VYBERTE SI REGION

Ondra má v puse orchestr

Víte, co je beatbox? Jistě, hudba v krabici. Ovšem ne v ledajaké. Je jí totiž lidská pusa. Mistrovský beatbox u nás předvádí pražský Beat Burger Band s Ondřejem En.Dru Havlíkem.

15.9.2007 1
SDÍLEJ:

Ondra (vpravo) s panem Šigejamou, který u nás již několikrát vyučoval základy šest set let starého japonského divadla.Foto: SWEB.CZ/KJOGEN

Beat Burger Band tvoří šest kluků, jejichž ústa při Finále Plzeň na šokované publikum vypouštěla melodie „Never Ending Story“, „Buena Vista Social Club“ nebo tóny ze soundtracku k filmu Vesmírná Odyssea. To byste museli slyšet. Jako já, když jsem se sešla s Ondřejem Havlíkem, který se s tímto týmem na podzim vydá soutěžit na Mistrovství světa v beatboxu do Hamburku. Na mě Ondra spustil jen v letní zahrádce kavárny - a z pusy byl venku zvuk bicích a melodie k tomu.

Právě přistál v Polárce

Třiadvacetiletý Ondra vyrůstal na severu Čech. Když před pěti lety náhle přehodil výhybku a vydal se na JAMU do Brna, maminku doktorku i tátu architekta poněkud překvapil. Studium herectví ovšem dotáhl až k letošní promoci, jež mu nadělila titul magistr. Vzápětí přistál v Polárce. Kde tuhle hvězdu objevil? V Brně. Na komorní scéně pro sto padesát dětských (i dospělých) diváků ho čekají role v Ostrově pokladů (kde nebude chybět živá hudba a živý papoušek Ara), v představení Romeo a Julie aneb Město hříchů, zazpívá si a zahraje také v Bitvě u Lipan.

Mladík Havlík ovšem už v čase studentském získal prvních pár ostruh i na těch nejznámějších brněnských prknech - hostoval jak v Divadle Na provázku, tak i v HaDivadle. Kritikové si ho nemohli nepovšimnout. Jeden z nich letos v dubnu napsal: „Svéráznou složku hbitě se odvíjejícího představení Lulu od Franka Wedekinda v HaDivadle je beatbox Ondřeje Havlíka, jenž živě vytváří tóny, které asociují bicí, basy i melodie populárních šlágrů, a to pouze ústy.“

Co Ondra v těchto představeních všechno vyvádí? Vyluzuje zvuky konkrétních věcí - třeba helikoptéry, chůze po schodech, vrzání dveří, a především vytváří scénickou muziku, která divadelní inscenace doprovází. Jak se kluk ze severu Čech vlastně k beatboxu dostal?

Žralok, rostlina anebo píseň?

Inspiroval ho starší brácha, dnes student architektury. Tomu totiž čas od času z pusy nevědomky klouzaly nejrůznější zvuky. Ondra ho začal napodobovat. Aniž to tušil, pouštěl se do hudební disciplíny, kterou v osmdesátých letech minulého století vynalezl newyorský Brooklyn. Ondřej si s nejrůznějšími zvuky jen tak pohrával. Až do okamžiku, kdy v rámci studií herectví odjel na stáž do Holandska. Tam totiž potkal kamaráda, v němž už beatbox tikal pěkně přesně. Lekce, které od něj dostal, Ondru dovedly do zmíněného pražského Beat Burger Bandu. A nakonec i k beatboxové formaci, kterou s Peterem Strenáčikem, Michalem Procházkou a Kristinou Šimegovou, čili s kolegy herci a muzikanty, založili v Brně.

Jakže si říkají? Trefně! Mako Mako. Co to je? Zvuky pralesa? Ne. Vyberte si - v Austrálii je mako jedním z názvů pro tradiční dechový nástroj domorodých obyvatel. Taky pojmenování pro pravděpodobně nejrychlejšího žraloka. A k tomu tu, stejně jako v jihoamerických Andách, žije rostlina maka, jež je balzámem na stres i imunitní systém. Nedivme se, že si z ní lidé vyrábějí i víno… Mako Makov Česku se ovšem chce stát synonymem pro píseň.

Nesmím zapomenout, že Ondřej je nejen čerstvě graduovaným hercem, ale i novým šampionem v beatboxu. Svědkem festivalu, co má název Splash, bylo na začátku prázdnin Lipsko. Ondra si z maratonu, při němž se utkali Němci, Belgičané a Češi, přivezl první místo, hodně dojmů a jedno předsevzetí. Jaké? Mnozí beatboxeři jsou neuvěřitelně dobří v technice. Jenže je mezi nimi málo hudebníků, kteří o beatboxu přemýšlejí jako o čistě hudebním stylu. Ondra říká: „Naše skupina Mako Mako by ráda dokázala, že beatbox v sobě skrývá potenciál, který lze využít v nejrůznějších hudebních stylech, tedy nejenom v hip hopu. Součástí této snahy je právě spojení beatboxu s živými nástroji.“

Ondrova pusa umí bicí, trubku, basu, bonga a různé rytmické nástroje. Peter Strenáčik ovládá kytaru, housle a svůj hlas. Kristina Šimegová je vokalistkou. Michal Procházka, čtvrtý člen Mako Mako, tvrdí muziku jako basista. Mako Mako chce prostě smíchat beatboxový koktej z ingrediencí, jimiž jsou hip hop, funk, pop a zpěv (dokonce i v podání „a capella“).

V ponožkách tabi

Mladík Havlík má ale ještě jednoho zvláštního koníčka. Párkrát měsíčně vstupuje na jeviště z leštěného cypřiše a v „ponožkách“ tabi, čili naboso, se mění v postavu z frašek šest stovek let starých. Zachovalo se jich celkem dvě stě padesát. Japonskému divadlu kjógen v Česku již několikrát na tvůrčích dílnách vyučoval pan Šigejama Šime. Druhorozený syn otce, který byl roku 2000 prohlášen za žijící poklad Japonska.

Kjógen je velmi vzácná divadelní forma. Jeho prastaré školy jsou v Japonsku jen dvě - v Tokiu a v Kjótu. Naprosto ojedinělou raritou pak je, pokud Divadlo kjógenu vznikne v zahraničí. A to se stalo u nás. Proč se na ně vrhl Ondra? „Protože člověk znalý divadla mu nemůže nic vytknout. Forma, založená na stylizovaném pohybu i stylizované řeči, se člověku líbit nemusí, ale před její propracovaností musí smeknout,“ říká herec Havlík. Jeho ovšem divadlo kjógen, líčící banální zápletky každodenního života, strhlo. Zaujalo ho naprostou odlišností. Naučit se musel mnohé - například při pohybu po cypřiši snížit těžiště a kroky vytáčet z „haré“, čili z místa, které se nachází asi tři palce pod pupíkem.

K tomu poznal, jak to chodí v Japonsku. Herci se zde nejprve přesně naučí přednes, teprve pak na jevišti cvičí přesný pohyb, který se váže na konkrétní slova. Dámy je při tom nerozptylují. V divadle kjógen i ženské role ztvárňují muži. Poznáte je podle dlouhých cancourů, co jim visí přes uši. A nebo podle dřevěné masky. Ta byla přidělena ženštinám ošklivým, démonůma zvířatům. Vše, co Ondra Havlík v Kjótu při studijním pobytu zažil, vtělil do diplomky. Jmenovala se `Netradiční inspirace tradičním japonským divadlem kjógen`.

Japonština nestraší

V Japonsku se umění kjógenu dědí z otce na syna. Díky tomu se při životě udrželo přes půl tisíciletí. Otcové a dědové započínají s výukou synů a vnuků ve čtyřech letech jejich věku. Když herci dorostou, lid země vycházejícího slunce si je zamiluje. Nejlepší z nejlepších jsou publikem tak žádaní, že vystupují až šestsetkrát do roka. Pak hrají dvakrát denně. Za každé představení inkasují v přepočtu deset tisíc korun.

Ondra si japonské frašky zahraje tak dvakrát měsíčně. S kým? S Malým divadlem kjógenu, které v Brně založil Hubert Krejčí. Ne, složitá řeč japonských znaků Ondru ani jeho kolegy nestraší. Staré příběhy jim do češtiny umně překládá japanolog Ondřej Hýbl. Diváci, kteří na představení Malého divadla kjógenu zabloudí, se smějí, až se málem za břicho popadají. Nevěřili byste, ale japonské frašky dokáží být dnes nevídanou legrací.

15.9.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký astronaut českého původu Eugene Cernan v roce 2008 navštívil Českou republiku. V pozadí Cernanova vnučka Ashley.
2 10

Zemřel astronaut Eugene Cernan. Poslední muž, jenž stanul na Měsíci

Pouhé dva týdny po kolaudaci se na nové sportovní hale v České Třebové zřítila střecha.
7 11

Mohou za pád střechy lepené vazníky? Trosky haly prohledal soudní znalec

AKTUALIZOVÁNO

Turecko dopadlo Uzbeka viněného z istanbulského masakru

Istanbul - Turecká policie dopadla dnes večer uzbeckého občana, který je označován za pachatele silvestrovského masakru v istanbulském nočním klubu, jemuž padlo za oběť 39 lidí. Podle listu Daily Sabah byl Abdulgadir Mašaripov zadržen v domě svého kyrgyzského přítele v istanbulské čtvrti Esenyurt. K útoku se přihlásila organizace Islámský stát, která ho označila za pomstu za tureckou vojenskou intervenci v Sýrii.

Dokumentaristka Třeštíková: Realitu nemůžete zotročit

Po deseti letech se jedna z nejvýraznějších osobností českého dokumentu Helena Třeštíková opět vrací k Manželským etudám. Její snímek Strnadovi vstoupí 19. ledna i na plátna kin. V příběhu soužití netradiční rodiny se zrcadlí jak nevyhnutelnost změn ve světe mezilidských vztahů, tak pětatřicet let vývoje celé české společnosti.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies