VYBERTE SI REGION

Výzkum koster nepřinesl zatím kýžené očekávání

Liberec - Genetické testy neprokázaly, že by vojáci ze Sedmileté války byli předky Liberečanů. Výzkum bude pokračovat.

22.5.2015
SDÍLEJ:

Kosterní pozůstatky. Ilustrační fotoFoto: Deník

V roce 2011 objevili archeologové na Nerudově náměstí hromadné hroby vojáků z bitvy u Liberce z roku 1757. „Šlo o jeden z nejlépe zachovaných hromadných hrobů z celé Sedmileté války. Objevili jsme stovky koster. Vojáci nezemřeli jen na zranění v bitvě, ale i na následnou epidemii tyfu, která zachvátila celé město," říká vedoucí výzkumu Petr Brestovanský ze Severočeského muzea. O bitvě se tenkrát mnoho nevědělo, padla ale myšlenka, zda v Liberci nejsou stále ještě potomci těchto vojáků. Ze stovek koster se vybralo deset, které se podrobily genetickému výzkumu. Vzorky kostí se porovnávaly s DNA lidí, kteří v Liberci žijí dnes.

PRVNÍ geneticky zkoumanou kostrou na Liberecku byl Tobiáš z Hrádku nad Nisou.

„Bohužel, zatím jsme žádné shody nenašli a neprokázali tak, že je v Liberci někdo, kdo je geneticky příbuzný v přímé rodové linii s těmito vojáky," vysvětluje genetik Daniel Vaněk. „Na to, abychom mohli něco podobného prokázat, jsme ale měli málo vzorků." Projekt proto počítá s tím, že další vzorky DNA Liberečanů se budou ještě odebírat. „S výzkumem jsme na začátku, navíc byl hodně ztížen tím, že některé kostry vojáků byly pokryty fialovými usazeninami, které tu analýzu znemožňovaly. Hledali jsme i stopy po bakterii Rickettsia prowazekii, tedy skvrnitém tyfu, na který tu vojáci a s nimi i značná část obyvatel Liberce zemřela. Ale také bez úspěchu."

Pestrá směsice

Obecně se ale dá podle Vaňka říci, že Liberecko, stejně jako celá česká kotlina, je směsicí lidí, jejichž předci přišli ze západní i východní Evropy.

GENETICKÝ VÝZKUM PRVNÍ geneticky zkoumanou kostrou na Liberecku byl Tobiáš z Hrádku nad Nisou. Žil ve 14. století a byl pohřben jako vampýr. Genetické testy ukázaly, že jeho potomci dnes žijí v Albánii. Průzkum v Liberci už byl méně úspěšný.

„Ve škole jsme se učili, jak nás tu osídlili v 6. 7. století Slované někde od pripjatských bažin, tam co je dnes Černobyl, ale tak to není. Nikdy jsme nebyli čistě jen slovanským územím. Právě genetická genealogie nám v tom může udělat jasno. Dokáže určit, odkud pochází naši předci. Já jsem se díky tomu testu například dozvěděl, že jsem geneticky příbuzný s lidmi z Irska a Baskicka," směje se Brestovanský. „Stejně tak moje tchyně, jejíž rodina už přes 200 let žije v Podještědí, stále tvrdila, že jenom za Ještědem jsou právoplatní Češi, Slované a v Liberci že je míchanice. A ejhle, zjistili jsme, že její dávní předci byli Židé."

Kostry u kostela

Zajímavá zjištění si teď archeologové slibují od průzkumu koster, které se našly u kostela sv. Antonína na Sokolovském náměstí. „Tam, kde je teď zdravotní škola, byl hřbitov. Nejstarší kosterní nálezy máme odtamtud z první poloviny 14. století, takže to už můžeme mluvit o prvních obyvatelích Liberce. Z těch koster se dá zjistit, odkud sem první osídlenci přišli," říká Daniel Vaněk.

Problém je ale s penězi. „Genetický výzkum je hodně drahý, například u výzkumu kostry domnělého vampýra Tobiáše z Hrádku nad Nisou to činilo kolem sto tisíc," stýská si Brestovanský. „Ale doufám, že časem se to zlevní, jako se zlevňuje IT technika, jen musíme vyčkat."

Pro výzkum stačí asi 10 cm kousek nejlépe stehenní kosti, která se rozemele na prášek a ten se pak dává do různých roztoků.

Pomocí nich se pak dá určit, do jaké haploskupiny (skupina určující geografický původ) daný jedinec spadá.

„Někdy jsou ta zjištění opravdu překvapivá. Například kolega Ivan Rous ze Severočeského muzea, který byl jedním z testovaných Liberečanů, se dozvěděl, že má skupinu N. Což znamená, že jeho předci sem přišli ze severní Euroasie, odněkud z Kurilských ostrovů," přibližuje moc genetické genealogie Brestovanský.

„Zajímavé také je, že i když se přes naše území, respektive přes Moravu prohnaly i hordy mongolských nájezdníků, tak jsme zatím neprokázali, že by tu žil nějaký přímý potomek Čingischána. I když na severní Moravě jsou enklávy, kde mají lidé hodně shodných genetických znaků se zmíněnou Zlatou Hordou. Jenže tu tvořili převážně Rusové a Tataři, kteří mají velmi podobné genomy, zatímco genom mongolský v porovnání s ruským a tatarským je úplně jiný svět," říká Daněk.

Podle Brestovanského také není pravda, že v Liberci žijí jen potomci těch, kteří přišli osídlit vylidněné pohraničí po druhé světové válce. „Po bitvě na Bílé hoře odešla z Čech třetina obyvatel kvůli evangelickému vyznání, po více než 300 letech se ale za Edvarda Beneše začali jejich potomci vracet zpátky a Liberecko bylo jedním z míst, kam mířili," vysvětluje archeolog. I jména, která se objevují v archivech ze 16. století, se pak podle něj tady znovu objevují právě po druhé světové válce. „Ve světě vlastně vůbec nevíte, kde můžete své předky mít," dodal Brestovanský. Z výzkumů také vyplývá, že většina žen u nás má skupinu H, tedy klasicky evropskou s původem v jižní Francii a severní Africe, zatímco u mužů jsou nastejno skupiny R1a a R1b, tedy s předky jak z východní, tak ze západní Evropy.

Autor: Jana Pavlíčková

22.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Soud pravomocně osvobodil exprimátora Českých Budějovic Thomu

Praha - Pražský vrchní soud dnes zprostil viny ze zneužití pravomoci bývalého primátora Českých Budějovic Juraje Thomu. Vyhověl mužovu odvolání a zrušil rozsudek, který Thomu posílal na pět let do vězení, a navíc mu ukládal jak pětiletý zákaz činnosti ve výkonných orgánech obcí, tak i povinnost uhradit městu škodu 12,5 milionu korun. Senát zároveň zamítl odvolání státního zástupce, který požadoval Thomu potrestat přísněji i za porušení pravidel hospodářské soutěže. Dnešní rozhodnutí je pravomocné.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies