Blottendorf (Polevsko) nebo Langenau (Skalice u České Lípy). Německé názvy malých obcí z Českolipska začnou brzy figurovat na mapě světa, ale tisíce kilometrů daleko od míst, které původně označovaly. Mají tak být totiž pojmenovány ulice v nově vyrůstající čtvrti v brazilském městě Nova Petropolis.

Jména ulicím vymysleli brazilští potomci českých Němců, kteří do Brazílie odcházeli v několika vlnách už od 1. poloviny 19. století z území dnešních severních Čech nebo i přímo z dnešního Českolipska. V souvislosti s pátráním po osudech předků tisíců Brazilčanů přijel minulý týden v pátek na Českolipsko také brazilský velvyslanec George Monteiro Prata.

Návštěva velvyslance na Českolipsku a větší intenzita ve vztazích mezi Českou republikou a v Brazílii žijícími potomky českých vystěhovalců velmi významně souvisí s aktivitami vystudovaného ekonoma Petra Polakoviče z Ralska Náhlova, zakladatele místního Krajanského muzea vystěhovalectví do Brazílie.

Čtvrť Čechy, ulice Polevsko

Po úspěšném pátrání po osudu svých předků, kteří odešli v 19. století do Brazílie, se Polakovič tématu emigrace do Jižní Ameriky začal intenzivně věnovat. Mezitím v Ralsku otevřel zmíněné muzeum a letos také přímo v Brazílii absolvoval jednosemestrální studijní pobyt, podpořený Univerzitou v Sao Paulo.

Během pobytu Polakovič navštívil také město Nova Petropolis, kde potomků českých Němců žije nejvíce.

„Říkají si portugalsky Bohemios. Ve většině rodin si udrželi němčinu. Připravuje se tam stavba nové čtvrti, která bude stát na pozemcích jedné z těch rodin a bude se jmenovat Böhmen. Ulice budou nazvány podle míst, odkud původní vystěhovalci pocházeli, např. Friedland (Frýdlant), Blottendorf (Polevsko) nebo Langenau (Skalice u České Lípy)," popsal Petr Polakovič.

Brazilský velvyslanec George Monteiro Prata v Krajanském muzeu vystěhovalectví do Brazílie, které stojí v Ralsku - Náhlově. Hlavním bodem páteční cesty brazilského velvyslance na Českolipsko byla právě návštěva Krajanského muzea vystěhovalectví do Brazílie, v němž se velvyslanec setkal s Petrem Polakovičem. Velvyslance doprovázel náměstek hejtmana Libereckého kraje Josef Jadrný a setkání se účastnili také zástupci města Ralsko, starosta Miloš Tita a místostarosta Miroslav Tůma, ke kterým se připojil i starosta Mimoně František Kaiser. Příležitosti sejít se nad společným tématem s návštěvníky z Brazílie využili i zástupci českolipského archivu či Vojenských lesů a statků.

„Pan velvyslanec poutavě hovořil o tématu, protože se sám aktivně zabývá hledáním informací o předcích, bádá spolu s dalšími v archivech, a právě proto do Libereckého kraje přijel. Spousta lidí, kteří se tehdy přesunuli do Brazílie, totiž pocházela ze severní části Čech a konkrétně z Českolipska," vysvětlil náměstek Josef Jadrný.

Velvyslanec George Monteiro Prata v pátek na Českolipsku také připomněl brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka, jehož matka měla české předky. Po Kubitschekovi je také pojmenovaný jeden ze sálů náhlovského muzea.

Kde jsou Hubertovi z Nového Boru?

Krajanské muzeum se bude moci rozrůst o nové informace o osudech lidí, kteří do Brazílie odešli z Českolipska. K novým informacím, indiciím a stopám se totiž Petr Polakovič dostal během svého semestrálního pobytu v Jižní Americe.

Navštívil například město ve státě Bahía. „Tam jsem hledal rodinu Hubertovu, která odešla z Nového Boru v roce 1808. V archivu v Děčíně jsem našel dopis z roku 1823, z kterého vyplývá, že kromě pana Huberta byl v Brazílii i jeho bratr a dalšího bratra s rodinou zve do Brazílie také," popsal Polakovič.

Druhý z bratrů už ale zřejmě povolení k odjezdu nedostal a naopak oba bratři v Brazílii byli vyzváni rakouskými úřady, aby se vrátili domů.

„V archivu města Una jsem našel doklady o tom, že Hubertovi byli v 50. letech 19. století zámožnou rodinou. Bohužel jméno zaniklo, protože měli jen dcery," zjistil přímo v Brazílii Petr Polakovič.

„Jedna z dcer se provdala do rodiny Fuchs. „Fuchsovi jsou tam dodnes váženou rodinou. Je tam po nich pojmenována ulice a jejich potomci stále žijí. Mají ovšem za to, že jejich původ je německý, ale není jasné, zda jsou potomky českých Němců nebo opravdu jen Němci."

Historie emigrace do Brazílie• odchody do Brazílie začaly po roce 1817, kdy se rakouská princezna Leopoldina provdala za budoucího brazilského císaře Pedra I., přímo s ní cestovala do Brazílie velká přírodovědná výprava včetně pěti členů z českých zemí

• intenzivní vystěhovalectví začalo v roce 1860 (předtím bylo složité získat povolení k výjezdu) a trvalo zhruba do roku 1900. V té době do Brazílie přijížděly dvě lodi měsíčně po sto lidech. Do roku 1900 takto odešlo minimálně 80 tisíc lidí, další tisíce odešly ještě v období do roku 1914. Zřejmě až pětinu všech emigrantů tvořili Češi, kteří odcházeli společně s Němci.

• rodiny v Brazílii držely při sobě a obrovsky se rozrostly, dnes tu může být až 800 tisíc potomků emigrantů. „Řekl bych, že tak jedna třetina z nich vůbec neví, že pochází z území Čech," míní Petr Polakovič.

• největší komunity českých Němců sídlí v brazilských městech Nova Petropolis, Sao Bento do Sul a Venancio Aires