Stovky lidí se na Boží hod vydaly do Krásného Lesa na Frýdlantsku s jediným cílem – vidět v pravé poledne živý orloj. Soukromý mlýn nabízí tuto nevšední atrakci už od roku 2008. Orloj je dílem party kamarádů.

„Zpočátku to bývala slavnost jen pro pár lidí, kteří se vždy o vánočních svátcích sešli, ale nyní už se z toho stává hojně navštěvovaná akce, která lidi baví," řekl Deníku majitel orloje Pavel Vursta. „Chceme si užít zbytek života ještě v takovém romantickém rozpoložení," osvětlil Vursta hlavní důvod, proč orloj vznikl.
„Já jsem jen trapně okopíroval pražský orloj s troškou své invence a náš orloj jsme tehdy udělali jako dárek pro jednoho z našich kamarádů. Protože je hodinář, tak jsme mu řekli, že mu dáme orloj na baráku pana Vursty," uvedl autor Martin Šelbický.

Jak orloj vznikal

Bývalý mlýn zakrylo lešení a dílo mohlo započít. „Jeden chlapík nám tady udělal stěrku jako když se zatepluje a jsme průčelí objektu postupně zmalovávali, aby byl trochu podle pražské předlohy," dodal autor.

Orlojem v Krásném Lese se ovšem jednou za rok procházejí živí apoštolové. Bývaly doby, kdy se posilnění šťopičkou alkoholu vykláněli z oken až přespříliš. Celkově prováděli v ručně otevíraných oknech psí kusy. Tomu je ale konec. Diváci si ale i tak přijdou na své. Smíchem a potleskem nešetří.

Umírnění apoštolové

„Byli jsme rozvernější, ale postupem času jsme začali být zodpovědní. Nechceme nic pokazit, když je tady tolik lidí. Občas jsme dělávali blbosti v tom okně, ale to bylo spíš ve snaze pobavit lidi a teď už nás pan mlynář drží víc zkrátka. Prý to máme brát vážně. Jsem si chtěl vzít do ruky koště, ale bylo mi to zakázáno, tak jsem se musel spokojit s trumpetou," odůvodnil serióznost Šelbický.

„Každý rok je před vypuknutím měla, protože to děláme vždy po roční pauze a máme výpadky, učíme se to znovu, ale je to krásné, jak se tam dohadujeme," uzavřel Vursta.

Byli jsme rozvernější, ale postupem času jsme začali být zodpovědní. Nechceme nic pokazit, když je tady tolik lidí. Občas jsme dělávali blbosti, ale mlynář nás mírní, zakázal mi koště.
Martin Šelbický, autor orloje