„Objev bylo možné učinit díky digitálnímu modelu skutečného reliéfu z dat leteckého laserového snímkování, která máme k dispozici od Českého katastrálního úřadu,“ uvedl archeolog územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Lokti Filip Prekop.
Právě na snímcích digitálního modelu povrchu doupovského vojenského prostoru loketské archeology zaujaly dva kruhové útvary na nenápadném hřbetu v prameništi jednoho z přítoků Ždárského potoka nedaleko zaniklé obce Lipoltov.
„Vyhodnocení území vojenského újezdu Hradiště pomocí dálkově pořízeného laserového snímkování je předmětem výzkumného projektu našeho archeologického pracoviště. Vojenský úřad nám vyšel vstříc a umožnil nám lokalitu v dubnu navštívit, přestože je běžně v blízkosti intenzivního vojenského výcviku. Na místě jsme s kolegy Petrem Krištufem ze Západočeské univerzity v Plzni a Vojtěchem Peksou z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech prováděli operativní povrchový průzkum,“ uvedl Prekop.
Na místě archeologové skutečně nalezli relikty dvojice dosud neznámých středověkých panských sídel. Severnější z obou tvrzišť má půdorys téměř pravidelného kruhu o průměru asi 33 metrů a jeho obvod je zdůrazněn příkopem a vnějším valem.
Jižní z tvrzišť je oválného tvaru o délce 43 metrů a šířce asi 30 metrů. Bylo markantně opevněno, zejména na severozápadní a jihovýchodní straně.
„Pozoruhodné je ale nejen to, že obě panská sídla si byla dosti podobná, ale zejména to, že se nacházela pouhých pár desítek metrů od sebe,“ upozornil Prekop.
Množství pravidelných teras v okolí podle Prekopa navíc napovídá, že se zde nacházela také dosud neznámá středověká osada, a to po obou stranách hřbetu s tvrzišti. „Kromě terénního pozorování naše hodnocení podporují nálezy fragmentů středověké keramiky, ať už v ploše tvrzišť nebo v okolí upravených teras,“ dodal. Prekop ocenil také přístup vojenského úřadu.
„O nález měli velký zájem. Díky vstřícnosti vojáků se nyní podaří zdokumentovat a pro budoucnost uchovat informace o další součásti minulosti Doupovska,“ řekl Prekop.
Letecké laserové skenování patří k metodám dálkového průzkumu Země a je čím dál častěji využíváno také v archeologii. Jeho podstatou je snímání terénu z letadla za pomoci laserových paprsků a měření jejich odrazu od zemského povrchu.
Získaná data umožňují následně vytvořit přesný digitální model zemského povrchu včetně terénních nerovností.