhodnější, a proto jsme vybrali tuto variantu," řekl Tůma.
Podle obžaloby měl starosta Králík cíleně rozdělovat zakázku na vybudování dětského hřiště, aby se jednotlivé "fáze" terénních úprav vešly do částky 80 000 Kč. Zakázky v takovém rozsahu nemusejí podle regulí Ralska projít výběrovým řízením.
„On to byl pro nás takový okrajový projekt, některé věci se řešily hodně narychlo. Pan Grösser třeba zavolal, že má naloženou suť nebo zapnutou drtičku betonu a jestli by to šlo teď," uvádí jako jeden z důvodů dělení projektu do menších zakázek Miroslav Králík.
Dále se hájí tím, že přesto, že jsou místa, kde byla provedena zavážka betonovou drtí blízko u sebe, ve skutečnosti se jednalo o tři různé projekty.
Betonová drť
Z výpovědí svědků vyplývá, že betonový recyklát pochází z rekultivacích jiných částí bývalého vojenského prostoru, které prováděla rovněž firma Vladimíra Grössera. „Podle našich zjištění šlo o materiál, který mohl být kontaminovaný, a certifikát o nezávadnosti materiálu nikdo nepředložil. Na nejedné radě zastupitelstva padly dotazy k této věci, ale ze strany města byl tazatel dehonestován," uvedl ve výpovědi Miloš Tita, tehdejší zastupitel a dnešní starosta Ralska.
Druhý obžalovaný, tajemník Ralska Oldřich Němec, je rovněž v případu zapleten, hlavně kvůli jeho podpisům na předávacích protokolech, fakturách a dalších písemnostech souvisejících s případem. Oba obžalovaní ale před soudem uvedli, že Němec jednal vždy na přímý pokyn nadřízeného Králíka.