Antidiskriminační zákon: pomoc, nebo bič?

Ačkoliv do zákoníku práce byla již spousta antidiskriminačních opatření zapracována především s naším vstupem do Evropské unie, podle průzkumů si více než polovina zaměstnanců stále stěžuje, že je zaměstnavatelé v některých ohledech nedodržují.

Od září však šance pracovníků ohradit se proti diskriminačnímu jednání stoupne. V platnost totiž vstoupí takzvaný antidiskriminační zákon (na který se mimochodem nový zákoník práce, který platí už od roku 2007, často odvolává už nyní).

Interní předpisy

„Praktické zkušenosti však ukazují, že interní předpisy, případně ujednání v kolektivních smlouvách, často vykazují některou z forem diskriminace,“ říká docentka Margerita Vysokajová z Právnické fakulty UK.

Jedním z příkladů je prodlužování dovolené nad zákonný rámec čtyř týdnů. Zaměstnavatel má samozřejmě právo k takovému kroku přistoupit pouze pro část zaměstnanců. Kritériem však mohou být pouze dosažené výkony nebo náročnost práce, nikoliv jejich věk nebo rodinné poměry.

Prodloužení dovolené osamělým matkám s nezaopatřenými dětmi vypadá sice jako logický a v zásadě správný krok, s antidiskrimi­načním zákonem se však toto opatření příliš neshoduje.

Porušením však nebude, pokud zaměstnavatel poskytne na žádost matek, případně otců dovolenou v době letních prázdnin. „To je oprávněný požadavek, ke kterému by každý zaměstnavatel přihlížet měl,“ říká docentka Margerita Vysokajová.

Dalším kamenem úrazu může být i výše odstupného při výpovědi z organizačních důvodů. Některé firmy zatím poskytují větší odstupné zaměstnancům vyššího věku. I tady však pravděpodobně narazí na antidiskriminační zákon. Některé státy EU však zvyšují odstupné podle počtu let, po které je pracovník ve firmě zaměstnán.

Toto řešení navrhuje i Nataša Randlová z právní kanceláře Randl partners: „Výše odstupného se zvedá podle počtu let zaměstnání ve firmě, přičemž na nejvyšší částku dosáhnou ti, kteří v daném podniku pracovali pět a více let. Zvedat „zásluhovost“ třeba na dvacet let však už z důvodů diskriminace asi není možné. V takovém případě by se mladí pracovníci mohli cítit poškozeni.“

Diskutabilní situace nastavá i v případě, kdy mají ženy pečující o děti na vlastní žádost posunutou pracovní dobu. Před jejím začátkem, případně po konci se však konají doškolovací kurzy, které jsou sice formálně přístupné všem zaměstnancům, tyto ženy se jich však z uvedeného důvodu zúčastňovat nemohou. Tím jsou diskriminovány v přístupu k odborné přípravě a v důsledku toho i v kariérním postupu.

Ještě obtížněji prokazatelná je diskriminace platová. Podle zákoníku práce přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.

V praxi by se proto neměly vyskytovat případy, kdy ženy a muži vykonávající stejnou práci a mají různou výši mzdy. Zaměstnavatelé poukazují například na vyšší výkonnost, ochotou v případě nutnosti přetáhnout pracovní dobu a podobně. „Oprávněnost výše mezd však v případě soudního sporu musí prokázat zaměstnavatel,“ zdůrazňuje Margerita Vysokajová.

V případě, že máte pocit, že jste přímo nebo nepřímo diskriminováni, měli byste si nejdříve zjistit, zda ve firmě existuje způsob, jak postupovat. Hodně společností má svá pravidla jak podezření na diskriminaci vyšetřit.

Často na pracovištích pracují i důvěrníci, kteří postiženému mohou poradit, jak postupovat,“ říká advokátka Daša Aradska z právní kanceláře Randl partners. Další možností je Státní úřad inspekce práce. Ten však může a nemusí na oznámení reagovat a hlavně vám aktuálně příliš nepomůže.

Svého práva se však můžete domoci u soudu. Pokud došlo k újmě na vaší pověsti, můžete vysoudit i peněžní náhradu. „V případě soudního sporu přitom platí, že pokud zaměstnanec uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany zaměstnavatele došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci, je zaměstnavatel povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení,“ zdůrazňuje Daša Aradska.

„Mladý kolektiv“

Diskriminační charakter nemohou mít podle docentky Vysokajové ani inzeráty, které zaměstnání nabízejí. „Za diskriminační inzerci jsou již několik let ukládány úřadem práce sankce, a proto nabídky typu: „Hledáme právníka (muže) ve věku do 35 let“, které předem vylučují ostatní uchazeče, se už vyskytují velmi sporadicky,“ říká docentka Vysokajová.

V rozporu s novým právním předpisem budou i inzeráty, jejichž diskriminační povaha není prezentována zcela otevřeně. Jde například o dovětky „vzhledem k nutnosti plného pracovního nasazení nevhodné pro matky s malými dětmi“ nebo „hledáme zaměstnance do mladého pracovního kolektivu“.