VYBERTE SI REGION

Zachytil pohyb hmoty i rokenrol ve skle. Jan Fišar by se dožil osmdesátky

Polevsko, Nový Bor - Říkalo se o něm, že je jedním z největších sochařů ve skle na světě. Že patří mezi ty, kteří šíří slávu českého skla za hranicemi.

30.12.2013
SDÍLEJ:

Fišarovým odchodem před pěti lety ztratilo Novoborsko jednoho z ve světě nejvíce proslulých sklářských výtvarníků.Foto: archiv

Jeho skleněné plastiky vlastní muzea napříč světadíly od slavného Corningu až po College of Art v japonské Kanazawě. Byl také nositelem mezinárodních prestižních cen, které za svá díla obdržel v Japonsku a v USA, měl za sebou desítky výstav uspořádaných v Evropě, Asii i v Severní Americe.

Ještě před pěti lety oslavil sklářský výtvarník Jan Fišar pětasedmdesátiny doma na Polevsku se svými přáteli. Kdyby v květnu roku 2010 náhle nezemřel, v pondělí 30. prosince by se dožil dalšího jubilea. Janu Fišarovi, slavnému sochaři ve skle, by bylo osmdesát let.

„Mám pocit, že i kdybych se dožil stovky let, nepřestane mě sklo fascinovat. Působí jako neuchopitelné fluidum, má v sobě výtvarnou emoci," říkal o tom, co naplnilo jeho život.

Jan Fišar se narodil 30. prosince 1933 v Hořovicích na Berounsku. Od dvanácti let vyrůstal jen s matkou, neboť jeho otec zahynul na konci války při náletu. Začal studovat gymnázium v Berouně, ale v roce 1948 přešel na střední školu průmyslového designu do ateliéru dřevořezby. Jeho další směřování ovlivnilo několik významných osudových setkání.

Skleněné plastiky Jana Fišara vlastní muzea napříč světadíly.To první se odehrálo na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v sochařském ateliéru profesora Wagnera, který měl výrazný vliv na uměleckou cestu mladého Jana Fišara. Druhé osudové setkání se odehrálo v roce 1966, když Fišar dostal nabídku ke spolupráci při tvorbě monumentální skleněné plastiky profesora Libenského a jeho ženy Jaroslavy Brychtové pro světovou výstavu v Montrealu. Díky Libenskému se Fišar poprvé setkal se sklem.

„Libenského tavené plastiky mě natolik fascinovaly, že jsem zapomněl na klasickou sochařinu a začal pracovat se sklem. Je to materiál, který musíte ovládat absolutně. Začínal jsem s ním pozdě, chyběla mi technologie základ, bez kterého se sklářský výtvarník těžko obejde. Musel jsem dohánět to, co zná absolvent každé sklářské průmyslovky," vyprávěl kdysi.

Sklo ovlivnilo celou Fišarovu pozdější dráhu a v polovině sedmdesátých let ho natrvalo přivedlo na Novoborsko. Tady se Fišar poznal se svým dvorním brusičem Jiřím Jelínkem, který pro sklářského výtvarníka po celé desítky let jeho výtvory povrchově upravoval.

Poslední důležitou osobou ve Fišarově tvůrčím životě byla galeristka Eliška Stölting, majitelka významné soukromé galerie v německém Hittfeldu u Hamburku. Především její zásluhou se o dílech Jana Fišara dozvěděl umělecký svět nejdříve v Německu a pak v Evropě, USA a na Dálném východě v Japonsku a Thajsku. „Díky Elišce se můžu věnovat jen práci, která mě baví," pochvaloval si často Fišar.

Fišar vytvořil první skleněné plastiky v letech 1966 1968. Od taveného skla přešel k lehanému sklu. Pracoval i na zakázkách pro architekturu (skleněné zastřešení hlavního léčivého pramene v Karlových Varech nebo mozaiková stěna v Teheránu). Od osmdesátých let začal sklo spojovat s jiným materiálem a snažil se zachycovat pohyb hmoty. Právě tato díla ho možná nejvíce proslavila.

Mávnutí ruky

Často říkal, že zájmu o pohyb a dynamiku ho naučil rokenrol, který miloval. „Kdyby se mi dostávalo dechu, tak to rozbalím ještě dnes. Rokenrol je pohyb, život, vzduch. Jako když mávnete rukou. Rokenrol mě láká, jednou jej udělám ve skle."

Jan Fišar, velká osobnost novoborského sklářství, zemřel ve svém domě na Polevsku 16. května 2010.

Autor: Michael Polák

30.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies