VYBERTE SI REGION

Čechy spoření na důchod neláká

Peníze vložené do penzijního připojištění jsou jistou investicí. Bohužel s nízkým zhodnocením.

15.11.2008 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

Ani katastrofické scénáře, podle kterých bude za padesát let na penzi jednoho důchodce vydělávat jen jeden pracující zaměstnanec místo nynějších dvou, nepřiměly Čechy k tomu, aby se o své stáří začali starat více sami.

Více než čtyři miliony lidí má sice uzavřené penzijní připojištění, měsíční příspěvky jsou ale velmi nízké (méně než pět set korun). A to je velmi málo.

Čechům se zatím do většího spoření na důchod moc nechce. Nadále čekají na reformu důchodového systému. Tu se ale zatím nepodařilo prosadit žádné z dosavadních vlád. Mezi lidmi navíc stále panuje názor, že až se dostanou do důchodového věku, dostanou peníze od státu. Ekonomové ale varují, že vzhledem k dlouhodobému demografickému vývoji se lidé v budoucnu nemohou spoléhat pouze na starobní důchod, ale že sami si musejí spořit na penzi.

V tomto směru se na finančním trhu nabízí celá řada možností. Než ale zvolit méně výhodnou variantu, je daleko horší nestřádat vůbec. Kdo si nic neuspoří, bude mít v důchodu smůlu a mnoho radosti si neužije.

Lidé, kteří si uvědomují vážnost situace a není jim lhostejná jejich budoucnost, by při výběru spořících variant měli nejdříve sáhnout po státem dotovaných či jinak zvýhodněných produktech. Těmi jsou penzijní připojištění, kapitálové životní pojištění a stavební spoření.

Všechny tři způsoby spoření jsou spojené jak s výhodami, tak i nevýhodami. Při rozhodování o způsobu spoření by lidé měli postupovat velmi uvážlivě a všímat si hlavně negativních stránek jednotlivých spořících variant.

Běh na dlouhou trať

Penzijní fondy je možné považovat za variantu, která většinu lidí v souvislosti se spořením na důchod napadne nejdříve. Zdaleka ale ne každý bude s podmínkami penzijního připojištění spokojen. Jedná se o velmi dlouhodobé spoření s extrémně nízkou likviditou, kde je možné dosáhnout průměrných až podprůměrných výnosů.

Příčinou jsou značná omezení, jak mohou penzijní fondy nakládat se svěřenými prostředky účastníků. Lidé, kteří jsou schopni se aktivně starat o své naspořené peníze, budou penzijním připojištěním do určité míry zklamáni a to i přes podporu od státu.

Nejméně populární je penzijní připojištění u mladých lidí. To je vcelku pochopitelné, protože podmínkou pro výplatu starobní penze a tím i všech naspořených peněz je dovršení 60 let věku. Ukončit penzijní připojištění dříve je nevýhodné, protože v ten okamžik klient ztrácí nárok na již připsanou státní podporu a získává jen odbytné (vklady účastníka a připsané zhodnocení fondu). Jedinou možností, jak získat část peněz z fondu dříve, než klient dovrší věk šedesáti let a současně aniž by to znamenalo zánik státní podpory, je výsluhová penze. Na tu vzniká nárok až po 15 letech spoření.

Dvě části penze

Systém penzí je nastaven tak, že všechny vklady účastníka, připsaná státní podpora a připsané zhodnocení fondu se dělí na dvě části, ze kterých mu pak plynou i dva typy penzí. Na první z nich – starobní penzi – získá klient nárok nejdříve při dosažení věku 60 let a současně po minimální délce spoření pěti let. Na druhou polovinu – výsluhovou penzi – je třeba splnit jen podmínku spoření v délce 15 let.

Výsluhová penze je dobrovolná (volitelná) a může činit nejvýše 50 procent všech naspořených peněz. Pokud klient nemá zájem o tento typ penze, nechá si všechny nastřádané prostředky vyplatit z titulu starobní penze. Samotný výběr typu penze (penzí) se tak logicky odvíjí od věku klienta.

Státní příspěvek

Velkým lákadlem penzijního připojištění je státní příspěvek. Ten může činit nejvýše 150 korun měsíčně. Toto maximum je podmíněno pravidelným vkladem klienta ve výši alespoň 500 korun měsíčně. Roční státní podpora tak činí až 1800 korun a pro její získání je třeba uložit alespoň šest tisíc korun za rok.

Významnost státních podpor na celkovém zhodnocení ale není možné u dlouhodobých smluv příliš přeceňovat. Spoří-li klient v penzijním fondu například 20 let (běžná délka spoření v souvislosti s podmínkou výplaty v 60 letech věku), státní podpora nedosahuje u klasické smlouvy ani jednoho procenta z celkového objemu prostředků na účtu účastníka. U dlouhodobých smluv tak vystupuje do popředí právě zhodnocení dosažené penzijním fondem.

Nižší výnosy

Právě hospodaření penzijních fondů je pro mnohé střadatele zklamáním. Výnosy se za poslední rok pohybují mezi dvěma až třemi procenty. V optice současné finanční krize to nemusí být pro někoho až tak špatný výsledek, protože mnoho lidí kvůli propadům na kapitálových trzích je nyní ve ztrátě se svými investicemi.

Na druhou stranu je třeba vzít v potaz skutečnost, že klient nemá možnost na své vklady sáhnout i desítky let. Za této situace výnosy již tak zajímavé pro mnohé střadatele nejsou.

Nejvyšších relativních výnosů dosáhnou u penzijního připojištění lidé ve věku nad 55 let. V jejich případě stačí pro výplatu starobní penze spořit jen pět let. U těchto krátkodobých smluv pak mají státní příspěvky velkou váhu na celkovém zhodnocení. Na druhou stranu ale kvůli krátkodobosti a limitu (500 korun), ze kterého se určuje státní podpora, lidé mnoho na důchod nenaspoří.

Stát poskytuje ještě jedno zvýhodnění, kterým je daňový odpočet. Zaplatí-li klient za rok do penzijního fondu více než 6000 korun, může si o částku, která překročí tuto hranici, snížit svůj daňový základ, maximálně však o 12 000 korun ročně. Při dnešní 15procentí daňové sazbě to znamená roční úsporu na daních ve výši 1800 korun.

Výhodná investice?

Názory na výhodnost penzijního připojištění se různí. Tento produkt lze určitě doporučit lidem, kteří chtějí spořit, ale nemají dostatek času, aby se o své peníze aktivně starali, nebo když se ani starat nechtějí.

Určitě je lepší si tímto způsobem spořit na penzi, než peníze jen utrácet. Otázkou však zůstává výše vkladu. Ten by měl činit minimálně 500 korun měsíčně, aby byla připisována maximální státní podpora. Nad rámec této sumy záleží na příjmech klienta, respektive na tom, zdali je daňová úspora pro něj zajímavá.

Dalším limitem je částka 1500 korun měsíčně. Vklady nad rámec této sumy se již nevyplatí a je lepší pro tyto peníze zvolit jiný typ spoření.

PAVEL NEBESKÝ

15.11.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies