VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zase razí halíře, pár sad dokonce ve zlatě

Jablonec n. N., Brno - Výstava je poctou moravskému sochaři, řezbáři a medailérovi Františku Davidovi.

1.8.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
12 fotografií

Česká mincovna představila dvě sady replik československých haléřů platných od 70. do 90. let 20. století. Foto: archiv České mincovny

Česká mincovna představila dvě sady replik československých haléřů platných od 70. do 90. let 20. století. Souběžně s jejich uvedením byla na brněnské prodejně Mincovny pro veřejnost otevřena instalace děl Františka Davida, autora těchto drobných mincí, která má připomenout jeho dílo na poli ražené mince a medaile.

František David se stal prvním umělcem, kterému se dostalo takovéto pozornosti od České mincovny. „Jeho nejznámější dílo mezi československými mincemi a medailemi vydáváme v podobě čtyř replik od pětníku po padesátník. Doplněné je o portrétní medaili od vynikajícího sochaře Jaroslava Bejvla," uvedl Lukáš Jokl, marketingový manažer. Podle něj se jedná o první emisi z volného cyklu, který bude připomínat dílo našich nejvýznamnějších medailérů minulého století.

Pět set sad respektuje provedení originálních haléřů. Pětník, desetník a padesátník jsou ze stříbra, dvacetník ze zlata. Portrétní medaile je také stříbrná. Sadu si zájemce může pořídit za bezmála osm a půl tisíce. Padesát sad vydává mincovna kompletně ve zlatě s číslovaným certifikátem pravosti a grafickým listem. Cena dosahuje skoro padesát tisíc.

František David se narodil v roce 1913 ve slováckých Buchlovicích. Vypracoval na jednoho z nejvýznamnějších českých akademických sochařů, medailérů a řezbářů a stal se profesorem pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Tvůrce řady pomníků, reliéfních výzdob, portrétů a poštovních známek, proslul jako autor haléřových mincí.

„Jako první vytvořil František David dvacetihaléř, který však navrhl bez hvězdičky. Ta byla z ideologických důvodů dodána až později. Proto v 90. letech nebyl návrat k motivu bez hvězdičky jen bouráním starých symbolů, ale šlo vlastně o návrat k původnímu návrhu a o takové malé zadostiučinění pro autora," komentoval historii Jaroslav Moravec z ČNB a dodal: „S haléři Františka Davida mě pojí jedna osobní vzpomínka, kdy jsem v dětství skládal mince do potřebných sedmdesáti haléřů, abych měl na kopeček zmrzliny, nebo do koruny čtyřicet, abych si mohl dopřát dva či točenou."

František David zemřel v roce 2002 ve věku nedožitých devadesáti let. Dochovaná část jeho díla je nyní uložena v Muzeu Podhradí v jeho rodných Buchlovicích.

„Díky dobrým vztahům s dědici se nám podařilo zapůjčit do brněnské prodejny návrhy československých pamětních mincí z Muzea Podhradí. Druhá část instalace pochází z archivů České národní banky," doplnil Jokl. K vidění je například nerealizovaný návrh oběžné jednokorunové mince nebo nerealizovaný návrh na poslední československé dukáty, které razila Mincovna Kremnice k 600. výročí úmrtí Karla IV. Výstava potrvá do konce srpna.

Autor: Redakce

1.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies