VYBERTE SI REGION

Středověké sídlo Curia Vítkov se rozrůstá, přibude i kostel

Horní Vítkov /ROZHOVOR/ - Od roku 2000 stojí nad Chrastavou v katastru Horního Vítkova replika středověké pevnosti. Curia Vítkov, známá pod dřívějším názvem Wothanburg, je postavena partou nadšenců do historie, sdružené ve stejnojmenném občanském sdružení. Po 12 letech od zahájení prací ale stále není hotovo.

9.7.2012
SDÍLEJ:

Curia Vítkov. Ilustrační foto.Foto: Deník / Petr Šimr

Kopie raně středověkého velmožského dvora se každý rok rozroste o několik stavení, takže místo již začíná připomínat malou opevněnou vesničku. Spoluautor celého projektu Ladislav Tomič sní o tom, že by zde postavili kamenný středověký kostel.„Naším cílem není jen to, aby tu stál, ale aby vznikl původní technikou a nástroji. Včetně kamenických prací. Tím pádem by byla zajímavá už samotná výstavba, nejen objekt," prozradil Deníku Tomič. Vzor mají ve Francii, kde podobným způsobem vyrůstá hrad. Jde prý o velkou turistickou atrakci.

Stavba kostela by vzhledem k jeho velikosti a technické i materiální náročnosti nebyla možná bez dotací z EU. Tam zatím se svými žádostmi bylo sdružení neúspěšné. Tomič připouští, že je to proto, že nemají vhodného projektového manažera, který by jim sestavil a podal žádost o grant.

„My všichni jsme lidi z jiných oborů. Rozumíme historii, archeologii, tesařině. Ale neumíme napsat dobrou žádost. Potřebovali bychom profesionála, který na to má čas. Měli jsme několik nabídek, ale nikdo neakceptoval, že jsme schopni je odměnit až tehdy, když žádost dopadne," přiznává Ladislav Tomič. I proto je mu jasné, že vysněný kostel je běh na dlouhou trať. Ale nezoufá. Vše, co v Curii Vítkov vzniklo, si žádalo svůj čas.

„Nevadilo by nám, kdyby se kostel stavěl delší dobu. Vznikla by z toho dokumentace a přišli bychom na zajímavá technická řešení," tvrdí šéf sdružení. Podobným způsobem „pokusu a omylu" vznikala valná většina dvořiště, které dnes čítá 15 staveb. Autoři museli při stavbě přicházet s originálními postupy a řešením, neboť nechtěli používat soudobou techniku.

„Třeba když vznikaly první sruby, uzavírali jsme je zvenčí jílem až k zemi. Až později, když podlahu napadla plíseň, jsme zjistili, že dům musí zespodu větrat," vzpomněl Ladislav Tomič. Toto zjištění stálo sdružení několikatýdenní práci navíc, kdy museli podlahu vytrhat, vyčistit zem pod ní a udělat novou. Podobné je to při opravách střech po větrných smrštích a orkánech. Opravit totiž nějakou část je těžší, než vyrobit novou. Každý díl je originál a kopie ztraceného dílu je vždy oříškem.

V současné době probíhají v Curii Vítkov skromnější projekty. Prostor dvora se pomalu zaplňuje. „Chceme nejen budovat, ale hlavně udržovat, to sebere nejvíc času. Máme proto stop stav na obytné domy, spíš dokončujeme hospodářské zázemí," dodává šéf sdružení. Letos slibuje zprovoznit kovárnu z přelomu středověku. Má být uzavřená a s pevnými měchy. Zatím v Curii provozují jakousi „mobilní" kovárnu, tu však musejí pokaždé rozebrat a zase složit. Na pokrytí doškami čeká také nový domek uvnitř dvořiště a srub v řemeslnické osadě. Ten je před dokončením roubených stěn.

Členové sdružení vycházejí při práci z archeologických podkladů od nás i z ciziny. Někdy ale mají problém, neboť ne vše se dochovalo a je zdokumentováno. Pak se tvůrci obracejí na existující stavby ze stejného období. „Vycházíme třeba z venkovského stavitelství na východním Slovensku, kde ještě v 50. letech minulého století existovaly starobylé salaše," připomíná Tomič.

MINIROZHOVOR:

Měli nás za sektu, co kope valy a čeká na konec světa

Říká si Wothan a je otcem myšlenky postavit ve Vítkově repliku venkovského velmožského sídla z 12. století. Ladislav Tomič věnoval svému snu část života. A sen se stal skutečností. Curia Vítkov stojí.

Jak jste vůbec přišel na myšlenku postavit ve Vítkově repliku středověkého sídla?

Já jsem povoláním technolog v metrologii, ale vždycky jsem se zajímal o historii. Společně s kamarády jsme se věnovali období 12. 13. století, které u nás není až tak probádané a známé. Nikdo se mu moc nevěnuje. A to byl impulz postavit tady archeoskanzen.

To jste prostě přišli a začali budovat domy?

Nejdřív se sháněly podklady, aby bylo podle čeho stavět. Byla to mravenčí práce. Bylo těžké získat stavební povolení na věci, které už 800 let neexistují. Takže jsme zpočátku měli povolení jen na terénní úpravy. Díky tomu jsme ale udělali příkopy a valy. To stačilo k pořádání akcí, měli jsme kulisu k bitvám. Postupně přibývaly i další stavení.

A kdo to všechno financoval?

Vložili jsme do toho na rozjezd svoje peníze. Když došly, platilo se to z výtěžku akcí, které se zde konaly. Jsou to ale poměrně malé částky. Většina z nás v tom utopí všechny svoje peníze.

Nepomohlo by vám třeba, kdybyste sem pozvali filmaře?

Točil se zde český film Kněžna Libuše. Ten snímek byl sice slátanina, ale pomohlo nám to zaplatit přestavbu věže, kterou poškodil orkán. Natáčeli tu ale i studenti z FAMU svůj absolventský film. Jenže tito amatéři nemají peníze. Tak si to tu odpracovali. Když tu 10 lidí dva dny maká, je to pro nás výhodnější než peníze. Nechceme ale, aby se tu točilo pořád, místo by se zprofanovalo.

Řešíte třeba nějaké zajímavé technické problémy, když stavíte stovky let zaniklou architekturu?

Teď třeba řešíme problém s rákosem, který se používá jako krytina střech. Rákos je v podstatě plevel a zemědělci jej likvidují. Slaměné došky se dělat nedají, neboť obilniny s dlouhými stonky již nikdo nepěstuje. Takže sehnat dobrou krytinu je občas pěkný problém.

Jak vás vnímají místní?

Zvykli si. Ze začátku byli nedůvěřiví. Kolem roku 2000, když byl konec milénia, spousta lidí vyhrožovala koncem světa. My tady běžně chodíme v kostýmech, někdo nosí kápi. Občas v tom zajdou i do krámu, nepřevlékají se kvůli tomu. Poslali na nás tehdy policii, že tu nějaká šílená sekta kope valy a čeká na konec světa. Promluvil jsem si s nimi a vysvětlil, co a jak. Docela jsme se tomu nasmáli.

Zloději vás tu netrápí?

Od doby, co tu je dům správce a kamerový systém, je to o hodně lepší. Tady nic cenného ani není. Všechno nářadí je zamčené v Liberci. Tady hrozí spíš vandalismus.

Jaké akce připravujete na toto léto?

Již tradičně Dobývání, to se uskuteční 21. července, půjde o pokračování loňské adaptace příběhu Za přísahu a lásku. Pak se ještě letos koná rytířský turnaj. Ten nebude zaměřen na veřejnost, spíše naše soukromá akce, ale přijít podívat se lidé samozřejmě můžou.

Autor: Tomáš Lánský

9.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies