VYBERTE SI REGION

Vězení ve Stráži, kde se pracuje, oslaví čtyřicet let

Stráž pod Ralskem - V pondělí to bude přesně čtyřicet let, co byli do bývalých ubytoven uranových dělníků převezeni první vězni z vazební věznice v Liberci.

2.6.2013
SDÍLEJ:

Věznice Stráž pod RalskemFoto: Deník/ Radmila Pokorná

Psal se rok 1973, když 3. června přivezli do věznice s ostrahou ve ve Stráži pod Ralskem prvních 200 odsouzených z vazební věznice v Liberci. Šlo o lidi, kteří si tu odpykávali tresty s horní sazbou trestu. Násilníky i vrahy.

Místo s nálepkou uranové těžby se k tomuto účelu hodilo. Podmínky tu byly tvrdé. Nejen pro vězně, kteří z velké části pracovali na těžbě uranu, ale i pro 86 tehdejších zaměstnanců.

„Věznice vznikla z původních ubytoven, které sloužily pro pracovníky uranových dolů. K dispozici byla pouze administrativní a hospodářská budova a ostrahové věže," popisuje stav před čtyřiceti lety současný velitel zařízení s hodností plukovníka, Simon Michailidis.

Právě čtyřicetileté výročí věznice si tu v těchto dnech připomíná na 300 současných zaměstnanců, bývalí pracovníci i řada oficiálních hostů včetně generálního ředitele Vězeňské služby ČR.

„Včerejší slavnostní setkání pro současné zaměstnance navázala na předchozí akce, kterými si vznik věznice připomínáme po celý květen," popsala mluvčí zařízení Martina Krutinová. Zároveň bylo pěti pracovníkům předáno oficiální poděkování. „Služba ve vězeňství, neustálý kontakt s odsouzenými, je nesmírně náročná na psychiku. Zaslouží si alespoň takové ohodnocení, protože to finanční není příliš vysoké," upřesnil ředitel.

Pracuje většina vězňů

A bylo za co chválit. Strážská věznice se totiž vymyká běžnému průměru. Zatímco před lety si podle serveru Aktuálně cz. přál tehdejší ministr Jiří Pospíšil (ODS), aby v českých věznicích pracovalo alespoň šedesát procent odsouzených, ve Stráží číslo zaměstnaných vězňů překonalo jeho nejbujnější představy. Tehdy přesáhlo osmdesáti procentní hranici.

I když v poslední dobou číslo vinou recese poněkud pokleslo na současných 69 procent, stále se udržuje nad evropským průměrem.

„Zaměstnávání vězňů je prioritou věznice. Největší mírou jsou odsouzení zaměstnaní mimo věznici u cizích firem," vysvětluje ředitel věznice. Vězni pracují například jako pomocná pracovní síla ve sklárnách, montují svítidla či rozebírají elektrické spotřebiče pro další recyklaci. Prověření odsouzenci pomáhají i s úklidem města nebo okolí zámku Lemberk, podíleli se i při povodních v nedaleké obci Pertoltice.

Každého odsouzeného, který má o práci zájem, posuzuje odborná komise, která je složena ze zástupců z jednotlivých oddělení věznice. „Ta posoudí především všechna bezpečnostní rizika a pracovní zkušenosti odsouzeného a podobně," přibližuje mluvčí Martina Krutinová.

Vedení věznice těší, že o práci má většina odsouzených sama zájem. „Někteří dokonce za tímto účelem žádají o přemístění sem i z jiných věznic," podotýká ředitel. Není divu. Z výdělků, které se jim ukládají na účty, mohou třeba hradit své dluhy či alimenty. Ještě před šesti lety, v době „prosperity", si tu vydělali kolem jedenácti tisíc čistého.

Loni na podzim tu navíc zahájili studium na Středním odborném učilišti. „Společnost Mavo Education rozjela přímo v prostorách věznice výuku ve dvou učebních oborech. „Malířské a natěračské práce" s tříletou délkou studia a dvouletý obor „Provozní služby".

„V každém oboru je zařazeno 34 vězňů," chlubí se ředitel věznice s ostrahou. Pokud se studium osvědčí, je záměrem vedení věznice i samotného učiliště rozšířit v budoucnu studium o další dva obory a umožnit tak dalším odsouzeným, aby po skončení trestu našli práci a nezůstali na ulici.

Nyní si tu odpykává trest 566 odsouzených. Kapacita věznice je 781 míst. Počet odsouzených rapidně poklesl v lednu 2013 po amnestii prezidenta republiky. Před ní se počet vězňů pohyboval kolem 900. V lednu, následně po amnestii to bylo již jen 478 lidí. „Jejich počet opět narůstá," uzavírá mluvčí věznice ve Stráži pod Ralskem, Martina Krutinová.

Věznice ve Stráži pod Ralskem

Vznikla 3. června 1973.

Do konce roku 1975 byly zprovozněny tři nové ubytovny pro odsouzené, tím se zvýšila kapacita. Odsouzení byli v té době zaměstnáváni u organizací, které zajišťovaly výstavbu spojenou s těžbou uranu, jak bylo původně plánováno.

Od roku 1994 až do roku 2001 tu fungovalo zvláštní oddělení pro výkon vazby.

Součástí areálu je střelnice, která slouží pro potřeby služební a profesní přípravy příslušníků vězeňské služby a frekventanty Institutu vzdělávání VS ČR.

Jde o věznici s ostrahou,

v rámci zařízení je zřízeno oddělení s dozorem a oddělení se zesíleným stavebně-technickým zabezpečením.

V lednu roku 2007 otevřeli specializované oddělení pro mentálně retardované odsouzené zařazené do oddělení s dozorem.

Ubytovací kapacita věznice je 781 míst. Před amnestií se počet odsouzených pohyboval kolem 900 odsouzených. Po ní to bylo 478 odsouzených.

Pracuje tu 306 zaměstnanců, z toho 192 ve služebním a 114 v pracovním poměru.

Autor: Jana Švecová

2.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Chladné počasí. Ilustrační foto.
11

Mrazivý leden. Teploty v noci mohou klesat až k minus 17 stupňům

Europoslanec Pavel Telička.
13 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím - Střední Itálii dnes postihla série silných zemětřesení. Podle seismologického střediska EMSC měly sílu od 5,3 do 5,7 stupně. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, první menší škody ale hlásí město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu.

Pokračuje soud proti hidžábu, soudkyně vykázala veřejnost

Praha /FOTOGALERIE/- Žaloba somálské studentky na Střední zdravotnickou školu v Praze 10 kvůli zákazu nošení hidžábu se ve středu bude projednávat neveřejně. Jeden z přítomných si v síni nasadil motorkářskou přilbu s tím, že vyjadřuje svou víru. Soudkyně ho z jednání vykázala a odpůrci islámu začali pak v soudní síni zpívat státní hymnu. Soudkyně Daniela Čejková proto veřejnost po hodině jednání vykázala.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies