VYBERTE SI REGION

Barmanka od alpských jezer

Čtyři měsíce pracovala v horské vesnici. Studentka se do Švýcarska mohla podívat hlavně díky své skvělé znalosti němčiny.

5.6.2007 2
SDÍLEJ:

V horách u jezera. Na přírodu si Veronika ve Śvýcarsku rozhodně nemohla stěžovat.Foto: Veronika Klicmanová

Studentka vyšší odborné školy Veronika Klicmanová se po dokončení prvního ročníku oboru hotelnictví a turismus vydala do Švýcarska. Za studiem i za prací. Uspěla a nyní plánuje, že se vrátí.

„Dozvěděla jsem o programu, který fungoval na Swiss School of Tourism and Hospitality Chur (švýcarská škola zabývající se cestovním ruchem), z jedné nástěnky u nás ve škole. Stačilo kolem Vánoc poslat přihlášku a čekat na konkurz, který se konal v Praze,“ popisuje Veronika svoje seznámení se studijním programem.

Konkurz v němčině

Konkurz se skládal ze dvou částí – písemné a ústní. „Test byl ze všeobecných vědomostí, pohovor byl spíše přátelským povídáním. Obě části však byly v němčině. Jejich hlavním cílem bylo pravděpodobně určit úroveň mých jazykových znalostí,“ říká.

Pohovory vedli rovnou švýcarští personalisté. O každém přijatém studentovi byla vytvořena složka, ze které pak čerpali švýcarští zaměstnavatelé. Veronika měla situaci usnadněnou. Vlastnila certifikát a státní zkoušku z němčiny. „Můj úspěch mohl ovlivnit i můj barmanský kurz,“ odhaduje. Na začátku června přicestovala do městečka Chur.

„Studovali jsme v místní škole stejný obor jako doma,“ vypráví o prvních zážitcích Veronika. „Studium trvalo čtrnáct dní. Musela jsem si ho platit. Ty dva týdny stály 3500 švýcarských franků (jeden frank je 17 až 19 korun). Po dokončení studia jsem však přes švýcarskou školu okamžitě získala práci,“ říká.

Škola měla za úkol pomoci studentům proniknout do švýcarské mentality a specifik: „Některé předměty byly i dost odborné, například švýcarská vína a podobně.“ Součástí výuky bylo také další zdokonalování v jazyce. „To bylo dost důležité, protože švýcarská němčina je dost odlišná. Každý švýcarský kanton nebo i městečko má navíc vlastní výkladový slovník. Jazyková rozmanitost Švýcarska je nepředstavitelná,“ líčí své postřehy Veronika.

Uprostřed hor

Se svými výsledky na konkurzu a po absolvování rychlo studia na švýcarské škole měla Veronika docela snadnou pozici. „V dotazníku na konkurzu jsem si přibližně stanovila, jakou práci bych chtěla dělat.Moje představa byla barmanka číšnice. Stejnou práci jsem taky sehnala,“ říká.

Kontaktoval ji majitel restaurace z vesnice poblíž Luzernu. Bydlela pak ve vesnici obklopené horami a jezery. Do práce jezdila několik kilometrů na kole, protože doprava je ve Švýcarsku neúnosně drahá. „To mi ale moc nevadilo. Zkuste si jet ráno do práce nádhernou přírodou.“

Nesrovnatelný je přístup tamních zaměstnavatelů: „Šéf se ke mně choval perfektně, požadoval za to ale odpovídající výkony. Šestnáctihodinové směny nebyly výjimkou. Nejdříve jsem pracovala pět dní v týdnu, potom šest i sedm, podle potřeby.“ I přes velké vytížení měla Veronika dostatek času si prohlédnout okolí.

„Přijela za mnou mamka nebo babička s dědou. Všichni byli unešení. Jak prostředím, tak chováním lidí. Jsou milí a vstřícní. Já jsem si to ani moc neuvědomovala, dokud jsem se po čtyřech měsících nevrátila domů,“ popisuje nejsilnější dojmy.

Jako důkaz odlišných společenských poměrů vypráví menší historku z výletu na kole po okolí: „Když jsme se šli koupat do jezera, švýcarští přátelé se mi začali smát, že jsem si ho zamkla. Podobné je to se zamykáním domů.“

Dobrá investice

A co si Veronika přivezla domů? Kromě samozřejmých zkušeností a zážitků také pěkný výdělek. „Dostávala jsem slušnou mzdu tři tisíce franků za měsíc, náklady na život jsem měla kolem šesti set franků. Investice do cesty se mi několikanásobně vrátila,“ směje se Veronika.

5.6.2007 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies