VYBERTE SI REGION

Učně by přitáhlo kapesné a obědy zadarmo

Karel Dvořák je již patnáct let ředitelem Středního odborného učiliště Ohradní, Praha 4. Ve stejném učilišti, ve kterém se před čtyřiceti lety vyučil zedníkem, zůstal dodnes. Nejprve jako mistr odborného výcviku, potom jako zástupce ředitele a nakonec v ředitelské funkci.

9.6.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

V současnosti nastupuje na učební obory sotva třetina deváťáků. Myslíte, že se tohle číslo někdy podaří zvýšit?

Momentální úbytek je dán především demografickou křivkou. Nyní vycházejí ze základních škol nejslabší ročníky, střední školy však svou kapacitu nesnižují. No a protože finance školy závisejí bezprostředně na počtu žáků, gymnázia i střední průmyslovky trvale snižují laťku.

V těchto letech se na maturitní obory dostávají i děti se čtyřkami, to bylo dříve nemyslitelné. My potom bojujeme o každého učně, přijímáme i žáky zvláštních škol nebo propadlíky.

Jak by bylo možné zájem o učební obory zvýšit?

Všechno se odvíjí od peněz. Současný pražský magistrát už pochopil, že střední odborná učiliště jsou důležitou částí vzdělávání a dělá pro jejich propagaci všechno možné.

Jenže bez finanční dotace, kterou bychom mohli použít k motivování potenciálních uchazečů, a především jejich rodičů, se daleko nedostaneme.

Před několika lety vyhlásila program na podporu učňovských oborů dokonce vláda. Peníze ale učiliště směla použít jen na nákup vybavení. I kdybych koupil pro zedníky pozlacenou míchačku, víc učňů si tím nezískám. Zato měsíční kapesné a obědy zadarmo by udělaly své.

Takže byste si své učně vlastně kupovali?

Podívejte, syn advokáta nebo manažera na učiliště pravděpodobně nepůjde. Do učení zamíří většinou děti ze sociálně slabších rodin. A pokud bychom mohli nabídnout učňům například obědy a tramvajenky zadarmo, jejich rodiče by si dobře spočítali, že se jim vyplatí dát svoje dítě

na řemeslo. O tom, kam dítě z deváté třídy zamíří, totiž rozhodují téměř vždy rodiče.

Předpokládám, že za dané situace na podobné „přilepšení“ nemáte. Nemohou vám však v tomhle přispět spřátelené firmy, kterým vychováváte nové zaměstnance?

Učiliště nemá ani na ty pracovní oděvy, které bychom učňům podle platné legislativy dávat měli. Navíc obědy nebo tramvajenku jim hradit ani nemůžeme, to nám zákony z peněz na školství nedovolují. A sponzoring firem je do značné míry mýtus.

Vím o firmě, která se podporou „svého“ učiliště a sponzorstvím „svých“ učňů chlubí dokonce na webových stránkách. Jenže podporuje jen jednoho nebo dva frekventanty z každého ročníku. Tím se úbytek zájemců zastavit nedá. Takže se občas ptám: kdo pro nás bude opravovat, vyrábět, stavět, až staří řemeslníci vymřou?

Není pro potenciální učně na takové zásadní rozhodnutí v patnácti příliš brzo? V některých zemích trvá všeobecné vzdělávání déle a o své budoucnosti tak rozhodují víceméně dospělí lidé.

Jednou z takových zemí je například Francie. Tam musí všeobecně vzdělávací střední školu absolvovat každé dítě, teprve potom „si ujasňuje“, co chce vlastně v životě dělat.

Před pár lety jsme zorganizovali s jedním francouzským učilištěm výměnný pobyt. Zatímco francouzští učni neuměli téměř vzít nářadí do ruky, o těch našich tvrdili francouzští mistři odborného výcviku, že by mohli učit i je samé. A přitom naši chlapci byli přibližně o tři roky mladší.

Cvik ale nezískáte jinak než praxí, a ta mladým Francouzům zoufale chyběla. V tom jsou česká učiliště napřed, praxe tu tvoří polovinu výuky.

Proč potom úroveň řemeslníků v Česku šla tak výrazně dolů?

Každý, kdo si nechá opravovat byt nebo postavit dům, o tom dovede vypravovat hodiny.

To je samozřejmě smutná pravda, v takových případech však nejde většinou o absolventy učňovských oborů, ale o rekvalifikované „takyřemeslníky“, kteří si mysleli, že tři roky doženou dvouměsíčním kurzem.

Úřady přitom vydají živnostenský list, pokud uchazeč nahradí výuční list potvrzením o pěti letech praxe. A sehnat něco takového, je v našich podmínkách až příliš snadné.

Kolik vlastních absolventů byste si pozval domů na úpravu vašeho bytu?

Bez problému dvě třetiny.

Autor: Martina Šrámková

9.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policie intenzivně pátrá po pohřešované Míše Patricii Muzikářové.
13 21

Pátrání po pohřešované Míše o víkendu nabírá na intenzitě. Tým se rozšířil

Ilustrační foto.
3 8

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Motoristům se má ulevit při registru aut na úřadech. Emise budou v systému

Je to dobrá zpráva pro všechny majitele aut. Motoristé už by totiž v budoucnu nemuseli chodit vyřizovat změny v registru vozidel pouze na úřady podle svého bydliště. Registrovat vozidlo by mohli na všech úřadech obcí s rozšířenou působností. „Novelu zákona schválili poslanci a poslali ji do Senátu. Ještě ji bude muset podepsat prezident. Zhruba za čtvrt roku by mohla začít platit," říká Michal Cuc, předseda Profesní komory STK a vedoucí STK Ivesur v Dubí a v Litoměřicích.

AKTUALIZOVÁNO

Identifikace obětí nehody maďarského autobusu potrvá několik dní

Identifikace 16 obětí nehody autobusu s maďarskými středoškoláky na severu Itálie může podle italské policie trvat několik dní. Autobus se studenty, kteří se vraceli z lyžařského zájezdu ve Francii, havaroval v pátek večer u Verony. Nehodu nepřežilo 16 osob, mnoho ostatních bylo zraněno a čtyři z nich jsou stále v nemocnici.

V zasypaném hotelu v Itálii jsou vzduchové kapsy, v nichž mohou být živí

V hotelu zavaleném lavinou ve střední Itálii jsou vzduchové kapsy. Záchranáři dnes sdělili, že pod troskami mohou být stále živí lidé. Lavina se na hotel zřítila ve středu, záchranářské týmy dosud vyprostily 11 živých lidí a pět mrtvých. Stále se pohřešuje 23 osob. Podle italských médií se z hotelu 24 hodin neozvaly žádné hlasy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies