Nejhorší rok penzijních fondů je zároveň úspěch

Zisk tuzemských penzijních fondů klesl za loňský rok o 3,7 miliardy korun a dosáhl částky 706 milionů korun. V roce 2007 ale zisk fondů činil ještě 4,39 miliardy korun. Meziročně se tak hospodaření penzijních fondů propadlo o více než 84 procent. Přesto lze tento výsledek považovat za úspěch.

Za normálních okolností by penzijní fondy za takový výsledek sklidily tvrdou kritiku. Minulý rok, a zvláště jeho druhá polovina však normální nebyla. Světem otřásala finanční krize přerůstající v hospodářskou recesi.

Z mnoha doposud výnosných investic se během pár dní stala ztrátová aktiva. Mnohé zahraniční dluhopisy se změnily v „toxická aktiva“ a akciové trhy se začaly otřásat pod vlnami panických výprodejů.

Z tohoto pohledu pak i malé zhodnocení, když se většina investorů nemůže dopočítat svých ztrát, je možno považovat za úspěch. V tomto kontextu tedy loňské, byť historicky nejhorší, výsledky penzijních fondů nejsou zas tak špatné. Otázkou však je, jak budou hodnoceny s delším časovým odstupem.

Sotva půl procenta

Přestože penzijní fondy ještě nezveřejnily, kolik budou svým klientům připisovat za loňský rok, výši tohoto zhodnocení je možné poměrně dobře odhadnout. Penzijní fond rozděluje nejméně 85 a maximálně 95 procent hospodářského výsledku.

V naprosté většině dochází k rozdělení oněch 85 procent zisku (pět procent je určeno na zvětšení rezervního fondu a 10 procent náleží akcionářům). Zákon současně stanovuje, že fond nesmí mít záporný výsledek hospodaření a případnou ztrátu musí krýt z nerozděleného zisku z minulých let, z rezervního fondu, popřípadě snížením základního jmění.

S ohledem na hospodaření penzijních fondů a počet klientů se výnos za uplynulý rok bude pohybovat nanejvýš okolo půl procenta. Tento ukazatel se pak porovnává s inflací a za úspěch se považuje, když nominální výnos míru inflace překročí. O tom si ale lidé za rok 2008 mohou nechat jenom zdát.

Inflace se projeví

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za rok 2008 totiž dosáhla 6,3 procenta. Reálný zisk, respektive ztráta se pak bude za loňský rok pohybovat okolo minus šest procent. Některé penzijní fondy totiž již avizovaly, že za uplynulý rok se zhodnocení bude blížit nule.

Zcela zanedbatelný, ale přece jen zisk za rok 2008 je lepší než ztráta ve výši desítek procent, kterou vykazují mnohé podílové fondy. Je to díky tomu, že žádný z penzijních fondů nebyl zasažen toxickými cennými papíry (například islandskými dluhopisy či cennými papíry banky Lehman Brothers).

Přes obecně špatné výsledky penzijních fondů v souvislosti s dlouhou vázací dobou naspořených peněz mají lidé stále zájem o tento způsob střádání. Na konci uplynulého roku mělo penzijní připojištění zhruba 4,3 milionu osob.

Zájem neopadá

Proti konci roku 2007 tak přibylo asi 334 tisíc lidí. Míra zapojení v penzijním připojištění již v Česku převyšuje 60 procent práceschopných lidí. Tempo přibírání nových klientů se ale mírně zpomalilo. V uplynulém roce dosáhl nárůst počtu klientů jen 8,4 procenta. V předchozích třech letech přibývalo zhruba deset procent střádajících ročně. Zájem o připojištění bude podle Jiřího Rusnoka, prezidenta Asociace penzijních fondů, pokračovat i letos.

„Vzhledem k nasycenosti trhu a ostatním ekonomickým ukazatelům předpokládám, že nárůst nových klientů se bude letos pohybovat mezi třemi až pěti procenty.“

„Penzijní fondy by měly zůstat stále atraktivní, mimo jiné i díky státním příspěvkům či možným příspěvkům zaměstnavatele. Avšak jestli penzijní fondy letos vydělají více než loni, se zatím ještě nedá příliš odhadovat. Investiční politika fondů si zachovává konzervativní charakter, téměř 80 procent prostředků účastníků je v dluhopisech,“ uvedl Jiří Rusnok.

PAVEL NEBESKÝ