VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studio výtvarné fotografie slaví padesátku výstavou

Liberec /FOTOGALERIE/ - Již padesát let uplynulo od vzniku libereckého sdružení fotografů Studia výtvarné fotografie. Výročí umělci oslaví výstavou v Severočeském muzeu v Liberci, na které návštěvníci najdou díla všech 25 členů.

19.4.2012
SDÍLEJ:

Karel Škopek: Sad v ziměFoto: Karel Škopek

Fotografie z šedesátých let představí výstava libereckého volného uskupení Studio výtvarné fotografie, kterou pořádají k padesátiletému výročí od založení skupiny. Poprvé v historii vystavují fotografové díla všech členů, kteří skupinou prošli. Návštěvníci Severočeského muzea si jejich díla mohou prohlédnout až do neděle 10. června. Výstava představuje snímky z let 1962 až 1969.

Jiří Bartoš: Civilizace

„Nápad uspořádat výstavu se zrodil v hlavě kurátorky výstavy Jany Hunterové, která studuje na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Když se rozhodovala, o čem napsat svou bakalářskou práci, zvolila téma Studio výtvarné fotografie v Liberci. Zjišťování a mapování činnosti Studia se pro ni stalo ryze badatelskou činností. Byla to práce nelehká, protože z pětadvaceti autorů je již jen deset,“ prozradil první impulz k uspořádání výstavy fotograf a spoluorganizátor výstavy Roman Machek.

Kurátorka Jana Hunterová nyní pracuje na své magisterské práci, kde se rozhodla probádat liberecké Studio výtvarné fotografie ještě důkladněji. Volné sdružení fotografů vzniklo v květnu roku 1962. Iniciátorem jeho vzniku byl významný liberecký fotograf aktu architekt Vilém Boháč a zakládajícími členy byli fotograf Jan Kabíček, Jiří Plátek, Jan Pikous a Ladislav Postupa. Během sedmiletého působení dosáhlo významného renomé nejen v libereckém regionu, ale stalo se i důležitou součástí československé historie fotografie.

Přestože mělo uskupení více vůdčích osobností, největší vliv na své kolegy měl pražský fotograf Čestmír Krátký, který měl mnoho kontaktů na kolegy z výtvarného i fotografického světa. Usiloval o to, aby fotky nebyly amatérské a aby skupina hledala neotřelé formy. „Výstava představuje fotografie z obrozeneckých šedesátých let, jak už napovídá její název. Studio výtvarné fotografie je známé nejen u nás, ale i v zahraničí. V šedesátých letech byl Liberec pilířem fotografování a má tu velkou tradici,“ dodává Roman Machek.

Severočeské muzeum na výstavě představí výběr prací všech 25 členů Studia výtvarné fotografie a také tvorbu myšlenkového zakladatele Viléma Boháče. Díky působnosti tohoto sdružení vznikla v Severočeském muzeu za přispění jednoho z členů Studia a fotografa muzea Jana Kabíčka sbírka, která dostala název Kabinet fotografie.

Na výstavě mohou zájemci vidět převážně fotografie z této sbírky nebo snímky zapůjčené od autorů či rodinných příslušníků.

Z historie Studia výtvarné fotografieJosef Steinic: Mokrý terén

Iniciátorem vzniku Studia výtvarné fotografie v Liberci byl ing. arch. Vilém Boháč, který byl už ve své době uznávaným fotografem aktu. Jelikož se mu v hlavě zrodila myšlenka mít na Liberecku volné sdružení fotografů, tak již v roce 1961 začal jednat s tehdejším Osvětovým domem o možnosti jeho zastřešení. Ke svému nápadu přizval fotografa Severočeského muzea Jana Kabíčka, dále pak Jana Pikouse, Jiřího Plátka a Ladislava Postupu. Během dubna roku 1962 byla sestavena přijímací komise ve složení doc. Jána Šmoka z FAMU v Praze, A. Mašina z Krušnohorského střediska Teplice, A. Bláhy z Ústředního poradního sboru pro fotografii, která vybrala první členy. Dne 1. 5. 1962 bylo pod hlavičkou Osvětového domu Studio oficiálně založeno. Vilém Boháč byl sice duchovním otcem Studia, ale jeho členem se nikdy nestal.

Na fotografy sdružení byly kladeny vysoké nároky na obsahovou, výtvarnou i technickou kvalitu fotografií. Nebylo to jen při přijímacím řízení, ale také po celou dobu jejich činnosti. Každý člen musel za rok odevzdat minimálně 12 fotografií, ze kterých muselo být přijato 10. Hlasování bylo tajné a skládalo se ze dvou kol. Pokud fotograf nesplnil požadovaný limit, tak se mu dal půlroční odklad a poté ztratil členství. Hodnocení fotografií probíhalo ve velké vážnosti a každý jej bral velmi profesionálně a zodpovědně.

Důležitým přínosem a autoritou byl promovaný historik a teoretik Čestmír Krátký. Byl ve spojení s výtvarníky okolo skupiny Konfrontace a vnášel do Studia filozofické zamyšlení, vycházející z existencialismu. Kladl velký důraz na název fotografie, který ji dotvářel. Tvůrčí činnost sdružení ovlivnil zejména informel, strukturální abstrakce a netradiční avantgardní pohledy. Každý z fotografů přistupoval ke své tvorbě po svém, ale vždy je spojovalo výtvarné vidění. Také experimentovali s fotomontážemi, fotogramy, dvojexpozicí, solarizací a koláží. Subjektivním pohledem se dokázali citlivě vcítit do světelné nálady okamžiku a zajímavých kompozic. Hlavními tématy jejich fotografií byly struktury, nalezená a inscenovaná zátiší, akt, krajina a také živá fotografie. Hledali v nich vlastní tvůrčí vidění, ale i jistou symboliku.

Za celé sedmileté působení Studia prošlo jeho členstvím 25 fotografů. Někteří, jako Jiří Bartoš, Miloslav Kalík, Čestmír Krátký, Jan Pikous a Ladislav Postupa, jsou v odborných kruzích dobře známí a jejich díla jsou v předních sbírkách. O dalších se toho ví méně a jiní jsou úplně zapomenuti. Někteří zánikem Studia dne 1. 2. 1969 skončili svoji fotografickou činnost, další pokračovali na profesionální úrovni a jiní přešli k lokálním fotografickým klubům a fotí dodnes.

Autor: Hana Langrová

19.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Andrej Babiš
DOTYK.CZ

Jste zloděj formátu, jaký tu nikdy nebyl, uslyšel Babiš na svém mítinku

Kybernetický útok, ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
9 8

Ukrajina hlásí kyberútok. Nebezpečný email se šíří světem, zasáhl i Česko

Stříbrný tým z Eura pohledem vedoucího: Pohodář, srdcař i dva mimozemšťané

Je to takový renesanční muž českého reprezentačního áčka v malém fotbale. Stará se o chod týmu jako jeho vedoucí, trénuje gólmany, do toho na mistrovství Evropy v Brně zajištoval komunikaci se zahraničními účastníky.

Ostatky Horákové jsou 67 let po její popravě stále neznámo kde

Ani 67 let po justiční vraždě právničky Milady Horákové není zřejmé, jak komunistický režim naložil s jejími ostatky.

Záhadná smrt bezdomovce Indiána: viděl jsem, jak ho surově mlátí, tvrdí svědek

Smrt ústeckého bezdomovce Jaroslava Dvořáka začala šetřit krajská kriminálka. Přihlásil se jí mladík, který viděl, jakým způsobem bývalý hokejista zemřel. Redaktor Deníku mluvil se svědkem, ještě než se přihlásil na policii.

AUTOMIX.CZ

Teď umřu... Richard Hammond se konečně vyjádřil k nehodě, co přesně se stalo?

Jsou to už více než dva týdny, co moderátor Richard Hammond ošklivě boural ve Švýcarsku s elektromobilem Rimac Concept One. Na konci vrchařské trati vyletěl ze silnice, a urazil 300 metrů dolů z kopce, než se auto zastavilo a shořelo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies