VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ustojí obě liberecká divadla svou existenci? Nedostatek peněz hrozí

Liberec - Začínala tu Iva Janžurová, Boris Rösner nebo třeba Jiří Lábus. Řeč je o libereckých divadlech. Stejně jako mnohá další v regionech scházejí na úbytě.

17.9.2012
SDÍLEJ:

HERCI Šaldova i Naivního divadla nabídli divákům improvizované představení, v rámci něhož informovali, jak se stát k regionům chová. Petici přečetla Markéta Tallerová. Foto: Deník/Vít Černý

Před pěti lety schválila vláda usnesení, v němž na provoz mimopražských divadel slíbila rozdělit 145 milionů korun. Skutek a státní podpora se scvrkla na letošních 56 milionů. Tedy necelou třetinu. Do rozpočtů divadel tak putuje pouze necelá desetina toho, co na provoz potřebují. Zbytek musí hradit města. Jak dlouho?Oč jde?

O to, že devadesát procent státních financí, tedy peněz nás všech, kteří platíme daně, putuje na produkci pražských scén. A divadelníci se proto právem ptají, jak je to možné. Měli bychom se ptát s nimi. Třeba formou petice, kterou lidé podepisují v divadlech, nebo na otevřených představeních, jaké třeba ve čtvrtek proběhlo před libereckou radnicí. Jinak nám zbude bačkorová kultura s televizí, zájezdní produkce s dvěma herci a jednou dekorací. A Návštěvu Naivního divadla, kde slovo, hra světel, barev i zvuků rozvíjí jejich vnímání, nahradíme návštěvou obchodních center a s nákupem sfoukneme i kašpárka.

Útlum programu

„Současná situace povede k útlumu programu, který jsme si předsevzali, a k pouhé reprodukci starších věcí. A bohužel otráví i zbytek mladých tvůrců, kteří divadlo pořád s nadšením dělají. 9,5 milionu, které dostáváme od města, stačí tak tak na pokrytí platů. A kde jsou peníze na vytápění a na ostatní? Doporučení, ať si hledáme partnera v privátní sféře, se pro stát stalo jakousi uctívanou modlou, ale takhle to nefunguje nikde na světě," konstatuje Stanislav Doubrava, ředitel Naivního divadla, které se potýká s problémy zejména poslední dva roky, kdy příspěvek klesl z původních 11 milionů.

Přestože soubor patří mezi špičky v dětské tvorbě nejen u nás, ale i ve světě, dostává od státu necelých 750 tisíc, od kraje pouhého půl milionu a to i přesto, že zdaleka nehraje jen pro děti z Liberce, ale z celého širokého okolí. Státní podpora přitom nepokrývá ani desetinu potřebných nákladů.

Hrozí i postupná redukce tvorby Šaldova divadla. V minulosti už nejednou ze strany radnice padla slova, zda nejsou v Liberci zbytečné tři soubory. A podobné myšlenky ještě zdaleka nejsou zažehnány. Situace, kdy stát přehazuje odpovědnost výhradně na napjaté rozpočty radnic, bohužel podobným úvahám jen nahrává. „Bojím se, aby se věc neřešila jakousi salámovou metodou. Nejdřív se rozpustí jedna scéna, pak další a nakonec nám z toho zbude zájezdové divadlo. Za sebe ale můžu říct, že se budu snažit udělat všechno proto, aby obě divadla mohla fungovat ve stávající formě," slibuje náměstek primátorky Kamil Jan Svoboda. Kam mohou plány příslušného ministerstva kulturu v regionech nakonec dovést, vykreslil i ředitel Šaldova divadla Martin Otava.

„Bojím se, aby se divadlo neproměnilo jen v jakousi garáž, kam dorazí jeden, dva herci v dodávce. Kdo vám pak ale zahraje Shakespeara? Kde uvidíte skutečnou inscenaci s dekoracemi, tak jak se patří? To už se rovnou může sjíždět celý národ do Národního divadla v Praze a jsem zase u toho. Vždyť i většina těch nejznámějších herců začínala na oblasti a mnozí tam i zůstali. Není pravda, že ti dobří odešli do Prahy. Je to věc výběru určitých typů, které režisér potřebuje obsadit, nikoliv kvality."

„Kvalita na oblasti je a je vysoká, svědčí o tom řada ocenění, jen liberecká opera loni získala hned dvě od diváků a od odborné kritiky," potvrzuje náměstek Svoboda.

„Herci budou vždycky hrát, kdekoliv a kdykoliv. Tady jde ale o spravedlnost, aby se v Praze vědělo, že lidé žijí i mimo hlavní město a že i tam chtějí dobrá představení. Jde o to, aby ty peníze, které jsou malé pro všechny a zdaleka nejde o divadla, ale i třeba o doktory a další profese, nemizely někam, kam nemají, a byly aspoň trochu spravedlivě rozděleny," říká držitelka prestižní Ceny Thálie Markéta Tallerová.

Svým hlasem podpořila divadla i řada osobností z jiných oborů. Například přednosta onkologického centra liberecké nemocnice Jiří Bartoš. „Není to jen otázka osobní podpory, ale věc určitého patriotismu, vyjádřením občanského postoje každého, komu leží osud a celková atmosféra města aspoň trochu na srdci, řekl lékař, který, jak přiznal, vždycky stojí na straně těch slabších.

Podpisem můžete vyjádřit nesouhlas s přístupem státu vůči vašemu divadlu i vy. Petiční akce trvá v obou divadlech do 21. září. Je to důležité, aby to nakonec nedopadlo jako ve skeči, s kterým vystoupili mladí herci Šaldova divadla. „Naše strana podpoří závodní okruh Formule 1 kolem Ještědu a my vám za to prolobujeme ten silnější televizní vysílač. Peníze se najdou, sebereme je třeba…divadlům." Ve čtvrtek se tomu lidé ještě smáli…

Autor: Jana Švecová

17.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pokus o puč ve Venezuele
1 10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů Kč) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje. Albánské úřady mají podezření, že mohlo jít o peníze použité na úplatky pro tamní politiky a úředníky v době krátce poté, co ČEZ ovládl albánského distributora energie. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD).

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies