VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Krušné hory - hledá se imagemaker

Po nedobrovolně odsunutých a většinou i nedobrovolně přisunutých přišli do pohraničí lidé, kteří jsou tu dobrovolně. A chtějí tu být napořád. Jenže tradiční výroba zkrachovala, drahé kovy se už dávno vytěžily a zemědělství se nevyplácí. Sázejí tedy většinou na turisty: v krušnohorských Abertamech ovšem ani ne tak na ty z Německa nebo z Holandska, ale na skupinu zcela specifickou.

15.8.2007
SDÍLEJ:

Starosta Abertam Zdeněk Lakatoš zve turisty do svého kraje.Foto: Josef Rakušan

Sokolov, Litvínov, Prunéřov. Už podle jména nevzbuzují tahle místa na mapě prázdninovou náladu. Spíš vzpomínky na doby, kdy se z regionu na severozápadě Čech dojila energie pro všechna ta ocelová srdce republiky. S Jáchymovem je to co do vzpomínek ještě horší. Uranové doly a muklové, takový náš malý český gulag: „To si vždycky vzpomenu na knížky spisovatele Karla Pecky, jak s námi sedával na Hradčanech u Černého vola“, říká Honza Šisler, „když tady prolézám všechny ty doly, Svornost, Eduard, Barbora, kde byly lágry a v nich muklové. Taky Pecka sem chodíval a říkal mi, že jednou potkal v Jáchymově člověka, který ho v lágru poléval v mrazu ledovou vodou. Nesl si síťovku a z ní mu čouhaly dvě veky“.

Krušné hory mají špatný image. Jejich název si prý půjčují teenageři, když mluví o „těžkých časech“. Říkají jim „krušnohorský tajmy“. Honza Šisler se tomu srdečně směje. Krušné hory ho oslnily hned jak je poprvé uviděl, a to už je dobrých třicet let. Byl tady tenkrát na vojně a když ho potom začali v Praze policajti dusit, přihlásil se ke zdejší horské službě. Málem u ní skončil.

Hory za to nemohou

Místo u Černého vola sedí teď na terase své chalupy v devíti stech metrech nadmořské výšky, nádherný výhled ukazuje s pýchou stvořitele, vypráví, kam chodí na houby a zabrousí i na to, jak se seznámil před čtyřiadvaceti lety se svou ženou Evou. Šla ve Varech, kde on zrovna točil ve štábu jakýsi televizní seriál, z tenisového tréninku a on se jí zeptal, jestli by si nešla zatancovat. Úplně banální historka… Až na to, že Honza byl v té době už tři roky na vozíku.

Na začátku jeho kariéry u horské služby mu lano od lyžařského vleku přerazilo krční páteř: „Hory za to nemůžou, nezanevřel jsem na ně. A mám takovej dojem, že se sem jednou vrátím a zůstanu tady a na tu Prahu zapomenu“. Eva neodmlouvá. „Když mě zval Honza tenkrát na tu diskotéku, moje první myšlenka byla, co tam ten chudák bude dělat. To úplně vidím. A hlavně to bylo poprvé, co jsem viděla vozíčkáře zblízka. Pak jsem odešla do Prahy na konzervatoř a tam mě neustále naháněl. Rok a půl, až jsem podlehla,“ vypráví.

Tancovat se dá

„Tančit se na tom vozejku opravdu dá“, tvrdí Honza s přehledem. Dá se toho ovšem víc. Třeba chalupařit na horské samotě a vyrobit si výtah do prvního patra, po kterém Honza šplhá jako po laně. Jenže i s vozíkem. A nebo způsobit, aby se do jeho kraje mohli podívat také jiní lidé v podobné situaci: „Bylo tady děvče, které se rozplakalo, že po osmi letech prvně stálo zase na trávě,“ říká Honza o rehabilitačních pobytech, které v Krušných horách spoluorganizuje s 1. lékařskou fakultou z Prahy.

Kraj bez bariér

Teď sní spolu se starostou Abertam Zdeňkem Lakatošem o tom, že pohybově handicapovaní budou do Krušných hor jezdit i lyžovat: „Potřebují především zázemí, kde by si mohli obout v lyžárně monoski a hned by byli na sjezdovce a mohli jezdit po celém areálu,“ říká třiatřicetiletý starosta. „Navrhujeme jediný takový projekt v republice a je o to obrovský zájem.“

Že by se postavili proti ochránci přírody, z toho strach nemá: „Tady se zlikvidovaly celý sudetský vesnice a teď jsou tu kilometry a kilometry lesů. Tak když se na malým místě udělají sjezdovky s areálem, který pomůže rozvoji regionu, nemůže tomu nikdo házet klacky pod nohy.“Také peníze, doufají iniciátoři projektu, se nakonec snad najdou: „Všichni jsou pro, městský úřad i horská služba. A unie přinesla dobrej vítr co se týče grantů,“ věří Honza.

V šuplících starostovy pracovny už leží další plány. Na rekonstrukci historického dřevěného koupaliště nebo na zpřístupnění starých těžebních štol. Hned vedle Abertam, na Hřebečné, byl v 16. století největší těžební revír cínu v Evropě a pod zemí po něm zůstaly komory až dvě stě metrů dlouhé. To bude jednou atrakce, jakou nemají ani za hranicemi v Annabergu!

Starosta Lakatoš ale nechce soutěžit se sousedy: „Mně spíš vadí, že dneska všichni obdivujou Šumavu nebo Krkonoše a o Krušných horách se většinou mylně domnívají, že jsou zničené. Mrzí mě, že to tu lidi neznají. A myslím si, že spousta lidí v mým věku, kteří teď objevují český luhy a háje, by se měla podívat i sem. Budou překvapení.“ „Už třetí rok po sobě vyšly Krušné hory jako nejčistší v republice,“ říká Eva. A zamyšleně dodává: „To by člověk nevěřil.“ No právě.

15.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

V New Orleansu najel muž s autem do lidí, tři desítky zraněných

Soška Oskara
DOTYK.CZ

Deset filmů, které měly získat Oscara

Kláštercem se line nebeská vůně. Otevřeli čokolatérii

Klášterec nad Ohří – V čokolatérii si vyrábí vlastní pralinky, pečou originální čokoládové zákusky a v létě chtějí prorazit se zmrzlinou.

Rychlobruslařka Erbanová je druhá na pětistovce

Rychlobruslařka Karolína Erbanová vstoupila do mistrovství světa ve sprintu v Calgary druhým místem v závodě na 500 metrů. V čele je favorizovaná Japonka Nao Kodairová, která jako jediná zajela čas pod hranici 37 sekund. Čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka si časem 37,06 vytvořila nový osobní rekord.

Mezinárodní konference přinese nové pohledy na Hrabala

 „Pojídač dějin Bohumil Hrabal,"„…a z malýho vápna nezadržitelně vsítil míč pod futro" (S Hrabalem za fotbalem) a další originální přednášky přinese mezinárodní konference k 20. výročí Hrabalova úmrtí, která se uskuteční díky iniciativě Města Nymburk od 30. března do 1. dubna.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies