VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Se svými loutkami si povídám

Kdo by neznal jeho rošťácké medvědy či moudrého dědu Lebedu s jeho vnuky Jájou a Pájou. Animované večerníčky si už získaly generace dětí a jejich tvůrce, animátora a režiséra Břetislava Pojara, po právu přivedly až k ceně za celoživotní dílo, udělenou na karlovarském festivalu. Dostal ji ale nejen za ně.

7.7.2007
SDÍLEJ:

TRIUMF. Nejvyšší ocenění za celoživotní dílo převzal Břetislav Pojar v Karlových Varech z rukou hollywoodské vězdy Renée Zellwegerové.Foto: DENÍK/Ivan Babej

Někteří animátoři vnímají loutku jako živou. Jak je to u vás?

Když s loutkami pracujete, vtiskujete se do toho dřeva. Je to vidět. Já podle pohybu loutek poznám, kdo je animoval. Onytotiž mají charakteristické pohyby svého animátora. Jeho postoje, gesta…

Jak vypadá práce režiséra animovaného filmu?

Podstata režie spočívá v tom, co předchází samotnému natáčení. Musíte vyrobit ten takzvaný „storyboard“ do všech detailů, musí se vněm pamatovat na to, co se tammá vyjádřit, jaký k tomu bude zvuk… Když se začíná točit, máte už po ruce detailní scénář se všemi detaily. Dnes už je možné jakýkoliv vyrobený úsek si hned pustit. Dříve to bylo tak, že jste hotový úsek filmu viděli až po čtrnácti dnech a už jste se kněmunemohli vracet a něco opravovat. Film ještě nebyl vyvolaný a už se pracovalo na dalších scénách.

Spolupracoval jste s Jiřím Trnkou. Bylo těžké se vymanit z vlivu osobnosti, která udávala animovanému filmu směr?

Já mu dělal animátora osmnáct let, mezitím jsem začal sám režírovat. Je pravda, že můj první film byl ještě dost pod Trnkovýmvlivem, ale už u druhého filmu jsem si uvědomil, žemusímdělat něco jiného, námětem i pojetím. Abych se neopakoval. V dekorech jsem byl ovlivněn spíše Lhotákem, také to bylo oproti Trnkovi hodně rozhýbané, on měl rád spíše statické obrazy.

Netrpí animovaný film tím, že tíhne spíše k pohádkovým motivům a bývá neprávem řazen do kategorie tvorby pro děti?

Ta tradice nebyla ani tak pohádková. Spíše ji ovlivňovalo to, že Trnka dělal původně divadelního scénografa. Pro něj bylo tou nejvyšší laťkou dokázat s loutkami to, co se dá inscenovat s herci ve velkém divadle. Já byl odjinud, vícemě zajímal reálný svět kolem. To byl také důvod, proč jsem přestal být ve vleku Jiřího Trnky a snažil jsem se jít jinudy.

Jak se Trnkovo lpění na divadle projevovalo?

Trnka přinesl do loutkového filmu daleko větší ambice, než jaké tam panovaly před tím. Zároveň byl rád, že si loutky může vyrobit takové, jaké je chce mít, a nemusí být závislý na tom, jak herec vypadá. Trnka loutky miloval od dětství. Onbyl tak nadaný, že mohl dělat cokoliv, ale loutky byly jeho osud. Snažil se jimi vyjádřit všechno. Když animovanýfilm začínal, nikdo jsme nevěděli, jak ho dělat. Proto jsme uvítali Trnkovy zkušenosti se svícením, s inscenací scény…

Jednou jste řekl, že je velmi obtížné animovat loutku koně. V čem je problém?

Loutka tíhne k zemi, jako předmět, kterýmásvoji váhu. Kdyžmábýt jen na jedné noze, už začíná problém, ale pořád to ještě jde.Kůňmáčtyři nohy, někdy se dotýká země jen jednou. Naštěstí existují strojky, které pohyb toho koně dokáží napodobit.

Animovaný film používá kresby nebo speciálně vyrobené loutky. Není chyba řadit výsledné dílo do kategorie filmu, nejedná se stejnou měrou o výtvarné umění?

To se nedá říct. Když výtvarník navrhne loutku do animovaného filmu, je to pořád ještě jen taková panenka do výkladu. Teprve na scéně dostane charakter a je z ní živá osoba. Výtvarníkmávelkou roli, ale ne klíčovou. Pokračování na další straně

Povídáte si s loutkami?

Určitě. Hlavně když mi něco nejde, tak jim nadávám.

Neštvalo vás, že jste pro současné publikum známý téměř výhradně jako autor „Medvědů“, tedy seriálu Potkali se u Kolína?

Člověk musí být rád, že je tvůrcem alespoň jednoho díla, které je všeobecně známé. Těší mně také, že to je film, který je dobře přijat jak odborníky tak publikem, to je strašně těžké. Ti Medvědi jsou ale slavní jen u nás. V cizině mají hendikep té řeči. Specificky český humor jejich dialogů je těžké překládat. Pro tento seriál jste použil reliéfní loutky.

Jak se s nimi pracuje?

Ty loutky existují jen z jedné poloviny, jako kdyby se normální loutka rozřízla napůl. Působit ale musí, jako kdyby byly celé.Máto tu výhodu, že se to dělá na skle, pod svislou kamerou, takže odpadá největší problém klasických loutek - podlaha, ke které musejí být upevněny. Zvlášť pro ty metamorfózy je to velká výhoda. Je to ale i hodně práce, pořád jim musíte vyměňovat jedno tělo za jiné, podle těch jejich proměn.

Jak vám profese ovlivnila život?

Dodává vám třeba víc trpělivosti, kterou musí animátor mít? S tím ale animovaný film nemáco dělat, je to vmé povaze, že jsem klidnější. Ale jistě na můj život to zatížení profesí vliv má. Například když vidím někoho, kdo se mi líbí jako typ, už si jeho pohyby rozkládám na okénka.

Musí být tvůrce animovaných filmů, které jsou určené dětem, tak trochu hračička? Musíte si zachovat nějaké propojení s dětskou duší?

Myslíte, jestli jsem infantilní? Ne, nejsem. To patří k naší profesi, že se musíte umět vcítit i do dítěte.

 

Život a tvorba

Narodil se 7. října 1923 v Sušici. S filmem začínal v padesátých letech jako animátor u Jiřího Trnky. Od té doby režíroval desítky loutkových filmů od Jáji a Páji až po Fimfárum 2. Jeho nejslavnějším dílem jsou však medvědi ze seriálu Potkali se u Kolína, známém hlavně jako Pojďte, pane, budeme si hrát. K mnoha filmům vytvořil také scénář, působil i jako výtvarník (v poslední době například u filmu pro děti Motýlí čas). O jeho práci byl zájem i v zahraničí – točil například pro japonskou produkci. Od roku 1990 je profesorem na Katedře animované tvorby pražské Filmové akademie múzických umění. Za své dílo získal řadu ocenění.

 

7.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Leksa pečuje o hodiny v kostele sv. Josefa v Obořišti.
9

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

Ilustrační foto.
4 8

Pamlsková vyhláška. Děti nakupují sladkosti mimo školy

Vojenský konvoj dnes opustí ČR. Akce se zatím obešla bez problémů

Konvoj americké a britské armády pokračuje druhým dnem v cestě přes české území. Celkem 125 vozidel a 550 lidí se přesouvá z Německa do Polska, kde by vojáci měli působit v rámci snahy NATO o posílení svých východních členů. První kolona vyrazila dnes kolem 07:00 z kasáren ve Staré Boleslavi u Prahy, kde vojáci přečkali noc, a míří na hraniční přechod v Náchodě. 

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Jarolím o sestavě na trpaslíka: Jankto? Řekl si o místo, do utkání nastoupí

/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU/ Přestože dorazil kouč české fotbalové reprezentace Karel Jarolím do San Marina dobře naladěn, neupustil od svého zvyku. Ani před utkáním s trpaslíkem (jinak se 203. národnímu týmu v žebříčku FIFA říkat nedá) neprozradil médiím složení základní jedenáctky.

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies