Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nechtějte spasit svět, hrozí vám vyhoření

Především v profesích, které musí z principu řešit problémy jiných, jste ohroženi syndromem vyhoření. Ochrana je jediná: nestavte si nereálné cíle a občas na svou práci zapomeňte.

20.8.2008
SDÍLEJ:

Jakmile si o dětech myslíte, že jsou na vás schválně zlé, je na čase změnit práci. Foto: Deník/Ota Bartovský

Zdravotní sestry, ale i učitelé, sociální pracovníci, soudci, úředníci nebo policisté: ti všichni jsou v ohrožení civilizačním problémem pojmenovaný s básnickou nadsázkou jako syndrom vyhoření.

Název syndromu má opravdu původ v literatuře. „Cítím nepohodlí, tedy žiji,“ uvažoval vyčerpaný a zcyničtělý hrdina novely Vyhořelý případ, vydané roku 1961 Grahamem Greenem. Název knihy se pod označením syndrom vyhoření nebo vypálení z pracovního stresu postupně stal odborným pojmem – job burnout.

O co jde, vyjádřeno bez literární exprese? O totální psychické vyčerpání projevující se na jedné straně cynismem, na druhé poklesem výkonnosti jako odpověď na dlouhodobé emoční tlaky v práci. Z toho je jasně vidět, že zdravotní sestra je ve větším ohrožení než samostatný účetní.

Zdravotničtí nebo sociální pracovníci (ale konec konců i policisté) mají pozici těžší z principu. Morální kredit i obecné povědomí od nich očekávají zázraky na počkání, obětavost a empatii bez hranic. I tyto vlastnosti ale mají své limity.

Syndrom vyhoření vede právě k útlumu empatie, vstřícnosti a zájmu o druhé, ke ztrátě nadšení z práce a zhoršení kvality poskytovaných služeb.

Dopadá na nejlepší

„Paradoxem je, že syndrom vyhoření postihuje právě lidi, kteří své povolání začínají s obrovským nadšením, entuziasmem a velkým pracovním nasazením a ideály. Po čase mohou být zklamáni ztrátou ideálních představ, která vede k pocitům osobního zklamání. Překážky a kupení neřešených problémů, neschopnost stíhat pracovní nasazení vedou k postupnému fyzickému, emocionálnímu a psychickému vyčerpání,“ uvádí ve své internetové poradně specialistka Helena Červinková.

Člověka přestane těšit práce, prvotní nadšení vystřídá nechuť a lhostejnost. Chyby v zaměstnání se množí, zodpovědnost ustupuje. Kolegové jsou nepříjemní a nadřízený si na něj „zasedl“. Sociální pracovník se přestává angažovat v případech problémových klientů, zdravotní sestra tráví čas v sesterně místo u pacientů a policista se přestane snažit, protože chytat grázly je stejně zbytečné.

Jakmile začne zdravotní sestra na jedné straně trvale mluvit o „pacoších“ a „mentálech“, při představě cesty do práce se jí stáhne žaludek a na straně druhé má tendenci k sebeobviňování, je podle Heleny Červinkové její diagnóza v podstatě jasná.

Syndrom vyhoření není stav, který by nastal přes noc. Naopak, může se vyvíjet ve skrytu řadu měsíců i let. „Nejdřív jsem byla ze svého povolání nadšená. Třeťáci, které jsem dostala, si mě rychle omotali kolem prstu. Sociální případ holčičky, která chodila do školy v zimě v letních šatech přes špinavé punčocháčky, protože maminka většinou vyspávala po opici, mě plnil zoufalým vztekem i snahou pomoci.“ Nebylo jak. Maminka se dál o holčičku nestarala a kolegové učitelku varovali, ať si zbytečně nepálí prsty. Škole by se to nemuselo vyplatit.

„A nebylo to naposled. Téměř v každé třídě se našel někdo podobný, taky šikana, byť v nenápadných formách, ve škole nechyběla. Něco řešit? Nemožné, na naší škole přece nic takového není,“ vypráví čtyřicetiletá učitelka Jitka Polívková.

Po několika letech postupně rezignovala. Kromě oficiálních třídních schůzek si s rodiči přestala dávat srazy a známky stanovovala nejjednodušším způsobem: aritmetickým průměrem.

„Když jsem si uvědomila, že každý den chodím do práce s pocitem zmaru, dala jsem výpověď. Škola, na které působím teď, je sice vzdálenější od mého bydliště, ale zase už mám pocit, že dokážu dětem dát i něco víc než jen vyjmenovaná slova,“ říká Jitka.

Je dobré včas přijmout několik zásad, které dokáží syndrom vyhoření zastavit. Snižte své příliš vysoké nároky. Stanovte si vlastní priority a nenechte se vmanipulovat do spasitelského komplexu.

Nevyřešíte všechny problémy. Přestávka v práci není hřích a říci někomu „ne“ je normální. Negativní myšlení ničemu nepomůže, naopak radost i z drobných úspěchů vám dodá energii. Především: práce je důležitá, ale není to celý váš život.

Autor: Martina Šrámková

20.8.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
13

Vánoční dárky z e-shopu. Dejte si pozor na termíny dodání i obchodní podmínky

Petra Erbanová
DOTYK.CZ
6

Kulka ze samopalu zasáhla koleno, se sportem byl nadobro konec

Fotbalový agent Zíka: Ovlivnění nominací? Blbost. Jarolím patří k nejlepším

/ROZHOVOR/ Bylo to vážné obvinění. Karel Jarolím si podle faktického předsedy fotbalové asociace nechal „radit“ při nominacích do národního týmu od agentů. Toto tvrzení Romana Berbra však vyvrací „třetí“ strana: významný agent Pavel Zíka.

Dolínek vs. Černochová a žehnání azylu: prohlédněte si nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 16. října 2017.

AKTUALIZOVÁNO

Změna v Rakousku. Sociální demokraté jsou nakonec druzí

Sociální demokracie poskočila v předčasných rakouských parlamentních volbách na druhé místo, ačkoliv se po neděli zdálo, že bude až třetí. Vyplývá to z předběžných konečných výsledků, které dnes v noci zveřejnilo rakouské ministerstvo vnitra. Změna nastala po započtení více než 750 tisíc korespondenčních hlasů.

Ťok připustil zavedení režijek i v soukromých vlacích

Čelní střet o režijní jízdenky na dráze mezi ministerstvem dopravy a železničními odbory se odsunul na povolební týden, ačkoliv první schůzka obou stran byla plánována už na týden minulý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení