VYBERTE SI REGION

V Hamru začala likvidace důlní věže. Končí symbol těžby uranu

Hamr na Jezeře - Šestačtyřicet metrů vysokou věž, viditelnou ze silnice mezi Stráží a Hamrem, rozebere jeřáb a dělníci do 10 dnů.

6.5.2015
SDÍLEJ:

Likvidace důlní věže v květnu 2015.Foto: ČTK/Radek Petrášek

Už jenom na starých fotografiích. Hlubinná těžba uranu, při které horníci fyzicky fárali do podzemí, se na Českolipsku stává minulostí, po které téměř nebude památky. Fenomén, který na desetiletí ovlivnil život okresu, mizí.

Do deseti dnů bude minulostí také těžební věž v areálu dolu Hamr I, která přetrvala jako symbol hlubinné těžby na Českolipsku. Poslední směna tu s pomocí věže vyfárala v dubnu 2001. O rok později byly zasypány jámy, jejichž prostřednictvím bylo podzemí dolu přístupné. Teď zmizí i celý areál na povrchu.

Šestačtyřicet metrů vysokou těžební věž už včera začal rozebírat obří jeřáb, na věži pracují dělníci, kteří jednotlivé části věže oddělují řezáním plamenem. „Likvidace věže je milníkem v sanaci povrchové těžby," řekl za státní podnik Diamo Ludvík Kašpar, náměstek pro výrobu a ekologii odštěpného závodu Těžba a úprava uranu.

Původně se zvažovala možnost, že by se celá těžební věž poslala k zemi odstřelem za pomoci výbušniny. Diamo ale zvolilo šetrnější a bezpečnější variantu rozebírání.

„Zvolili jsme ji kvůli ochraně zasypané jámy proti pohybu a kvůli ochraně betonové desky, která ústí jámy zakrývá. Postupné rozebrání věže navíc umožní zachování vybraných částí věže pro budoucí památník uranové těžby. Odstřelení věže by tyto prvky zničilo," doplnil Ludvík Kašpar.

Stojí to miliardu a dvě stě tisíc

„Věž bude rozebrána do úrovně střechy šachetní budovy. Nejtěžší částí věže budou záporové nohy, které ji podpírají a jejichž váha je 40 tun. Nosnost jeřábu je ale 700 tun. K rozebrání věže by mělo dojít do pěti až deseti dnů," popsal Pavel Kovalčík, vedoucí projektu.

Likvidace důlní věže je součástí velkého projektu, v jehož rámci se má zlikvidovat celé povrchové zázemí uranového dolu Hamr I včetně centrální dekontaminační stanice. U Stráže pod Ralskem přitom současně probíhá další projekt: likvidace bývalé chemické úpravny, ve které se zpracovávala horníky vytěžená uranová ruda.

Oba projekty dohromady si vyžádají astronomickou částku: zhruba jednu miliardu a 200 milionů korun včetně DPH! Protože jde o likvidaci kontaminovaných zařízení, významná část se zaplatí prostřednictvím evropské dotace z operačního programu Životní prostředí.

„Bez evropské dotace by projekty neproběhly. Ze státního rozpočtu by se nezaplatily, na likvidace po hlubinné těžbě nikdy tolik peněz nebylo. Řešily se z hlediska ekologie závažnější projekty, jako je sanace následků chemické těžby nebo odstraňování kontaminantů. Proto likvidace areálů probíhaly dosud jen postupně a pomalu," vysvětlil Ludvík Kašpar.

V areálu dolu Hamr I je v tuto chvíli z 97 objektů už 65 rozebráno. Po dokončení tu bude památník uranové těžby, les a část plochy bude určena pro občanskou vybavenost obce Hamr na Jezeře.

V areálu, kde se fyzicky fáralo, vznikne památníkPodobu budoucímu uranovému památníku dají architekti liberecké designové skupiny Mjölk.Hamr na Jezeře - Psala se tu historie jednoho z nejvýznamnějších fenoménů moderních dějin Českolipska. Od příštího roku tu mezi stromy, které tu ještě nejsou, vyroste památník upomínající na těžbu uranu.

Pár desítek metrů od silnice mezi Stráží pod Ralskem a Hamrem na Jezeře vyroste unikátní místo, které na Českolipsku nemá obdoby. Podobu budoucímu uranovému památníku dají architekti liberecké designové skupiny Mjölk, která mimo jiné navrhla i interiéry nedávno otevřené inovační laboratoře pro designová svítidla v Preciose Lustry v Kamenickém Šenově.

Diamo chce památník otevřít nejpozději ve třetí čtvrtině příštího roku a jeho otevření spojit s výročím 50 let od zahájení činnosti účelové organizace UD Hamr (většina jejích bývalých zaměstnanců o ní dodnes mluví jako o „účelovce"), která vznikla v roce 1966.

Uranová historie se v místech areálu dolu Hamr I, kde památník vznikne, začala psát ještě o pár let dříve. První pozitivní výsledky dokládající přítomnost uranu v hamerské oblasti byly získány v závěru roku 1963. Jednoznačně prokázaly, že bylo objeveno významné ložisko uranu největší v republice. Hlubinné dolování se ale ukázalo jako velmi náročné a drahé, a tak se začalo experimentovat s tzv. hydrochemickou těžbou.

Autor: Michael Polák

6.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies