Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Deblkanoisté i čtyřkajak vybojovali postup do olympijského finále

Eton - Venkovský kanál Eton Dorney zajistil České republice veslařské zlato a stříbro. A na olympiádě zatím svědčí i českým kanoistům. Obě české posádky, které v úterý startovaly, si zajistily finále.

7.8.2012
SDÍLEJ:

Kanoisté Filip Dvořák (vlevo) a Jaroslav Radoň v Eton Dorney. Foto: ČTK/Radek Petrášek

Od zvláštního zpravodaje Deníku

Ve čtvrtek budou bojovat o medaile. Čtyřkajak Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál, Jan Štěrba i deblkanoe Jaroslav Radoň a Filip Dvořák sice nepostoupili mezi nejlepší přímo z rozjížděk, ale v semifinále reprezentanti základní cíl splnili.

Čtyřkajak dokonce cítí šanci na medaili. „Určitě ji chceme získat," prohlásil Trefil. Háček Havel, který udává tempo, ale tuší, že posádka musí odstranit chyby. „Rozjížďka byla taková rozházená. Navíc jsem jel rychle, takže jsme potom tuhli. Ve finále to ale bude úplně nová jízda, tam jim svou sílu můžeme ukázat znovu," řekl odhodlaně.

Do lodě se po (ne)dopingové kauze a všemožných lapáliích mohl vrátit Jan Štěrba. Čtyřkajak tak startoval v nejsilnějším složení. „Tohle je moje práce," říkal hrdě Jan Štěrba.

Štěrba si oddychl, že může startovat

Před dvěma měsíci jej přitom obvinili z dopingu. Disciplinární komise mezinárodní federace ICF ho obvinění zbavila, ale vedení ICF se nečekaně odvolalo.

Štěrba tak do minulé středy, kdy ho definitivně osvobodil arbitrážní soud, netušil, jestli se na hrách představí. „Konečně tu nemusím bojovat s úřady, ale se soupeři. Nejsem z toho případu nadšený, ale je to za mnou," řekl.

I když proti rozhodnutí arbitrážního soudu není odvolání, Štěrba si oddechl, až dostal akreditaci a uviděl své jméno na startovní listině. „Uvědomil jsem si, že mi už nikdo nezabrání startovat. Cítil jsem úlevu, ale současně nervozitu," popsal.

Český čtyřkajak v infarktové rozjížďce prohrál o desetinu sekundy s Maďary, a tak musel do semifinále. V něm obsadil třetí místo za Austrálií a Německem. O postupu nebylo pochyb.

Deblkanoisté šetřili síly

Radoň s Dvořákem byli v úvodní rozjížďce čtvrtí, když i díky suverénnímu výkonu Němců Petera Kretschmera a Kurta Kuschela v závěru šetřili síly. V semifinále dojeli druzí, když je porazili jen Číňané Mao-sing Chuang a Čchiang Li. "Trochu nás to mrzí, protože máme malou nevýhodu kvůli nasazení do dráhy na finále," upozornil Filip Dvořák.

Radoň přiznal, že je atmosféra a očekávání na první olympiádě pohltily, a cítili nervozitu. „Dobře to dopadlo, i když jsme vůbec nezajeli ideálně. Finále si musíme užít a předvést jízdu podle našich představ," dodal.

Rychlostní kanoistika (disciplíny s českou účastí):

Muži:

K4 1000 m:
Rozjížďka: 1. Maďarsko (Kammerer, Tóth, Kulifai, Paumann) 2:54,153, 2. ČR (Havel, Trefil, Dostál, Štěrba) 2:54,267.
Semifinále: 1. Austrálie (T. Smith, D. Smith, Stewart, Clear) 2:52,505, …3. ČR (Havel, Trefil, Dostál, Štěrba) 2:53,984 - postoupili do finále.

C2 muži 1000 m:
Rozjížďka: 1. Kretschmer, Kuschela (Něm.) 3:34,435, …4. Radoň, Dvořak (ČR) 3:38,711.
Semifinále: 1. Mao-sing Chuang, Čchiang Li (Čína) 3:37,746, 2. Radoň, Dvořák (ČR) 3:37,839 - postoupili do finále.

Autor: Tomáš Svoboda

7.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kim Čong-un a Donald Trump
4 11

USA popřely, že by vyhlásily KLDR válku. Jde o absurdní tvrzení, reagovaly

Místopředseda klubu ANO Radek Vondráček
4

ANO je premiant Rekonstrukce státu

DOTYK.CZ

Levi Strauss: modrá je dobrá, hlásil jeho vynález

Löb Strauss naplňoval stereotypy o židech. Byl podnikavý, v byznysu mazaný a nadevše dbal o svou značku. Německo-židovský imigrant, který v roce 1853 v San Francisku rozjel výrobu džín, skonal před 115 lety. Proč se džínám říká „džíny“? Proč je denim „denim“, a jak se Strauss k nesmrtelné džínovině dostal? Jednu z odpovědí podá i omyl jisté textilky v moravském Bruntále.  

Kominíků je dost. Pozor však na nájezdníky

/ROZHOVOR/ Lidé často ve víru letních radovánek zapomínají, že si do zimy musejí nechat vyčistit komín. Co mají dělat v případě, že se sazí chtějí zbavit až na poslední chvíli před začátkem topné sezony? Kde muže v černém najít, poradil kominický prezident Jaroslav Schön.

Polovina Čechů si pěstuje své plodiny. Vede Vysočina

/ANKETA/ Moderní doba Čechy nepřipravila o chuť pěstovat si vlastní plodiny. Jejich pěstování se věnují tři pětiny z nich. Vyplývá to z průzkumu, který vypracovala společnost Ipsos. Oslovila osm stovek respondentů.

Rybníků v zemi přibývá. Krčína ale překonáme stěží

/INFOGRAFIKA/ Vodní plochy v Česku se za poslední dvě desítky let rozrostly o 6,5 tisíce hektarů. Stát podporuje stavbu dalších nádrží, chce tak bojovat se suchem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení