VYBERTE SI REGION

Češi můžou být v klidu

Obyvatelé Česka světovou finanční krizi pocítí, ale nemělo by jít o žádné drama. Proč to tak je?

26.11.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Martin Divíšek

Existuje řada faktorů, které odlišují ČR od USA a krizí již postižených evropských zemí. Český finanční sektor stojí na zdravých základech také díky tomu, že po problémech v devadesátých letech byly domácí banky zkonsolidovány.

Proces ozdravení českých bank probíhal několik let, byl nákladný, ale při zpětném pohledu můžeme konstatovat, že do značné míry uchránil českou ekonomiku od přenosu současných turbulencí do domácího bankovního sektoru.

České banky

Jedním z důvodů stability bankovního sektoru je krátká historie českého úvěrového boomu, který se datuje přibližně od roku 2003 a trval tedy pouze pět let. Celkově podíl úvěrů na českém HDP v současné době nedosahuje ani poloviny HDP, zatímco v patnácti původních zemích EU se hodnota tohoto ukazatele pohybuje mezi 100 a 130 procenty.

V uplynulých pěti letech rostly dvouciferným tempem především úvěry poskytované českým domácnostem. Přibližně 70 procent úvěrů domácnostem přitom připadá na úvěry spojené s bydlením. Podíl hypoték na HDP se ale v Česku stále pohybuje jen kolem deseti procent, což je v evropském srovnání extrémně nízké číslo.

Banky působící na českém trhu měly a mají ve srovnání se západními (a zvláště americkými) bankami daleko přísnější kritéria pro poskytování úvěrů. Tomu odpovídá i nízký podíl nesplácených úvěrů, který se v tuzemsku pohybuje pod čtyřmi procenty, v sektoru domácností dokonce pod třemi procenty.

Ohrožení bankovního sektoru z titulu nesplácení úvěrů je proto v současné době minimální.

Chuť na dluhy roste

Faktem ale je, že v posledních letech české domácnosti ztratily konzervativní (opatrný) postoj k zadlužování. A banky v soutěži o klienty začaly projevovat sklon k riziku při poskytování úvěrů.

Nesporné je rovněž to, že nebýt finančních turbulencí, započatých v létě loňského roku, mohlo se během příštího desetiletí zadlužení domácností výrazně zvýšit a přiblížit se situaci u západních sousedů.

Neinvestiční banky

Dalším faktorem, který odlišuje ČR od vývoje v USA a starých členských zemí EU, je relativně méně rozvinuté investiční bankovnictví. I to se ve zpětném pohledu jeví jako příznivý faktor. K širšímu využití sofistikovaných finančních produktů v ČR – z řady důvodů – nedošlo, a proto banky nemají ve svém vlastnictví takzvaná toxická aktiva, která byla jednou z hlavních příčin krize v USA.

Zahraniční vlastníci tuzemských bank se soustředili především na klasické bankovnictví, tedy běžné finanční služby pro sektor domácností a podniků a investiční bankovnictví ponechali v centrálách.

Finanční skupiny, které ovládají velké české banky, navíc dle dostupných informací nedrží takzvaná toxická aktiva, odvozená od amerických nemovitostí, ve významných objemech.

Otázku, kterou si čeští střadatelé často kladou, je, zda případný problém mateřské zahraniční banky nemůže ohrozit situaci její dcery v Česku. Je to zcela logické, protože v zahraničním vlastnictví je velká většina tuzemských bank. Odpověď je ne!

Tyto dcery jsou totiž z právního hlediska českými subjekty podléhajícími českému právnímu řádu. Ten neumožňuje odliv finančních prostředků ve větší výši než jaký je zákonem stanovený limit.

Krize a Česko

Prvotních bezprostředních dopadů globální finanční krize by česká ekonomika měla zůstat ušetřena. Pravděpodobný je ovšem její negativní vliv na reálnou ekonomiku v příštím roce a možná i v dalších letech. Většina renomovaných institucí soustavně snižuje výhledy růstu evropské ekonomiky.

Zpomalení potká většinu důležitých českých obchodních partnerů, což oslabí český export, který je důležitým faktorem domácího hospodářského růstu. Na druhé straně oslabení globální ekonomiky přináší zlevňování surovin, což dovozně náročná česká ekonomika pocítí jako úlevu.

Nicméně je třeba v každém případě počítat se zpomalením hospodářského růstu zhruba na polovinu ve srovnání s velmi rychlým – přibližně šestiprocentním – růstem posledních let. Ochlazení poptávky s sebou přinese podstatně pomalejší růst cen (nižší inflaci), ale také sníženou tvorbu pracovních příležitostí.

Prozatím se zpomalení hospodářství projevuje sníženou nabídkou nových míst nikoli poklesem počtu stávajících míst.

Test českého vývozu

Důležité je, do jaké míry budou čeští strojírenští exportéři schopni nahradit výpadky poptávky v západní Evropě. Ze zkušeností z let 2001–2002, které přinesly značný výpadek poptávky ze strany hlavního českého obchodního partnera – SRN – plyne relativně optimistická vize. Čeští exportéři totiž byli v této situaci schopni nalézat nová odbytiště v dalších zemích. Je ovšem otázkou, zda strojírenští producenti obstojí i v současném testu flexibility, který pro ně v současnosti začíná.

Pravděpodobně také během dalších dvou let dostaneme jasnou odpověď na to, zda vysoce koncentrovaná orientace české ekonomiky na automobilový průmysl může představovat pro ekonomiku výraznější riziko.

Český trh práce

Vrátíme-li se zpět z makropohledu k běžnému občanovi, nedomnívám se, že by pro něj současná situace měla představovat výraznou změnu. Trh práce (a pravděpodobně celá ekonomika) jeví v posledních dvou letech jasné známky přehřátí. Počet dlouhodobě nezaměstnaných byl zhruba stejně vysoký jako počet legálně pracujících cizinců.

Celý rok 2007 ovšem probíhal ve znamení stížností zaměstnavatelů na to, že nemohou nalézt dostatek kvalifikovaných pracovníků v řadě profesí. Počet dlouhodobě nezaměstnaných se přitom výrazněji neměnil.

Celkově trh práce jevil rostoucí strukturální nesoulad, projevující se v kvalifikačně regionálním nesouladu poptávky a nabídky práce. Tuto situaci můžeme ilustrovat na případě pomocných dělníků.

Pro celou ČR byl počet volných pracovních míst pro tuto profesi pět- až šestkrát nižší než počet uchazečů. V Praze a Středočeském kraji ale byl naopak počet volných míst třikrát vyšší než počet nezaměstnaných pomocných dělníků hledajících práci. V regionech s vysokou nezaměstnaností bylo ale těchto nezaměstnaných 60 až 80krát více než volných míst.

Důležitým faktorem nalezení pracovního uplatnění bude i nadále kvalifikace, ochota ke zvyšování znalostí a k profesním změnám.

Finanční krize a její dopady současně představují zkušenost, kterou by si měli i běžní občané vrýt do paměti na delší období. Americký hospodářský růst byl dlouhodobě tažen spotřebou domácností, která ale rostla na dluh.

A takovýto růst není dlouhodobě udržitelný. Rozumné finanční hospodaření a dlouhodobě udržitelná výše zadlužení domácností musí být jedním ze stavebních kamenů finanční stability i domácího hospodářského růs­tu.

EVA ZAMRAZILOVÁ

vrchní ředitelka a členka bankovní

rady České národní banky

26.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

ČSSD chce zásadní reformu daní směrem k progresi, řekl Sobotka

Praha - Aktuální nastavení českého daňového systému vyhovuje velkým a bohatým, cílem ČSSD nejsou kosmetické úpravy daní, ale zásadní reforma směrem k progresi. Novinářům to po dnešním jednání širšího vedení sociální demokracie řekl předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Konkrétní parametry reformy chce sociální demokracie představit na jaře příštího roku.

Jídlo zdražuje. Kvůli EET to není, tvrdí Babiš

Praha – Doby, kdy se ceny skoro nehýbaly a inflace byla téměř na nule, minuly. Drahota roste a nová data Českého statistického úřadu to potvrzují. V listopadu byla inflace meziročně vyšší o 1,5 procenta, v říjnu to bylo meziročně „jen" 0,8 procenta.

Jan Železný: Chlapi se poperou, ale druhý den spolu trénují

Praha /ROZHOVOR/- Jaký je rozdíl mezi oštěpaři a oštěpařkami? Česká legenda Jan Železný (50) trénuje čtyři ambiciózní reprezentanty: Chlapi se poperou, ale druhý den spolu trénují.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies