VYBERTE SI REGION

Za turistikou nebo na kolo zvou Žitavské hory

Severní Čechy - „Je to kousek od Liberce, naprosto nepoznaná oblast turistiky, nádherný kraj, jezdím tam přes dvacet let na jejich jarní běh a pochod Žitavskými horami. Bývá tam příjemná a přátelská atmosféra," říká Petr Lajtkep. Atlet Slovanu Liberec absolvoval celou řadu závodů v sousedním Německu.

13.4.2013 1
SDÍLEJ:

Žitavské hory jsou převážně tvořeny pískovcovými skalami, přesto zde turista najde také žulové varhany, řadu vyhlídek a skalních útvarů.Foto: Milan Turek

Žitavské hory mu učarovaly a na tratích sedmnáct a sedm kilometrů má během patnácti let trofeje, které ho řadí mezi nejúspěšnější běžce ve čtyřicetileté historii závodu. Pět prvních a osm druhých míst z něj učinilo nebezpečného protivníka německých atletů. Běžeckého závodu se účastnila také nynější zástupkyně libereckého hejtmana pro zdravotnictví Zuzana Kocumová, která se zde také postavila na bednu se ziskem zlaté medaile. K úspěšným českým běžcům patří i táta se synem Petr a Zdeněk Urbánkovi.

Vyhlášení turisté Goethe a Mácha

Turistické pochody v Německu mají starší tradici než u nás. Němcům byl velkým turistickým vzorem jejich největší básník Johann Wolfgang Goethe, jehož putování Itálií zřejmě inspirovalo i českého Karla Hynka Máchu. Turistické spolky v Sasku byly zakládány přibližně od padesátých let devatenáctého století. Klub českých turistů vznikl „teprve" v roce 1888 a jeho zakladateli jsou Miroslav Tyrš a Vojtěch Náprstek. Na jejich rozhodnutí založit tento spolek měla určitě vliv i Karolina Světlá, kterou oba muži navštívili v roce 1886 a o dva roky poté stanul v čele KČT Vojtěch Náprstek. V Liberci se stal zakladatelem KČT v roce 1900 doktor Václav Šamánek. Spolek vydal i prvního průvodce a sám Šamánek podnikl řadu pěších výletů na Ještěd nebo na Smrk.

Turistika se u nás rozvíjela pomalu

Zatímco německé turistické spolky vyvíjely bohatou činnost, v českých zemích nebyla v poválečných létech turistika příliš mezi obyvateli oblíbena. V Jizerských horách ještě v období šedesátých let minulého století bylo možno potkat více německých turistů než českých. Roli hrála také obava z neujasněné politické situace, kdy stačilo jen kousek překročit hranici do Polska a nešťastník měl zaručenu cestu do Varšavy a brigádu na jejím znovuobnovení. Podobně tomu bylo i při překročení německých hranic, což mohlo být považováno jako útěk za hranice.

Rozvoj turistiky u nás nastal teprve po okupaci sovětských vojsk v roce 1968. Tělovýchovné jednoty začínaly organizovat po celé republice stovky nejrůznějších pochodů. Na Liberecku se chodila stovka a snad v každé obci turisté pořádali především v jarním období turistické srazy.

Po stopách loupežníka Karáska

Turistické oddíly v severních Čechách měly později početnou členskou základnu a jejich roční programy směřovaly i do sousedního Německa, kde Frühlingswanderungen, neboli jarní pochodování, bylo i tady tehdy velice rozšířenou zábavou a konalo se stejně jako u nás v každé vesnici. Podobně je možné považovat turistické a tělovýchovné masové akce za jakýsi politický nesouhlas s režimem, jako tomu bylo s FKK v NDR.

Oblíbené bylo putování v Grossschönau nebo pozdější putování Žitavským pohořím s pražským loupežníkem Karáskem. Ten zde loupil začátkem devatenáctého století a jeho jánošíkovská legenda je stále udržovaná právě jarním putováním po jeho stopách. V Žitavských horách je mnoho míst, která připomínají jeho loupežnickou činnost včetně hospůdek nebo lesních zákoutí.

Mše v přírodě

Neméně zajímavým je také putování s rekreačním farářem Johannesem Johnem. Dnes je to již ctihodný muž, ale v mládí absolvoval pěšky cestu do Říma přes československé Tatry a po návratu začal pro návštěvníky Žitavy a Žitavských hor pořádat pochody a sloužit svatou mši v přírodě. Do hor nosil mešní kufr s monstrancí, prostěradlo i láhev mešního vína a na kameni vytvořil oltář, aby tak přímo v lese sloužil mši svatou. Pokud bylo nepříznivé počasí, odsloužil mši v některé horské boudě, obyčejně chodil do Krakonošovy. Spolu s katolickými kolegy z Polska a českého Ústí nad Labem posvětil kříž na Hvozdu. Jedné jeho mše se také účastnil současný pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka přímo pod skalami.

Populární běh a pochod

Prvopočátky Pochodu a běhu v Žitavských horách spadají do roku 1974, kdy němečtí turisté připravili dvě trasy a hned prvého ročníku se zúčastnilo čtyři a půl tisíce lidí. Heslem bylo „Každý jde jak chce a jak může" (Jeder wie er will und kann) a tehdy se začínalo v centru a trasa vedla pět kilometrů městem až do sportcentra v Olbersdorfu, kde se vcházelo do lesa. Kratší trasa obešla Ameisenberg a kolem Čertova mlýna a Napoleonovy lípy se vracela do města.

Od roku 1989 se začalo chodit až ze sportovního centra v Olbesdorfu. ZGLW Zittauier Gebirgslauf und Wandertreff se stal v celém pohraničí, ale i v okolních zemích, nejpopulárnějším turistickým svátkem. V roce 1997 označil časopis Laufzeit žitavské běhy a pochody za nejoblíbenější turistické setkání v Německu. Do Žitavy přijížděli sportovci nejen z okolí, ale především ze sousedních zemí a ze vzdálených míst Německa. Rádi se sem vracejí, jak dokazují také vítězní Češi v celé řadě závodů.

S cirkusem pohádkovou cestou

V poslední době pořadatelé velkolepou turistickou akci spojili do mezinárodního prostoru polských a českých Jizerských hor, a tak vzniklo třídenní putování. Prvá část, páteční, je v Lubani a vede přes polské Jizerky, druhá, v sobotu, startuje v Novém Městě pod Smrkem. Na německém území v sobotu probíhá odpoledne rodin, kdy závodí a pochodují rodiče s dětmi. Letos to bude i s cirkusem Aplaudino dvoukilometrovou lesní pohádkovou cestou. Na inlajnách je připravena projížďka v bezprostřední blízkosti Olbersdorfu, stejně jako pro cyklisty. Všichni účastníci musí mít předepsané ochranné pomůcky včetně přilby. Trasy jsou připravené i pro vozíčkáře.

Před několika lety, když se účastnili poprvé, připravil pro handicapované liberecký vozíčkář Jiří Jiroutek speciální mapu Žitavských hor s vyznačenými cestami pro vozíčkáře.

Široká nabídka tras

Samotný pochod a běžecký závod je určen také pro mládež na trati šesti set metrů Bambini-Lauf. Třicet pět kilometrů poběží vytrvalci přes tři vrcholy s obtížným stoupáním s výškovým rozdílem tří set metrů. Od startu východní částí hor a pak podél hranic pod Hvozdem až k Luži na německé straně a zpět k Olbersdorfu. Nejdelší trasu poběží účastníci z velké části také českým územím, v okolí Hvozdu přeběhnou do Čech, přes Krásný důl, Polesí, Petrovice a pak zpět do Německa a přes horská údolí do Olbersdorfu.

Kratší trasy, 17 km a osm kilometrů, vedou nejkrásnějšími partiemi v centru Žitavských hor, v okolí vyhlídek, přes malebné horské vesničky či mezi bizarními skalními útvary nejmenších německých hor.

Přírodní krásy Žitavských hor

Žitavské hory jsou převážně tvořeny pískovcovými skalami, přesto zde turista najde také žulové varhany, útvar, který připomíná krystaly čediče. Zajímavými útvary jsou místní vyhlídky nebo nejrůznější uskupení skal. Poblíž silnice k Lückendorfu je nádherný skalní útvar z červeného pískovce, který láká pro změnu horolezce. Na vrcholcích jednotlivých kamenných skupin lze najít zvláštní kameny ve tvaru psa nebo třeba čajníku. Návštěvník hor se ocitá neustále před neobvyklým místem připomínajícím třeba těžbu mlýnských kamenů v Jonsdorfu, kterou se obec proslavila už v polovině šestnáctého století.

Zajímavou skalní skupinou jsou Jeptišky neboli Nonnenfelsen. Místo, kam rádi turisté zavítají pro krásnou vyhlídku nad restaurací s výhledem do kraje a obzvláště strmým schodištěm a sestupem do údolí. Poblíž Jonsdorfu najdete i přírodní divadlo, kde se v létě odehrávají přestavení podle spisovatele indiánek Karla Maye. Neobvyklým tvarem se vyznačuje skalní vyhlídka Töpfer neboli Hrnec.

Rázovitá je také okolní krajina

K nejčastěji navštěvovaným místům patří Oybin s horským kostelem, katedrálou ze 14. století, vybudovanou kameníky z dílny Petra Parléře, ruiny kláštera celestýnů. Atraktivním se stal v nedávné době jonsdorfský Motýlí dům. V Jonsdorfu koncertoval před lety pravidelně v hotelu Jonas se svou romskou cimbálovou kapelou Dušan Kotlár.

V okolí je několik muzeí, z nejznámějších v Seifhennersdorfu pražského loupežníka Karáska, v Grossschönau panenek a motocyklů, na Oybinu Karla IV. Vedle muzeí zde najdou Češi také památky na úspěšné emigranty po třicetileté válce. Všechny obce v horách mají svůj typický ráz podstávkových domů s upravenými zahrádkami a perfektními komunikacemi. K posezení lákají četné restaurace nebo i malé krámky.

Oblast navštěvuje dvakrát do roka císař Karel IV. Mimo to se zde konají rytířské turnaje, řada výstav i různých koncertů, z nichž nejoblíbenější jsou na Oybinu. Zážitkem je cestování vláčkem s parní lokomotivou ze Žitavy do Oybinu nebo v Jonsdorfu. Žitavské hory jako Chráněná krajinná oblast jsou po celý rok přitažlivým koutem, snadno dosažitelným jak po železnici, tak vlakem nebo pěšky z Hrádku nad Nisou.

Užitečné informace

- Běh a pochod Žitavskými horami je obrovským turistickým srazem, na který přijíždějí sportovci z různých míst Německa, ale i dalších zemí, především Češi a Poláci. Koná se vždy poslední neděli v dubnu, letos již 10. ročník připadá na 27. a 28. dubna. Zahájení je pro rodiny v sobotu odpoledne a hlavní putování a běhání se koná v neděli od osmi hodin, kdy na trasy vyrážejí turisté a následně pak vybíhají běžci.

- Pro pamětníky začátků žitavských pochodů, kdy se začínalo v centru města, vojáci vařili v kotli ajntopf a startovné stálo tři marky (tehdy devět korun), připravili organizátoři historický dvaadvacetikilometrový pochod z původního místa startu k hrádecké Kristýně, dále vesnicí Hartau k České bráně a podél hranice až ke Krkavčím kamenům. Odtud do jonsdorfského parku poblíž radnice. Startovní číslo nahradí jízdenku na oybinskou úzkokolejku, kterou se pochodníci budou vracet do Žitavy.

- Všichni účastníci obdrží pamětní list a upomínkový dárek. Startovní čísla budou současně losy a v tombole bude nejcennější kvalitní horské kolo, které věnoval pivovar z nedalekého okolí. Vítězové studentského a firemního týmu obdrží zvláštní cenu ve formě kovové plastiky, kterou navrhl a zhotovil liberecký umělecký kovář Martin Dräger.

Zpracoval Milan Turek

Autor: Redakce

13.4.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

K soudu s Čechem v Súdánu přišli i zástupci ambasády EU

Chartúm/Praha - Dnešní soudní stání v Chartúmu s českým misionářem Petrem Jaškem přišli sledovat i zástupci ambasády Evropské unie. Sdělila to česká velvyslankyně v Káhiře Veronika Kuchyňová Šmigolová, jejíž úřad má působnost také pro Súdán. Jašek čelí v africké zemi obvinění z protistátní činnosti a v minulosti se jej zastal Evropský parlament.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies