VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studenti navrhnou „nové“ Ralsko

Ralsko - Centrum Kuřívod se má stát vstupní branou do Ralska, na jeho podobě pracují středoškolští i univerzitní studenti.

3.3.2015
SDÍLEJ:

Jeden z objektů v okolí bývalého letiště v Ralsku. Foto: KÚ Libereckého kraje

Nová éra, nová podoba. Oblast bývalého vojenského újezdu Ralsko na Českolipsku stojí na prahu nových časů, které mají území, zanedbané i pětadvacet let po Sametové revoluci, konečně nastartovat.

Symbolem nového Ralska se má stát centrum Kuřívod a především jeden ze zdemolovaných objektů, který tu zůstal po sovětské armádě. Dům, ve kterém by měl najít zázemí lékař, pošta ale i infocentrum vznikajícího Geoparku Ralsko, by mohl být hotový do jara příštího roku.

Na podobě domu už pracují studenti Střední průmyslové školy stavební v Liberci. Městu Ralsko, které studenty oslovilo, na výsledku hodně záleží. S domem měla radnice zatím jen starosti.

Lékař i íčko

„Původní majitel z něj chtěl udělat prodejnu ojetých aut, ale nedopadlo to a dlouho dům chátral. Loni na podzim jsme objekt asi za milion koupili a přemýšleli, co dál," uvedl Miroslav Králík, starosta Ralska.

Starosta by chtěl, aby se dům otevřel na konci dubna 2016 při příležitosti 150. výročí od takzvané Srážky u Kuřívod, při níž se střetla pruská a rakouská vojska jen krátce před osudovou bitvou u Sadové.

Mapa Geoparku Ralsko.

Kromě využití pro obyvatele Ralska (lékař, pošta), by v něm zázemí měli najít také turisté. „Paní ředitelka geoparku měla nápad, udělat z budovy infocentrum a místo pro různé aktivity. Vzniknout tak v objektu má infocentrum geoparku, výstavní prostor, naše infocentrum a atrium s posezením, vystavenými mapami, kde se mohou návštěvníci na chvíli zastavit," vysvětlil Miroslav Králík.

Architektonickou studii celého centra Kuřívod by měli zase vytvořit studenti Technické univerzity Liberec, katedry urbanismu. „Tématem našeho zadání je návrh budovy nebo budov, tvořící pomyslné centrum obce Ralsko, Kuřívody. Cílem zadání je umístit objekt poskytující základní zázemí pro lékařskou péči a kulturu, tak aby byla v kontaktu se zbytky historické zástavby a stala se pomyslným centrem města," uvedl Radek Suchánek, vedoucí katedry urbanismu technické univerzity. Nyní se uvidí, kolik studentů se do projektu zapojí.

Není to poprvé, kdy se stalo Ralsko tématem studentské práce. V rámci studentské soutěže Ježek F kleci přišel Tobiáš Hradec s návrhem nazvaným Škola na stolové hoře, kterou umístil do prostoru Ralska.

Liberecký kraj už také začal připravovat demolice dalších objektů, které v Ralsku zbyly po sovětské armádě. „Pracovní komise, která se zabývá Ralskem, navrhla krajské radě, aby nechala vypracovat studii na demolici objektů zbylých po pobytu sovětské armády v Hradčanech. Chceme, aby hned poté, co získáme peníze z evropských dotací, demolice začaly. Předpokládáme, že to bude v roce 2016," uvedl Josef Jadrný, náměstek pro životní prostředí a zemědělství Libereckého kraje s tím, že období let 2015/2016 bude pro bývalý vojenský prostor zlomovým.

Lidí v Ralsku přibývá, stále však chybí práceRalsko - Po odchodu sovětské armády z bývalého vojenského prostoru chybí v Ralsku práce i kvalitní infrastruktura. Počet obyvatel stoupl čtyřnásobně, podle oficiálních statistik žije ve městě 2100 lidí, podle odhadů radnice je jich ale ve skutečnosti přes 3000. Za prací, do školy, ale i na nákupy však musí jezdit jinam. Nezaměstnanost je desetiprocentní, to ale jen díky blízkosti Mladé Boleslavi a České Lípy, kam lidé dojíždějí za prací.

Někdejší vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních využívala do počátku 90. let sovětská armáda. K vojenským účelům ale sloužil už zhruba od poloviny minulého století. Ralsko patří v zemi k nejzatíženějším lokalitám po pobytu sovětských vojsk.

Největším problémem je letiště Hradčany, kde byla kontaminována podzemní voda i zemina, především leteckým petrolejem, kerosinem a pohonnými hmotami. Sanace už přišla stát na půl miliardy korun. Areál letiště vlastní od roku 2004 Liberecký kraj.

„V bývalém vojenském prostoru vidím velký rozvojový potenciál, zatím jsme ho ale nebyli schopni využít," řekl hejtman Martin Půta. Od podpisu dohody mezi vládou ČSSR a SSSR o odsunu sovětských vojsk z území Československa uplynulo čtvrt století.
„Nadšení a optimismus zmizely, čekalo se, že vojska odejdou a území se rychle využije, přijdou investoři, prostor se zalidní a zabydlí. Moc se to ale nepovedlo, svůj díl viny na tom má, řekl bych, i nepovedená privatizace," poznamenal hejtman. Vláda, kraj a obec musí podle něj najít společnou cestu, jak se o území postarat.

Podle starosty Ralska se situace obrací k lepšímu. V listopadu zahájil v průmyslové zóně výstavbu závodu výrobce autodílů KV Final. Investice za stamiliony je rozdělena do tří etap, už koncem roku by měla zaměstnat 90 až sto lidí a do budoucna až 300.
„Hlásí se i další investoři," řekl starosta Ralska Miroslav Králík. Pro město je vznik nových pracovních míst dobrou zprávou. V Ralsku je nyní bez práce 144 lidí, pro něž je ale jen šest volných míst.

Starosta věří, že nabídka práce přivede do Ralska i nové obyvatele. Chystá proto výstavbu mateřské a základní školy, připravuje se také další rekonstrukce bytů po sovětské armádě.

Velkým problémem Ralska je také špatné dopravní spojení do zbytku kraje a velmi špatný stav komunikací. I na tom se ale podle hejtmana Půty pracuje.  Kraj připravuje rekonstrukci jedné z hlavních komunikací z Mimoně na hranici se Středočeským krajem, na kterou chce získat dotace v rámci nového plánovacího období.

Turistický potenciál„Je to projekt důležitý i pro průmyslovou zónu, která se začíná v Ralsku pomalu otevírat, a já věřím, že i to přispěje k využití volných pozemků. Ralsko je jednou z připravených zón, jsou tam volné pozemky, obec má schválený územní plán a je tam také dostatek elektřiny, což může být velkou výhodou," dodal hejtman.

Území Ralska má také obrovský turistický potenciál. Navzdory působení armády je tam nedotčená příroda s řadou přírodních památek. K těm nejvýznamnějším patří Vranovské skály s Juliinou vyhlídkou, Skalní divadlo s monumentální Skalní branou, vrch Stohánek se zbytky hradu, Široký kámen, jsou tu i přírodní rezervace Břehyně-Pecopala nebo Hradčanské rybníky s rašeliništi.

Ralsko má i bohatou historii, centrální část Kuřívody, založil Přemysl Otakar II. jako královské město na území bezdězského panství. Osídlení tam však bylo už v mladší době kamenné. V prostoru vzniká Geopark Ralsko, který chce do krajiny přilákat turisty.

Autor: Michael Polák, ČTK

3.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

PETR JAŠEK. V Súdánu je 
od roku 2015.
AKTUALIZOVÁNO
1

Čech odsouzený v Súdánu byl propuštěn, přiletí se Zaorálkem

Oto Košta
AKTUALIZOVÁNO
7 14

Zmatek a chaos: Nechtěný hejtman Košta přijel na sněm Ano

Bouřlivák Johnny Cash přežil bitku s pštrosem i požár národního parku

/VIDEO, FOTOGALERIE/ - Přízvisko legenda si dnes vysloužil kdekdo. Ovšem Johnny Cash jí doopravdy byl. Napsal přes 1500 písní a v žebříčku Billboardu mu figuruje zhruba obdobný počet hitů jako Ro-lling Stones. Muž v černém vypil tisíce lahví alkoholu, vyzkoušel všechny drogy, zapálil národní park, napadl ho pštros a celý život ho strašila předčasná smrt jeho bratra. V neděli by oslavil 85. narozeniny.

Šéfové stran: ANO směřuje k vůdcovskému řízení

Hnutí ANO dnešní změnou stanov, která posiluje pravomoci předsedy, míří k vůdcovskému či autoritářskému řízení hnutí. Shodují se šéfové sněmovních stran. Podobné změny ve svých stranách vylučují, demokratické strany podle nich mají být postaveny na rozhodování kolektivních orgánů.

Karneval v sušickém klubu skončil tragédií

Sušice – Páteční karnevalové veselí skončilo v jednom ze sušických klubů tragicky. Podle informací Deníku tam svůj život ukončil jeho provozovatel.

AKTUALIZOVÁNO

Krpálek patří mezi favority, na medaili v sobotu nedosáhnul

Judista Lukáš Krpálek při premiéře v nejvyšší váhové kategorii ukázal, že bude znovu patřit mezi hlavní favority. Olympijský vítěz sice nakonec skončil na Grand Prix v Düsseldorfu pátý bez medaile, ale v průběhu turnaje porazil světovou dvojku Daniela Nateu, Rumuna vážícího přes 170 kilogramů. Krpálek prohrál až poslední dva zápasy - v semifinále s mladým Japoncem Kokorou Kageurou a v boji o bronz s Kazachem Jeržanem Šynkejevem, přestože byl v obou aktivnější než soupeři.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies