VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Je třeba začít spořit včas, říká Jiří Rusnok

Se státními penzemi to není a nebude nijak slavné, i když penzijní reforma se přece jen přiblížila. Hovořili jsme o tom s Jiřím Rusnokem, prezidentem Asociace penzijních fondů ČR.

9.11.2007
SDÍLEJ:

Lidé jsou zodpovědní. To tvrdí Jiří Rusnok, president Asociace penzijních fondů České republiky.Foto: DENÍK/Archiv

Myslíte si, že je v současnosti politická vůle udělat něco s penzijním systémem?

Především je dobře, že se toto téma dostává opět do středu zájmu a že se již hovoří otevřeně o parametrech a důvodech, proč je reformu třeba provést. Už delší dobu zastávám názor, že základem je otevřenost a transparentnost. Jinak lidé změny nepřijmou a budou se jim bránit.

Protože nebudou reformě věřit?

To se může stát. Někteří třeba nebudou mít dostatek informací, proč k ní vůbec dochází, že to není nějaký výmysl politiků, ale reakce na objektivní vývoj.

Je to důležité?

Mimořádně důležité. Když v roce 2000 došlo k úpravě státní podpory u penzijního připojištění, narostly také počty lidí, kteří se penzijně připojistili. Po nějaké době jsme se domnívali, že jsme na stropě, že víc lidí už do fondů nepřijde. A přesto počty nových klientů stále rostou. Zjevně jde nejen o chuť využít státní příspěvek, ale také o reakci na debaty o reformě. Lidé stále více vidí, že se státními penzemi to do budoucna nebude nijak slavné, a tak myslí na své zajištění. Samozřejmě, jen v té míře, jakou jim dovolují jejich finance, a v jaké k nim stát vysílá signály v podobě rozsahu státního příspěvku. A ta míra je zatím malá.

Opravdu si myslíte, že jsou lidé tak zodpovědní?

Obyvatelé tohoto státu jsou podle mě mnohem zodpovědnější, než si leckdo myslí. Podívejte se jen, jak u nás lidé pečují o svá obydlí. Samozřejmě že když neustále čtou v novinách, že míra zadluženosti našich občanů není problémem, tak řada z nich žije na dluh. Ale zdaleka ne všichni. A rostoucí počty exekucí jsou většinou záležitostí určitého typu lidí, omezeného okruhu. Lidé ale také dbají například na vzdělání svých dětí.

A spoří si na penzi.

Ano, spoří si na penzi. Měli by ale vědět, že si musí spořit více. A hlavně, že pokles penzí dopadne více na mladší ročníky, takže je třeba, aby si mladší lidé začali ve vlastním zájmu spořit včas. Dnešní padesátníky demografická krize nijak zvlášť nepostihne, těm už jenom penze v relativním vyjádření, tedy v poměru ke mzdám, neporostou. Ale těm mladším - některým možná a těm ještě mladším určitě - klesnou. Ale ne kvůli neochotě politiků dát jim peníze, ale kvůli demografickému vývoji, který neovlivníme. Byť si někteří naivně myslí opak. Opatření podporující porodnost v minulosti totiž vždy zabrala jen krátkodobě.

Aby si ale mohli spořit více, musí mít z čeho.

To je pravda. Právě tady je důležité, že současná představa ministra Nečase o penzijní reformě zahrnuje větší podporu spoření na penzi a také takzvaný opt out. To znamená možnost, snížit své odvody do státního systému o čtyři procentní body a přesměrovat tyto peníze do soukromého systému. Tedy si více spořit.

Jsou uvažovaná čtyři procenta dostatečná?

V první řadě je to důležitý signál - stát vás ochrání před chudobou a zároveň nabízí možnost naspořit si. Jinými slovy - stát zaručí solidaritu a ochranu před chudobou, ale mimo něj si můžete zajistit i jistou relaci mezi budoucí penzí a svými dnešními příjmy tím, že budete mít možnost, aby část vašich dnešních povinných odvodů směřovala na váš individuální účet. Důležité je, že jde o možnost, tedy, že to bude dobrovolné. Kdo nechce, nabídky využít nemusí. Pokud jde o ta čtyři procenta, musíme být realisty. Státní finance jsou napjaté. Zároveň ale už jde o takový rozsah, že nemá jen deklaratorní, ale i praktický význam. Vezměme v úvahu, že dnes už si drtivá většina práceschopného obyvatelstva spoří, dejme tomu alespoň 400 korun měsíčně. A k tomu mohou přidat ona čtyři procenta. A když si řeknou, že je to vážně dobrá věc, tak těch původních 400 korun ještě zvednou na 500, což jim umožní získat vyšší státní příspěvek.

Průměrná mzda je dnes něco málo nad dvaceti tisíci korunami…

Čtyři procenta z této částky představují 800 korun. Dnes si většina lidí už 400 až 500 korun spoří individuálně. Když se 800 a 500 sečte, jsme u čísla 1 300 korun. A k tomu samozřejmě musíme přičíst ještě 150 korun státního příspěvku. Člověk s průměrnou mzdou by tak mohl do fondu odvádět 1 450 korun měsíčně. A pokud si už spoří těch dnešních 400 až 500 korun, tak jej to nebude stát nic navíc. Kromě toho nezapomínejme na příspěvky zaměstnavatelů. Ti se zapojují stále více a ještě by mohli přidat.

Ideální by ale bylo, kdyby si lidi spořili ještě víc. Kolik procent?

Ideální by bylo tak sedm až deset procent čistého příjmu. Podle toho, kolik zbývákomu času do penze a jaký má příjem.

Kolik lidí si dnes přesně spoří?

Aktuálně je to 3,8 milionu. Práce schopných obyvatel je něco málo přes pět milionů. Když vezmemev úvahu, že někteří lidé nezodpovědní jsou a zůstanou, že nějaké procento lidí je trvale nezaměstnaných a že mnozí lidé s vyššími příjmy spoří způsoby s vyšším investičním rizikem, pak je to opravdu úctyhodné číslo. Svědčí o oné zodpovědnosti, o níž jsem hovořil.

Řekněme, že člověk bude v penzi stejně dlouho, jako bude spořit. Pak dostane 1 450 korun měsíčně.

Dostane víc. I kdyby to bylo jen oněch 1 450 korun, tak to k průměrné penzi představuje asi 17 procent. To není málo. My ale pro zjednodušení neuvažujeme ani inflaci, podle níž se budou valorizovat státní penze, ani zhodnocení, které zvyšuje budoucí dodatkovou penzi z fondu. Dosud penzijní fondy vždy zhodnocovaly o více než inflaci. A pokud se realizují záměry na dílčí úpravy v systému, budou zhodnocovat ještě více.

A není už na reformu pět minut po dvanácté?

Každé zpoždění znamená zvýšení nákladů na přechod. Ale stále ještě lze reformu provést bez drastických skoků. Také systém penzijního připojištění potřebuje po třinácti letech existence nutně úpravy. Je to v zájmu klientů, státu i penzijních fondů. Ty totiž mohou vydělávat jen tehdy, pokud bude vydělávat klient. A totéž platí i obráceně. Pokud se atraktivita připojištění zvýší, vydělá na tom i celá společnost.

Víte, že…

- pokles penzí dopadne nejvíce na mladší ročníky, proto je žádoucí, aby začaly spořit v dostatečném předstihu

- dnešního padesátníka demografická krize zvlášť nepostihne

- opatření podporující porodnost zabrala v minulosti jen krátkodobě

- stále více zaměstnavatelů přispívá lidem na důchod, ale to neznamená, že by jich nemohlo být víc

- ideální by bylo, kdyby si lidé spořili na penzi sedm až deset procent čistého příjmu

- v součastnosti si na důchod spoří 3,8 milionů práce schopných obyvatel České republiky

9.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Ilustrační foto
110

Sedm milionů dolarů za horu ledu plnou zlata a ropy

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies