VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Učně by přitáhlo kapesné a obědy zadarmo

Karel Dvořák je již patnáct let ředitelem Středního odborného učiliště Ohradní, Praha 4. Ve stejném učilišti, ve kterém se před čtyřiceti lety vyučil zedníkem, zůstal dodnes. Nejprve jako mistr odborného výcviku, potom jako zástupce ředitele a nakonec v ředitelské funkci.

9.6.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

V současnosti nastupuje na učební obory sotva třetina deváťáků. Myslíte, že se tohle číslo někdy podaří zvýšit?

Momentální úbytek je dán především demografickou křivkou. Nyní vycházejí ze základních škol nejslabší ročníky, střední školy však svou kapacitu nesnižují. No a protože finance školy závisejí bezprostředně na počtu žáků, gymnázia i střední průmyslovky trvale snižují laťku.

V těchto letech se na maturitní obory dostávají i děti se čtyřkami, to bylo dříve nemyslitelné. My potom bojujeme o každého učně, přijímáme i žáky zvláštních škol nebo propadlíky.

Jak by bylo možné zájem o učební obory zvýšit?

Všechno se odvíjí od peněz. Současný pražský magistrát už pochopil, že střední odborná učiliště jsou důležitou částí vzdělávání a dělá pro jejich propagaci všechno možné.

Jenže bez finanční dotace, kterou bychom mohli použít k motivování potenciálních uchazečů, a především jejich rodičů, se daleko nedostaneme.

Před několika lety vyhlásila program na podporu učňovských oborů dokonce vláda. Peníze ale učiliště směla použít jen na nákup vybavení. I kdybych koupil pro zedníky pozlacenou míchačku, víc učňů si tím nezískám. Zato měsíční kapesné a obědy zadarmo by udělaly své.

Takže byste si své učně vlastně kupovali?

Podívejte, syn advokáta nebo manažera na učiliště pravděpodobně nepůjde. Do učení zamíří většinou děti ze sociálně slabších rodin. A pokud bychom mohli nabídnout učňům například obědy a tramvajenky zadarmo, jejich rodiče by si dobře spočítali, že se jim vyplatí dát svoje dítě

na řemeslo. O tom, kam dítě z deváté třídy zamíří, totiž rozhodují téměř vždy rodiče.

Předpokládám, že za dané situace na podobné „přilepšení“ nemáte. Nemohou vám však v tomhle přispět spřátelené firmy, kterým vychováváte nové zaměstnance?

Učiliště nemá ani na ty pracovní oděvy, které bychom učňům podle platné legislativy dávat měli. Navíc obědy nebo tramvajenku jim hradit ani nemůžeme, to nám zákony z peněz na školství nedovolují. A sponzoring firem je do značné míry mýtus.

Vím o firmě, která se podporou „svého“ učiliště a sponzorstvím „svých“ učňů chlubí dokonce na webových stránkách. Jenže podporuje jen jednoho nebo dva frekventanty z každého ročníku. Tím se úbytek zájemců zastavit nedá. Takže se občas ptám: kdo pro nás bude opravovat, vyrábět, stavět, až staří řemeslníci vymřou?

Není pro potenciální učně na takové zásadní rozhodnutí v patnácti příliš brzo? V některých zemích trvá všeobecné vzdělávání déle a o své budoucnosti tak rozhodují víceméně dospělí lidé.

Jednou z takových zemí je například Francie. Tam musí všeobecně vzdělávací střední školu absolvovat každé dítě, teprve potom „si ujasňuje“, co chce vlastně v životě dělat.

Před pár lety jsme zorganizovali s jedním francouzským učilištěm výměnný pobyt. Zatímco francouzští učni neuměli téměř vzít nářadí do ruky, o těch našich tvrdili francouzští mistři odborného výcviku, že by mohli učit i je samé. A přitom naši chlapci byli přibližně o tři roky mladší.

Cvik ale nezískáte jinak než praxí, a ta mladým Francouzům zoufale chyběla. V tom jsou česká učiliště napřed, praxe tu tvoří polovinu výuky.

Proč potom úroveň řemeslníků v Česku šla tak výrazně dolů?

Každý, kdo si nechá opravovat byt nebo postavit dům, o tom dovede vypravovat hodiny.

To je samozřejmě smutná pravda, v takových případech však nejde většinou o absolventy učňovských oborů, ale o rekvalifikované „takyřemeslníky“, kteří si mysleli, že tři roky doženou dvouměsíčním kurzem.

Úřady přitom vydají živnostenský list, pokud uchazeč nahradí výuční list potvrzením o pěti letech praxe. A sehnat něco takového, je v našich podmínkách až příliš snadné.

Kolik vlastních absolventů byste si pozval domů na úpravu vašeho bytu?

Bez problému dvě třetiny.

Autor: Martina Šrámková

9.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí Andrej Babiš navštívil 1. března 2017 Harrachov a Rokytnici nad Jizerou, zavítal do vybraných obchodů se sportovním vybavením a do lyžařského areálu. Návštěva proběhla při příležitosti zahájení druhé vlny EET pro maloobchod a velkoobchod.
10 12

Babiš reaguje na Sobotkovu analýzu: Chce mě odvolat a zaprodat zemi

Marek Dalík
1 11

Nejvyšší soud zrušil rozsudek nad Dalíkem kvůli právní kvalifikaci

AKTUALIZUJEME

Řeky jsou plné, po dalších deštích se v noci a v pátek mohou vylévat z koryt

Dešťové srážky mají na svědomí zvýšené hladiny vodních toků na severu Moravy a ve Slezsku. Vodohospodáři také zvýšili odtok z některých přehrad. 

Ostře osekané daně. Zopakuje Donald Trump úspěch Ronalda Reagana?

Na stole je reforma, která může zásadně proměnit tvář USA. Donald Trump plní jeden z hlavních volebních slibů, totiž radikální snížení daně z příjmu. Podobný krok učinil na začátku 80. let prezident Ronald Reagan, tehdy nastartoval hospodářský boom.

EXKLUZIVNĚ / AKTUALIZOVÁNO

Sobotka jde Babišovi po krku. Chce vědět, jak získal Agrofert

ČSSD přitvrzuje. Korunové dluhopisy a transakce kolem firmy Profrost už nejsou jedinou věcí, která premiéra Bohuslava Sobotku zajímá. Chce vědět, jak Andrej Babiš získal Agrofert. Poradci předsedy vlády připravili materiál, který má Deník k dispozici. Reakci Andreje Babiše zjišťujeme.

Pokojové rostliny, které čistí vzduch

Pokojové rostliny nejen zpříjemňují a zkrášlují naše příbytky, ale slouží i jako účinná čistička vzduchu. To je už dávno vědecky dokázáno, takže se pojďme podívat na to, které rostliny jsou v tom nejúčinnější.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies