Nejsem bakalář, jsem DiS.

Nedaří se vám dostat na vybraný obor vysokoškolského studia? Kromě ročního jazykového kurzu pomaturitního studia máte ještě jednu možnost: vyšší odbornou školu nabízející absolventům titul diplomovaný specialista. Studium po maturitě, které se formou blíží vysokoškolskému, nenabízí akademický titul, ale více praxe.

Z široké nabídky je však třeba pečlivě vybírat. Po roce 1990 v Česku totiž víceméně živelně vzniklo sto osmdesát čtyři vyšších odborných škol, často třeba jen rozšířením nabídky stávajících škol středních. Možná i proto se této formě studia zatím nepovedlo vydobýt si vyšší renomé.

Titul diplomovaný specialista (DiS.) zkrátka lidem zatím příliš neříká. VOŠ přitom nabízejí v zásadě vysokoškolský typ studia (zkoušky, zápočty, školní rok rozdělený na dva semestry a podobně) a nadto ještě větší propojení s praxí než klasické vysoké školy.

Platí se školné

V očích veřejnosti je diskvalifikuje ještě jedna věc: vybírá se zde školné, a to i na veřejných školách. Platba na veřejných VOŠ kolísá mezi dvěma a půl až šesti tisíci korun za rok, na školách soukromých se tato suma samozřejmě zvyšuje.

Například ve škole TRIVIS zaměřené na prevenci kriminality a krizové řízení zaplatí student za rok dvacet tisíc. Nejdražší je Institut informatiky, kde přesahuje roční školné hranici osmačtyřiceti tisíc korun. Pro srovnání: na soukromých vysokých školách se výše školného pohybuje od osmnácti až do čtyřiceti tisíc korun za semestr.

V čem vám může vyšší odborná škola být ku prospěchu? Neúspěšní adepti vysokoškolského studia si ji často zvolí jako východisko z nouze a snaží se v následujícím roce opět na vysokou školu dostat. Pokud se jedná o obor příbuzný tomu, který studovali na VOŠ, mohou se pokusit o uznání některých zkoušek, které už absolvovali tam.

„Někteří absolventi či bývalí studenti po nás potvrzení o zkouškách, které složili u nás, skutečně žádají,“ potvrzuje zástupce ředitele Jan Joneš z Vyšší odborné školy publicistiky. Školy humanitního zaměření podle jeho slov taková potvrzení často přijmou jako doklad a konkrétní zkoušku studentovi odpustí.

Některé vysoké školy navíc s vyššími odbornými školami úzce spolupracují. Příslušný bakalářský obor lze potom absolvovat ve zrychlené verzi: místo šesti semestrů stačí čtyři nebo dokonce tři. Některé VOŠ dokonce rozšířily spolupráci s vysokými školami natolik, že pod jejich křídly nabízejí dokonce bakalářské studijní programy.

Někde i bakalář

Například Vyšší zdravotnická škola z Teplic, pod záštitou Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem nabízí od roku 2004/05 bakalářské studium oboru fyzioterapie. Podobně je na tom VOŠ zdravotnická ze Zlína, která ve spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati nabízí bakalářské programy všeobecná sestra a porodní asistentka.

Právě pro zdravotnické obory jsou přitom VOŠ jednou z cest, jak splnit požadavek na vzdělání zdravotních sester. Těm totiž maturita poskytuje jen nejnižší kvalifikaci a neumožňuje jim samostatnou práci.

Vyšší odborné školy ale spolupracují s vysokými školami nejen v případě zdravotnických oborů. Například na Vyšší odborné škole zahradnické v Mělníku můžete získat nejen titul diplomovaný specialista, ale i bakalář, a to prostřednictvím České zemědělské univerzity.

Další plus spočívá v praxi. Zatímco studium vysoké školy se skládá téměř zcela pouze z teorie, VOŠ nabízí daleko více možností ke cvičení praktických dovedností. Souvislá praxe je integrální součástí výuky, navíc většinou probíhá v reálných firmách, a ne v simulovaném prostředí ve škole.

A právě praxe usnadňuje diplomovaným specialistům vstup na pracovní trh.

Žáků nepřibývá

Zatímco ve školním roce 2000/01 studovalo na vyšších odborných školách přibližně dvacet šest tisíc šest set studentů, v loňském školním roce byl jejich počet vyšší jen zhruba o dva tisíce.

Počet studentů klasického denního studia se přitom v celém období nezvyšoval, spíš lehce klesá.

Přibývá pouze studentů dálkových. Pro srovnání: na vysokých školách v loňském roce studovalo k 31. 12. téměř tři sta čtyřicet pět tisíc lidí. Nelze říci, do jaké míry za nižším zájmem stojí neakademický titul, který absolventům po studiu přísluší.

Označení diplomovaný specialista v očích veřejnosti prostě zatím ve srovnání s titulem magistr či bakalář prohrává.

Vyšší odborné školy se navíc vymykají ze systému českého školství: de jure do terciárního studia nepatří, byť se na ně lze hlásit pouze s maturitním vysvědčením v kapse.

Navíc vybrat kvalitní VOŠ není jednoduché. Zárukou může být spolupráce s vysokou školou, ochota odpovídat na vaše otázky a přehledné, obsažné webové stránky.

Ukazatelem může být rovněž uplatnění absolventů na pracovním trhu, na které se vyplatí přestavitelů školy zeptat.