VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak vybrat to pravé středisko

Český lyžař roku 2008 může volit ze stovek lyžařských středisek – nejen doma a v Alpách, ale i ve východní Evropě, v Asii nebo v Americe.

3.11.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Michaela Červená

Všechna je porovnat je nadlidské úsilí. Proto nezbývá než se nechat inspirovat, více či méně náhodně vybírat a „testovat“ jejich nejrůznější parametry, nakolik vyhovují právě nám. Co ovlivní kvalitu dovolenkového zážitku nejvíc? Zásadně nakonec počasí, které si nevybereme. Naopak ostatní „parametry“ volíme sami, byť třeba nevědomky.

Davidové vs. Goliáši

Většina dobrých a lepších lyžařů volí z těch největších lyžařských center v Alpách – v obavě z nudy a „plácání se v nějaké díře“. Malé středisko ale není automaticky kvalitativně horší. Typicky v Itálii nebo Rakousku bývají i relativně malá centra vybavena komfortními lanovkami. Nemohou sice nabídnout tak pestrou škálu terénů a náročností, ani sjezdovou turistiku přes několik údolí, ale zato bývají přátelštější. Na nejatraktivnějších místech velkých středisek je ve špičkách zpravidla až nepříjemně živo.

Pokud nepatříte mezi „všudybyly“ a náročné sjezdaře, nebojte se střediska s 50 i méně km sjezdovek, zvlášť když je v okolí v rámci skipasu možné navštívit některé další kopce. Náročný a zcestovalý lyžař zřejmě zůstane u rozlehlejších areálů, a co má pod 150 km, zůstane pro týdenní dovolenou pod jeho rozlišovací schopností. Není-li mu proti srsti během týdne udělat pár výletů do sousedních center, může být v menším středisku mile překvapen.

Sjezdovky nebo freeride?

Když si vystačíte s upravenými sjezdovkami, pravděpodobně najdete svá rajská místa v Alpách. Jiné to mají milovníci jízdy v neposkvrněném sněhu. Známé freeridové destinace Alp jsou často plné podobně smýšlejících lidí a napadne-li prašan, mění se hledání panenského svahu v souboj s časem. Pro ně je řešením návštěva buď méně známých, menších středisek (tipy obvykle naleznete ve specializovaných časopisech), anebo vyrazit za hranice konvenčních středisek. Z těch geograficky bližších se nabízí Ukrajina, Rumunsko nebo Bulharsko, kde je zážitek umocněn i zcela jinou, často méně civilizovanou, ale v podstatě svobodnější atmosférou – a jistě i jinou kulturou. Je to zároveň ideální způsob, jak si přičichnout ke skialpinismu, nejsvobodnějšímu způsobu pohybu na lyžích vůbec.

Kdy vyrazit

V podstatě je to dilema mezi „zárukou“ sněhu a množstvím lidí na sjezdovkách. Většina lidí volí sněhově nejspolehlivější období února až začátek března, ale skuteční fajnšmekři se nejvíce těší až na pozdnější jarní lyžování – sníh bývá ve vysoko položených areálech (cca nad 2 500 m n. m.) stále perfektní, ale zájemců o lyžování už znatelně méně. Jedinou „špičkou“ v této posezoně jsou Velikonoce, letos vycházející již na konec března. Ve střediscích, kde se lyžuje alespoň nad 1 500 m n. m. a kde spoléhají na umělý sníh, mohou být sjezdové podmínky od prosince do března díky zasněžovací technologii prakticky sterilní – nedojde-li k extrémnímu oteplení. Paušálně lze také říci, že v hlavní sezoně si kupujeme spolehlivější podmínky za vyšší cenu a větší ruch, zatímco v okrajích sezony jsou sice podmínky nevyzpytatelnější (umí být ale fantastické), zato je levněji. Před Vánoci jsou lyžaři více pod vlivem abstinenčních příznaků než na jaře a možností k lyžování je ještě relativně málo – výsledkem je, že předsezona už dávno není liduprázdná. (Třeba ledovce naopak v listopadu spíš praskají ve švech.)

Sám, nebo s CK

Náročnější lyžaři a rodiny jezdí zpravidla sami, partičky, mladí a ti, kdo se nechtějí moc starat, naopak volí služby cestovky. Těžko lze radit, co je výhodnější – čistě finančně je to obvykle v neprospěch cestovek, ale ne vždy výrazně. Koneckonců týden ve slušném středisku v Alpách se skipasem okolo pěti šesti tisíc (výjimečně i méně), jak inzerují leckteré kanceláře, sami těžko pořídíte. Výhodná cena v tomto případě vychází z množstevních slev velkých operátorů a v neposlední řadě z jejich marketingové politiky. Důležitější je však při výběru zohlednit svou náturu a schopnost se o vše postarat, nebo naopak ochotu podřídit se tomu, když se někdo stará za nás.

Doprava

I když nejvíce lidí bude ještě dlouho cestovat autem či zájezdovým autobusem, přibývá příležitostí k leteckému spojení na lyže – v současnosti nejzajímavější je let do švýcarských a francouzských středisek, kde se nejvíce ušetří na dopravním čase a zároveň je sem největší výběr linek. Ideálním přistávacím místem je Ženeva, odkud jezdí velké množství transferových busů přímo do středisek. Často je však právě transfer dražší než supervýhodná letenka. Vyplatí se také zvážit, jestli s sebou brát své vybavení, nebo si vše půjčit na místě (zvlášť při kratším pobytu). Většina linek si za lyže přiúčtuje poplatek, přeprava zdarma je spíš výjimečná (např. SWISS).

3.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Bystroň nacistický poklad na Budišovsku hledá už více než dvacet let.
DOTYK.CZ
4

Nacistický poklad na Budišovsku: reálná možnost anebo čirá utopie?

S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla.
4

VIDEO: S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla

VIDEO: Tenistům budou na turnaji v Brazílii nosit míčky psi

K noze! Přines! Tyto povely opět uslyší tenisoví fanoušci na antukovém turnaji v Sao Paulo. Jak to? Hráčům totiž budou během rozehrání dělat společnost netradiční pomocníci. Míčky jim budou sbírat psi z útulku.

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Malé krámky i velké supermarkety. Řeznictví, pekařství, trafiky nebo třeba prodejny textilu a obuvi. Tam všude už ve středu dostanete – nebo byste alespoň teoreticky měli dostat – povinnou účtenku.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Národní park Křivoklátsko? Kraj znovu otočil

Současný stav ochrany přírody na Křivoklátsku je dostačující, říká Ivo Šance.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies