VYBERTE SI REGION

Dá se pracovat v kanceláři pro sto lidí?

Češi si na otevřené kanceláře zvykají těžko, v nadnárodních společnostech jim ale nic jiného nezbývá. Komu práce v open space vyhovuje a pro koho není?

10.12.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Profimedia

Firmy tvrdí, že jim jde při zřizování velkých kanceláří především o spolupráci. Často jsou ale hlavní příčinou peníze. Každá další příčka či dveře mezi odděleními firemními prostory totiž výrazně zvedá náklady.

Otevřené kanceláře si však i přes jejich popularitu u velkých firem Češi zatím příliš neoblíbili. Ztrátu soukromí a každodenní úzký kontakt s několika desítkami kolegů vnímá velká část tuzemců stále jako stresující faktor.

Jako včelka v úlu

Zatímco extrovertní zaměstnanci se v podobných skleněných úlech cítí jako ryby ve vodě, pro jejich introvertnější kolegy je něco takového synonymem pekla. „Pro introverta je volný velký prostor až noční můrou, neboť má rád svůj klid, svoji uzavřenost, byť jen díky několika málo stěnám, nebo nějaké jistoty ze dvou stran,“ říká psycholožka Iveta Sigmundová.

Podle jejích slov pomůže, když má za zády alespoň nějakou oporu, stěnu nebo nějaký předěl, který ho chrání před jinými lidmi. Pokud nemá tuto možnost, ať si alespoň postaví ke stolu velkou kytku, přes kterou na něj je obtížněji vidět.

„Pro některé zaměstnance bylo stěhování z malé ale soukromé kanceláře do velké společné budovy skutečně náročné,“ připouští i mluvčí ČSOB Tomáš Hejda. Tahle banka absolvovala přesun do nových, supermoderních prostor v pražských Radlicích před dvěma lety. Někteří zaměstnanci později soukromě připustili, že si v novém prostředí připadali zpočátku jako v obřím mraveništi.

„Součástí přípravy na přechod do nové budovy bylo uspořádání workshopů s manažery, kde jim lektoři vysvětlovali důležitost komunikace se zaměstnanci a trénoval se různý přístup podle typu pracovníka,“ říká ke stěhování banky Tomáš Hejda. Faktem je, že v open space ČSOB se zabydlela i část vyššího managementu.

„Do nového sídla ČSOB jsem přišel z pobočky v Brně, kde jsem měl svoji kancelář pro dva lidi. Přechod do velkého open space byl pro mě poměrně šokující. Postupně jsem si však na nové prostředí zvykl. Naprosto nejúžasnější je blízkost všech kolegů a úspora času,“ tvrdí manažer obchodního týmu Miloň Polešák. Do otevřeného prostoru však zamířili i hlavní makroekonomický stratég nebo ředitel právního oddělení banky.

Podle mluvčího ČSOB je hlavní výhodou open space usnadněná komunikace v rámci týmu, zejména v oblastech, kde jsou nutné časté konzultace a vzájemná domluva s kolegy. „Současně tento prostor podporuje budování mezilidských vztahů.

Dalším řešením je podle některých i ústup s notebookem na venkovní terasu. Nesmí ale pršet…

Jasně daná pravidla

Open space může fungovat především v kreativních nebo kooperujících oborech. Reklamní agentury, zpravodajské redakce nebo call centra: pro ty je otevřený prostor jako dělaný. I tam je ale třeba stanovit jasná pravidla.

„Rušivé vlivy okolí, například telefonování, se většinou naučíme nevnímat. Přesto by ve firmě měly fungovat normy sdílení společných prostor – nejsou nahlas puštěná rádia, do telefonu se nekřičí a podobně,“ říká psycholožka Sigmundová.

Podle jejího názoru se v otevřených prostorách zlepšuje firemní spolupráce, lidé si nabízejí různé varianty řešení problému a podobně.

Na druhou stranu se zase bez zdí snáze přenášejí virové infekce a spoustě lidí ztráta soukromí nemusí vyhovovat po psychické stránce. Navíc existují i profese, které potřebují na svou práci klid: například účetní nebo daňové firmy.

Ve společných megakancelářích dochází občas i k nechtěným trapným situacím, například když vyslechnete telefonickou hádku s manželkou souseda po pravačce, i ke stresujícím stavům, pokud se vaše sousedka nalevo potřebuje objednat na gynekologii.

Pozor, šéf se dívá

Pro zaměstnavatele poskytují prosklené otevřené sály jednu výhodu: daleko snadněji se v nich pracovníci kontrolují. Těžko si otevřete na počítači soukromé stránky nebo probíráte po telefonu klepy, když vám váš šéf může stát kdykoliv za zády.

Jenže právě tohle vyvolává v úzkostnějších lidech stres. Přitom nemusí jít o zaměstnance, kteří mají v úmyslu prozahálet půl pracovní doby. Celých osm hodin se však plně věnovat jen práci nevydrží nikdo a stres podle psychologů motivuje jen do určité nepříliš vysoké míry.

Pracovat v otevřených sálech je typické především pro americké firmy. Tam ostatně kultura open space na konci šedesátých let začala. Jejími dalšími horlivými zastánci jsou například Japonci. Naopak Němci či Maďaři se svého soukromí vzdávat nechtějí.

Na koho si v open space dávat pozor

Vyprávěči zábavných historek: často se baví jen oni sami, o to hlasitěji se ale smějí, rozčilují a podobně.

Věční telefonisté: díky jejich soukromým hovorům ví i dalších dvacet lidí, jaké problémy má dcera ve škole.

Milovníci hudby: často hlasitě puštěné a zcela jiného žánru, než preferujete vy.

Lidé libující si v přemíře parfémů: čeho je moc, toho je příliš.

Lidé nelibující si v žádných parfémech a někdy ani v mýdle.

Autor: Martina Šrámková

10.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies