VYBERTE SI REGION

Reforma po půl roce: inflace i pokles spotřeby

Nejvýraznějším projevem reformních kroků je zatím zvýšení inflace. Tu navíc podporuje i růst cen potravin a ropy ve světě. Spotřeba českých domácností proto poprvé po čtyřech letech poklesla.

26.5.2008 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Eva Kořínková

Bezmála pět měsíců uplynulo od počátku roku a tím také od začátku tolik diskutované ekonomické reformy. Celkový její přínos je přinejmenším diskutabilní. To potvrzují i názory ekonomů, kteří jsou v jejím hodnocení hodně rozpačití.

Naštěstí má česká ekonomika z minulosti obrovskou dynamiku růstu, a tak jí změny nesrazily na kolena. Celkově totiž ekonomická reforma veřejných financí nic zásadního neřeší, ale na to ekonomové upozorňovali už koncem loňského roku.

Kdo na tom vydělal

Kdo na změnách opravdu vydělal, jsou jen lidé s vysoce nadprůměrnými příjmy v řádu sto tisíc korun měsíčně a výše. A to je stále jen malá část domácností.

Ostatní zůstali se svojí ekonomickou sílou na stejné úrovni jako vloni, nebo si naopak pohoršili. Objevil se totiž nový fenomén, který lidé už dlouhou dobu v Česku neznali, a to je vysoká inflace. A právě na ní mají současné ekonomické reformy – nereformy lví podíl.

Čím víc, tím víc

Kdo se opravdu může smát, jsou nejbohatší skupiny obyvatel, respektive lidé s nejvyššími příjmy. Zrušení daňové progrese a zavedení rovné daně, byť ze superhrubé mzdy, ušetří lidem s měsíčním příjmem nad sto tisíc korun ročně na dani z příjmu statisícové částky. A to je více, než kolik jim z peněženek vytáhne vyšší DPH na potraviny a vyšší cena základních životních komodit (voda, plyn, elektřina a teplo).

Méně? Ještě méně

Ostatní skupiny obyvatel na tom tak dobře už nejsou. Sice vždy nepatrně vydělají na dani z příjmu, ale ostatní zmíněné atributy reformy jim tyto peníze zase rychle odčerpají. Celkový výsledek je pro ně proti loňsku negativní.

A to se týká v podstatě všech, kdo má hrubý měsíční příjem menší než 40 tisíc korun. Na dražších službách, energii, vodě a vyšším DPH vydají více, než kolik vydělali na dani z příjmů. Nejhorší dopady přitom pociťují sociálně nejslabší skupiny obyvatel.

Inflace varuje

Největší starosti ekonomům ale dělá inflace. To, že skokově vystoupila na začátku roku na více než sedm procent, není překvapením. Je to jen důsledek zdražení, které přinesla reforma. Problém ale je, že se inflaci zatím nedaří snižovat.

Ke konci dubna činila inflace stále 6,8 procenta (poslední zatím známá míra inflace). Nutno dodat, že za to nemohou pouze dopady reformy, ale i další vlivy (zejména rostoucí světové ceny potravin a neustálé zdražování ropy).

„Inflace v dubnu zklamala, trh očekával její rychlejší pokles. Svou negativní roli ale sehrálo především zdražení zemního plynu a znovuobjevená inflace v cenách potravin. Do centra pozornosti se totiž dostávají ceny zemědělské produkce, ceny ropy a pohonných hmot,“ říká David Marek, hlavní ekonom Patria Finance.

Pokles spotřeby

Vysokou inflaci nelze podceňovat. Snižuje totiž reálné příjmy domácností, a tím jejich kupní sílu. Výsledky pak na sebe nenechají dlouho čekat.
Po více než čtyřech letech v důsledku toho meziročně poklesla spotřeba domácností (údaj za měsíc březen 2008) o 2,1 procenta. Minulé pondělí to oznámil Český statistický úřad. A to je velmi špatná zpráva pro ekonomiku.

„Zatímco dříve spotřeba domácností hnala ekonomiku vzhůru, v letošním roce, pokud bude spotřeba dále skomírat, bude táhnout hospodářství dolů,“ hodnotí výsledky Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance. Ekonomické reformy, dá-li se ovšem opravdu hovořit o reformách, přišly v nevhodnou dobu a jejich dopady působí jako další katalyzátor ke zpomalení ekonomiky. A to není zrovna zanedbatelný problém.

Poplatky šetří

Reforma jako celek zatím mnoho pozitiv do života lidí a ekonomiky nepřináší. Jednou z výjimek – možná jedinou – jsou regulační poplatky ve zdravotnictví. Přesto, že jsou nepopulární, skutečně omezily zbytečné návštěvy lidí v ordinacích. Poklesly také výdaje zdravotních pojišťoven za levné léky, protože si je lidé raději koupí sami. Jen za první tři měsíce jde o úspory přes dvě a půl miliardy korun.

PAVEL NEBESKÝ

26.5.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies