VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zrna na Liberecku sesychají. Vedro se podepisuje na žních

Liberecko - Radost z rekordních výnosů se letos u zemědělců na Liberecku opakovat nebude. Žně sice teprve začínají, ale už teď je jasné, že zemědělci sklidí mnohem méně než loni. „Není to žádná sláva, čekali jsme opravdu větší výnosy," potvrzuje Jiří Teplý z Agrární komory pro Liberec a Jablonec nad Nisou.

25.7.2013
SDÍLEJ:

JEČMEN BUDE DOMA. Zemědělci z farmy Agro Bílá sklízejí na svých polích ozimý ječmen. V příštích týdnech je čeká ještě pšenice, žito a řepka.Foto: Deník/Vít Černý

Podle něj za vším stojí počasí. „Byla dlouhá zima a pak přišly velké výkyvy. Buď přívalové deště a hodně vody nebo enormní sucho. V porostu se nám sice ozimé žito, které teď sklízíme, zdálo dobré, teď ale vidíme, že zrno je drobné," říká Teplý.

O tunu méně z každého hektaru

Výnosy z každého hektaru pole budou letos u nejranější odrůdy ječmene zřejmě o víc než tunu nižší než loni. „Minulý rok byl výnos z hektaru 6,3 tuny, letos to vidíme tak na 5 tun. Jsou oblasti, kde bude úroda samozřejmě bohatší, třeba v okolí Svijanského Újezdu, pak jsou ale místa velmi slabá," vysvětlil Teplý.

JEČMEN BUDE DOMA. Zemědělci z farmy Agro Bílá sklízejí na svých polích ozimý ječmen. V příštích týdnech je čeká ještě pšenice, žito a řepka.

Mezi ta se řadí například pole farmy Agro Bílá a.s. z Bílé. „V tomhle vedru zrna rychle zrají a spíše sesychají, takže sklidíme na váhu méně. Čekali jsme 6 tun na hektar, ale bude to o jednu méně," podotkl tamní agronom Zdeněk Novák.

Na úrodu si ale letos až tak nestěžuje. „Pro nás to pořád bude nejlepší sklizeň za poslední tři roky. Protože loňské rekordy se nás nedotkly. Zatímco třeba vedle v Pěnčíně pršelo, nám se to vždycky vyhnulo a zapršelo jen minimálně, takže jsme měli všechno vysušené. Letos tedy i přes počasí a současné sucho na tom budeme pořád lépe," doplnil Novák.

Řepka je oblíbená, má jistý odbyt

Sklizeň ozimého ječmene už na Liberecku pomalu končí. Teď se zemědělci chystají na pšenici a řepku. Právě řepka je u nich velmi oblíbená. „Je to plodina, která je pro farmáře cenově zajímavá a je o ní stálý zájem. Dělají se z ní rostlinné oleje, přidává se do paliv. A stabilně se vykupuje za deset tisíc korun za tunu. Oproti třeba pšenici má také výhodu v tom, že se její výkupní cena nemění podle úrody jinde ve světě," dodává Teplý.

JEČMEN BUDE DOMA. Zemědělci z farmy Agro Bílá sklízejí na svých polích ozimý ječmen. V příštích týdnech je čeká ještě pšenice, žito a řepka.

Na Liberecku pěstuje obilí a další plodiny kolem 650 zemědělců od velkých společností po malé farmáře. Řepku 15 až 20 procent z nich. Až 90 procent jich pak osívá na úrodné půdě obilí, které buď prodává na zrno nebo si ho nechává na zkrmení pro zvířata či na slámu. Velká část produkce tak zůstává v regionu, případně v republice.

Autor: Martina Petrášková

25.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Ilustrační foto
110

Sedm milionů dolarů za horu ledu plnou zlata a ropy

Úkol pro exekutory: vymoci tolik, jako je čtvrtina státního rozpočtu

/INFOGRAFIKA/- Políčeno mají hlavně na lidi mezi 28 a 47 lety. Těch je mezi dlužníky víc než polovina. Převažují muži.

Pohledem Jana Kličky: Akademie českých prezidentů

Nuda to nebude. Miloš Zeman má s definitivní platností v prezidentské kampani minimálně dva protikandidáty z „těžší váhy". Oba dva jsou to – i s trochou nadsázky – akademici. Ten první a již dříve potvrzený textař Michal Horáček šéfoval Akademii populární hudby. Druhý, nově potvrzený Jiří Drahoš byl až do minulého týdne předsedou ctihodné Akademie věd ČR.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies