VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nechte sluneční záření vydělávat

Profitovat z výroby elektřiny můžete i vy, díky moderní technice už malé solární elektrárny nejsou ničím mimořádným. Poradíme vám, jak na to.

3.8.2009 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock

Vyplatí se sluneční elektrárna? Za jakou dobu se vrátí vložené prostředky? To jsou patrně dvě základní otázky, které si položí každý zájemce o výrobu solární energie ještě předtím, než učiní závazné kroky. Někdy se používá také pojem „fotovoltaická elektrárna“, jde ovšem o odborný ekvivalent téhož názvu.

Odborníci jsou zajedno v tom, že pořízení solární čili sluneční elektrárny představuje v současnosti perspektivní investici, která je jistá a výnosná zároveň. Mohou za to nejen vysoké ceny tradičních energetických zdrojů, ale také velkorysý systém státní podpory.

Stát totiž garantuje odběr za pevné ceny až po dobu dvaceti let. Když se rozhodnete pro „samozásobitelské“ řešení, za spotřebovanou elektrickou energii už nebudete platit, ale naopak, dostávat „zelený bonus“. Odběratele si ovšem musíte najít vlastními silami.

Specializovaný úvěr

Ještě před několika měsíci si potenciální majitel malé sluneční elektrárny musel při investici vystačit s vlastními úsporami, případně s běžným bankovním úvěrem. Ten ovšem nebyl vytvořen speciálně pro tento účel.

Mezeru na trhu však už finanční ústavy objevily – minulý měsíc byl veřejnosti představen první úvěr určený přímo majitelům slunečních elektráren.

Pod názvem „Helios“ s ním přišla Stavební spořitelna banky Raiffeisen. Má-li sluneční elektrárna dosahovat efektivních výsledků, musí být správně dimenzována, a to není právě levné.

Například střešní zařízení s plochou 50 metrů čtverečních stojí asi 600 000 Kč, v závislosti na kvalitě panelů. Kromě toho může být někdy problémem i zdlouhavé administrativní řízení, které si vyžaduje jistý čas.

„Poptávka po alternativních zdrojích energie se rychle zvyšuje, nabídkou specializovaného úvěru zachytáváme vývojový trend a zároveň pomáháme všem lidem, kteří myslí na ochranu životního prostředí. Už na základě prvních reakcí vidíme, že tento nový produkt veřejnost zaujal,“ řekl k tomu tiskový mluvčí zmíněného finančního ústavu Tomáš Vášáry.

Úvěr umožňuje mimo jiného odložit splácení investice až na dobu, kdy bude elektrárna zkolaudována a zahrnuje například i poskytnutí autorizovaného projektu fotovoltaického systému už bez dalších nákladů.

Co potřebujete

V první řadě odvahu investovat a chuť zkusit něco nového, ale také plochu, která je vhodná na umístění slunečních kolektorů. To může být například střecha budovy, ovšem když máte k dispozici rozlehlou zahradu, panely je možné umístit i tam. U střech je důležitým parametrem sklon (podle odborníků nejlépe 45 stupňů) a také geografická orientace, ideální je směrování na jih.

Pro kalkulaci budoucího výnosu je pak dobré znát i průměrnou dobu slunečního svitu za rok, protože zejména v některých horských polohách není tato hodnota ideální. Mírně problematické jsou i průmyslové oblasti a větší města, kde sehrává negativní roli stupeň znečištění ovzduší.

Není to však problém zásadního rázu. Některá města, jako například Praha nebo Plzeň, zavedla navíc i vlastní dotace pro instalaci solárních energetických panelů. O podmínkách poskytnutí těchto dotacích se informujte na odborech životního prostředí jednotlivých městských úřadů. Kromě toho se zájemce musí rozhodnout, jakou zvolí variantu, pokud jde o odběr vyrobeného proudu. Stát tento odběr garantuje po dobu dvaceti let tak jako tak, liší se ovšem výše ceny (viz infobox na další straně přílohy).

Co ovlivní náklady

Výkupní cena při dodávkách do veřejné sítě je vyšší, ale pro soukromé osoby se hodí spíše takzvaný „zelený bonus“, kdy stát podporuje i energii spotřebovanou pro vlastní účely. Z jednoho systému do druhého můžete přecházet jednou ročně. Nevýhodou uvedených bonusů je, že v tomto režimu zelených si výrobce musí odběratele elektrické energie najít sám.

Za současných cenových poměrů, kdy fotovoltaické panely o výkonu 175 wattů stojí kolem 17 tisíc korun, se investice do sluneční elektrárny s výkonem do 30 kWh vrátí odhadem za 10 až 12 let. Pak už začne vydělávat.

Z důvodu delšího časového horizontu nelze tento časový okamžik určit přesně, ale vzhledem k trvalému růstu cen energie se dá předpokládat, že návratnost investice se spíše zkrátí.

Pro podrobný výpočet návratnosti je vhodné obrátit se na konkrétního dodavatele solární techniky. Zároveň je nutné rozlišovat, kde bude zdroj stát. Takzvaný ostrovní systém je vhodný tam, kde s připojením k rozvodní síti nepočítáte, tedy například u samostatně umístěných chat či chalup nebo obytních lodí.

Jeho nevýhodou z ekologického hlediska je nutnost zapojení baterie, která „skladuje“ elektrickou energii na denní dobu bez slunečního svitu. Baterie však obsahují poměrně značné množství olova, jehož likvidace po skončení životnosti baterie není ekologická.

Solární systémy zapojené do veřejné sítě mají tu výhodu, že když vyprodukujete energie dostatek, můžete ji dodávat jiným spotřebitelům – a naopak v době nedostatku vlastního výkonu je možný odběr z veřejné sítě.

Pro zprovoznění elektrárny, která bude dodávat proud do veřejné sítě, je rozhodující souhlas Energetického regulačního úřadu a pro licenci se vyžaduje přidělení identifikačního čísla na základě živnostenského lis­tu. Zároveň je nutné dojednat smlouvu o dodávkách s některou z oblastních distribučních fi­rem. Admistrativu zvládnete vlastními silami. Všechny potřebné výkazy a formuláře najdete na internetové adrese www.eru.cz.

Výhody vlastní elektrárny

- Stát garantuje odběr vyprodukované elektrické energie po dobu 20 let.
- K odběru dochází za pevnou výkupní cenu, její pohyb je omezen zákonem.
- Po celou dobu zůstáváte výhradním majitelem elektrárny
- Po splacení úvěru máte jistotu pravidelného příjmu.
- Chráníte životní prostředí

Jozef Gráfik

Autor: Redakce

3.8.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
5

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
2 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilioniovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies