VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zranění lidé mají větší šanci přežít v libereckém traumacentru

Liberecký kraj - Prudký náraz na semilském náměstí doslova vpasoval motorkáře pod auto. Vyprošťovat ho musí hasiči hydraulickým zvedákem. Přilétá vrtulník záchranné služby. I přes složité překládání do sanitky na libereckém letišti je těžce zraněný mladík za hodinu a půl  na operačním sále libereckého traumacentra.

1.7.2012
SDÍLEJ:

Zranění z autonehod jsou pátou nejčastější příčinou úmrtí lidí do 40 let. Zatímco v celé ČR na jejich následky zemře 13,2 procenta, v Liberci je to 8,9 procenta.Foto: HZS Libereckého kraje

Nastupuje sehraný tým a dějí se zázraky. V liberecké nemocnici častěji, než si myslíme. Mladík nejenže přežil, ale navzdory hrozivě vyhlížejícímu snímku páteře dokonce i chodí.

„Vidíte, ten člověk byl doslova přetržený," popisuje případ Richard Lukáš, přednosta oddělení, kam směřují ta nejzávažnější zranění z celé oblasti Libereckého kraje. Regionu s rychlými úseky silnic i horskými terény. Bouračky, zranění lyžaři, pomlácení cyklisté, v poslední době stále častěji i vyznavači in-line bruslí…

Teď počátkem léta se tu děsí i velkého množství úrazů z neuvážených skoků do vody. „Jsou to zejména mladí kluci  s poraněním krční páteře a mnohdy i míchy," dokumentuje přednosta Lukáš nejčastější případy.

Díky dokonalé souhře operačních týmů, přístrojovému vybavení a především koncentraci špičkových odborníků se Liberec dostal na špici při záchraně lidí ohrožených polytraumaty, tedy vícečetnými poraněními, z nichž nejméně jedno nebo jejich kombinace ohrožují základní životní funkce.

Zatímco například v Německu umírá na důsledky vážných poranění 11,5 procenta zraněných, v ČR je to 13,2 procenta. V Krajské nemocnici Liberec stlačili toto číslo na 8,9 procenta. Vyjádřeno opačně - přežije 91 lidí, kteří po těžkém zranění balancují mezi životem a smrtí. „A to říkám s velkou hrdostí," dodává přednosta Lukáš.

Právě polytraumata či vícečetná, přesněji sdružená poranění jsou nejčastější příčinou úmrtí lidí do 40 let a pátou nejčastější příčinou vůbec. „Nejvíce bývá poraněn hrudník a končetiny. Díky airbagům a pásům je více chráněna oblast břicha," vysvětluje lékař.

Dodává, že k samotným zraněním je třeba přičíst energii, která při prudkém nárazu na organizmus působí. Působí těžký otřes srdce, měkkých tkání. To všechno snižuje šanci k přežití.

Přesto denně sedáme do auta, řítíme se na kole z prudkých kopců a nebojíme se rozjet po in-linové dráze a čelit srážce s jiným odvážlivcem, často bez základní ochrany - přílby. A to nemluvím o těch, kteří se na kole rozjedou večer z hospody. Samozřejmě bez helmy. Přitom následky bývají fatální.

„Je třeba si uvědomit, že člověk se může zabít už při třicetikilometrové rychlosti," varuje přednosta traumacentra Lukáš zejména teď o prázdninách.

Pozor na letní sporty

Právě období léta totiž patří v oblasti úrazů k nejhorším. Jen za poslední půlrok skončilo na sále libereckého traumacentra zhruba 1500 lidí se závažnými  poraněními. „V létě jejich počet stoupne zhruba o 30 až 40 procent," ilustruje čísly ředitel Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Stanislav Mackovík.

Právě díky letecké záchrance, propracovanému systému  a dokonalé souhře všech specialistů se daří zachránit i na první pohled ztracené případy.

„Dostáváme informace přímo z terénu, takže lékaři mohou rychle a v předstihu rozhodnout, co je třeba připravit,  rychle sestavit operační tým a neztrácet drahocenný čas," popisuje dobře fungující soukolí přednosta Richard Lukáš.

Není kde přistávat

Jediným slabým článkem v systému traumatologické péče, oceňovaném i odborníky z celé země, je chybějící  heliport. „To je příčinou občas komických, častěji ale tragických situací," smutně konstatuje přednosta Lukáš situaci, kdy pacienta přebírá na letišti další lékařská posádka a převáží ho městem do traumacentra, namísto aby vrtulník přistál přímo v nemocnici, jak je to běžné v jiných nemocnicích.

„Jsme tak v podstatě až čtvrtí, kdo pacienta přebírá. Vrtulník přitom nepřeváží jen lidi z autohavárií, ale i pacienty s infarktem či mozkovou příhodou," dodává přednosta Lukáš. „Jsme jediný z podobně významných a velikých špitálů, kde nemá helikoptéra kde přistát. Heliport rozhodně není  nadstandard, ale standard pro nadstandardní nemocnici, jako je naše," doplnil.

O jeho výstavbě se na úrovni  zřizovatele tedy Libereckého kraje hovoří už dlouho. Podle  náměstka pro resort dopravy Martina Seppa se s jeho výstavbou začne na podzim. „Uvědomujeme si jeho důležitost a doufám, že to tak budou chápat i ostatní," naráží  na podzimní krajské volby.

V areálu liberecké nemocnice by měl podle něj vyrůst už v příštím roce. Jde přitom o klíčový termín, protože právě v roce 2013 by měla vypršet výjimka, díky níž byla Krajské nemocnici v Liberci udělen statut traumacentra.

Tým zdejších odborníků ocenili lékaři z celé ČR

Ošetřování úrazů páteře, pánve a horní části stehenní kosti i následná rehabilitace byly jedním z nosných témat  celostátní konference,  která se v minulých dnech odehrála ve zdejší nemocnici pod názvem Liberecké dny úrazové chirurgie.

Ve spolupráci s celosvětovou vzdělávací organizací Aeskulap Academie ji uspořádalo traumatologicko- ortopedické oddělení KNL.  S jakými výsledky byla otázka pro přednostu tohoto oddělení MUDr. Richarda Lukáše, PhD.

Kdo se prestižní konference, na níž jste představili výsledky své práce zúčastnil?
Přijelo zhruba 70 lékařů například z FN Královské Vinohrady v Praze, FN Brno-Bohunice,  FN Ostrava,  Nemocnice Kladno či Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Význam tohoto sympózia podtrhl svou účastí dr. Palial z Peterborough and Stamford Hospital ve Velké Británii.

Jaké téma vaše kolegy nejvíce zaujalo?
Velkou pozornost vyvolal výpočetní program umožňující detailní předoperační plánování pro komplikované zlomeniny, který poprvé v České republice představilo naše pracoviště.

Velký zájem byl podle účastníků také o ukázky vaší práce přímo v praxi. O co šlo?
Ano, program lékařské sekce byl zakončen třemi workshopy, ve kterých naši lékaři seznámili účastníky s použitím implantátu Targon FN pro ošetřování zlomenin krčku stehenní kosti, s plánovacím softwarem EBS Ekliptik a s operačním přístupem vhodným k ošetření složitých zlomenin pánevního kruhu.  Velký ohlas v této oblasti vzbudily zejména postupy mého zástupce a vedoucího spinální jednotky MUDr. Jaroslava Šráma.

Zúčastnily se kongresu také odborné sestry?
Jistě. V sesterské sekci zaznělo jedenáct přednášek na téma ošetřováním polytraumat, závažných poranění pánve  či rehabilitační postupy po závažných poraněních včetně poranění míchy.

Autor: Jana Švecová

1.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Rusku probíhají demonstrace proti korupci.
AKTUALIZUJEME
6 6

V Moskvě tisíce lidí protestují proti korupci. Šéf opozice byl zatčen

Konvoj vozidel armády USA na dálnici D5 nedaleko Plzně.
AKTUALIZOVÁNO
12 58

Vojenský konvoj dnes opustil ČR. Před kasárnymi zasahovala policie

AUTOMIX.CZ

Zapomenuté české automobilky: Wikov nabízel luxus, zaujal i první "kapkou"

Tatru a Škodu zná v naší zemi každý. Jsou tu ale i další, méně známé automobilky, mezi které spadá například Wikov. Strojírenský podnik původně vyrábějící zemědělské stroje vdechnul život vozům, kterým se dnes přezdívá „československý Rolls-Royce".

Ministryně Valachová: Škola musí zveřejnit přijatého žáka s nejhorším výsledkem

Střední školy budou muset v rámci jednotných přijímacích zkoušek anonymně zveřejnit skóre přijatého žáka s nejhoršími výsledky testů. V pořadu Partie televize Prima to dnes řekla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Podle ní to bude ukazatel kvality dané školy pro rodiče a zájemce o studium. Jednotné přijímací zkoušky se letos plošně konají poprvé, a to na maturitní obory středních škol.

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

/ROZHOVOR/ V noci na neděli se mění čas ze zimního na letní. Kdo by si myslel, že všechny kostelní hodiny potřebují při změně času ručně seřídit, ten by se mýlil. Hodiny v klášterním kostele sv. Josefa v Obořišti má na starosti místní řemeslník a také zvoník Ladislav Leksa. Už zhruba sedm let na nich přesný čas řídí družice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies